Moravská vlajka se objevuje čím dál častěji. Co symbolizuje?

Moravská vlajka se nejčastěji objevuje ve variantě žluto-červené s přidaným znakem Moravy.

Ve veřejném prostoru se čím dál častěji objevuje vlajka odkazující k Moravě. V neděli 5. července, v den oslav příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje, například zavlaje na radnicích přes tisíc a půl moravských vlajek. Další se objevují na různých akcích či trvale na domech. Nejčastěji se jedná o žluto-červenou vlajku se znakem Moravy. Co přesně symbolizuje?

Žluto-červená vlajka s povýšeným znakem: zemská autonomie a svébytnost

Zdaleka nejčastěji je vidět žluto-červená, přesněji zlato-červená vlajka se znakem Moravy v podobě zlatočerveně šachované orlice v modrém poli. Vlajka v této podobě vznikla až v minulém století. Samotná žluto-červená bikolóra (vlajka skládající se ze dvou různých barev) se objevila nejpozději v polovině 19. století, kdy Moravský zemský sněm potvrdil, že zemskými barvami jsou žlutá (zlatá) a červená podle povýšené podoby znaku Moravského markrabství.

K povýšení znaku Moravy, spočívající ve změně šachování orlice ze stříbročervené na zlatočervenou, došlo poprvé v roce 1462 prostřednictvím erbovní listiny, kterou říšský císař Fridrich III. udělil moravským stavům. Osud erbovní listiny, respektive její právní platnost a konkrétní účinek na moravský znak a barvy jsou ale značně nejasné. Nicméně v roce 1628 se tato erbovní listina objevila ve výčtu privilegií, které Moravě potvrdil císař a markrabě Ferdinand II.

V historických pramenech následujícího období se objevuje jak nepovýšená, tak povýšená podoba znaku Moravy. Z pohledu vzniku žluto-červené moravské vlajky se rozhodujícím stalo usnesení demokraticky zvoleného Moravského zemského sněmu z roku 1848, které jako zemské barvy Moravy potvrdilo žlutou (zlatou) a červenou podle povýšené podoby znaku.

„Země Moravská podrží svůj dosavadní erb co erb země, totiž: v modrém poli zlatem a červenou barvou šachovaného, napravo hledícího, korunovaného orla. Zemské barvy jsou zlatá a červená,“ stojí v usnesení přijatém poslanci Moravského zemského sněmu z 14. srpna 1848. Nejpozději odtud se odvodila podoba zemské vlajky Moravy – žluto-červená bikolóra.

Symboly Moravy uvedené v publikaci z roku 1885

Tuto variantu moravské vlajky začalo spontánně používat také novodobé hnutí za obnovení zemské samosprávy Moravy. K první vlně vzepětí těchto snah došlo v době kulturního a politického tání roku 1968, k druhé vlně posléze v době převratných změn Listopadu 1989. Pro větší jednoznačnost i odlišení například od vlajky Prahy, která má shodnou podobu, se k žluto-červené bikolóře začal přidávat znak Moravy v povýšené podobě.

Přečtěte si  Kyanid život v Bečvě nevyhubil úplně. Přežili vzácní mlži, potvrdil průzkum
Boleslav Bárta na demonstraci za obnovu moravské samosprávy – Brno, Náměstí Svobody, 1991

Používání moderní moravské vlajky v podobě žluto-červené bikolóry s povýšeným znakem Moravy výrazně převažuje oproti užívání jiných variant. Je to patrné i v případě vyvěšování moravských vlajek na Cyrila a Metoděje, popřípadě při jiných příležitostech územními samosprávami. Povýšený znak Moravy oficiálně užívá Jihomoravský kraj, ve čtvrtém poli svého čtvrceného znaku.

Obecně lze říct, že žluto-moravská vlajka (s přidaným povýšeným znakem) symbolizuje tradice zemské autonomie Moravy, její historickou, kulturní i politickou svébytnost.

Různé varianty zdůrazňují různé prvky svébytnosti Moravy

Statisticky druhou nejpočetnější vlajkou je zřejmě modrá vlajka s orlicí v nepovýšených barvách, tj. stříbrno-červeně šachovanou. Její podoba odpovídá historické symbolice Moravy bez reflexe povýšení znaku či zmíněného usnesení Moravského zemského sněmu z roku 1848. Někdy je tato varianta nazývána markraběcí standarta, neboť výše rozebrané povýšení znaku Moravy se netýkalo erbu moravského markraběte.

Modrá vlajka se stříbrnočerveně šachovanou orlicí symbolizuje Moravu jako historickou zemi, resp. odkaz středověkého Moravského markrabství. Část radnic preferuje při vyvěšování moravských vlajek na Cyrila a Metoděje právě tuto variantu.

Ve veřejném prostoru je však možné vidět i další varianty vlajek vyjadřujících vztah k Moravě. Asi nejznámějším příkladem je žluto-červeno-modrá trikolóra zahrnující všechny barvy užívané na (povýšeném) znaku Moravy, tj. včetně modrého pole. Tato varianta má podle některých jejích uživatelů zdůrazňovat slovanský prvek Moravy (podobnost se slovanskou bílo-modro-červenou trikolórou). Objevila se také dílčí varianta připojující křesťanskou, respektive cyrilometodějskou symboliku.

Mnoho moravských vlajek lze vidět každý rok na Dni za Moravu v Brně. Objevuje se na něm více variant vlajky Moravy.

Tyto a různé další vlajky jsou výsledkem lidové tvořivosti a potřeby zdůraznit ten či onen prvek moravské svébytnosti, podle preferencí jednotlivých uživatelů. Platí přitom, že nejpoužívanější variantou je žluto-červená vlajka se znakem Moravy.

Autor: pjk, zdroj: Moravská vlajka, foto: Petr Marek, redakce

Doporučujeme


12 Comments

  1. Žlutá + červená Moravská vlajka je symbolem Moravy – je symbolem Moravského národa – je symbolem boje za autonomii Moravy. Opravdu bojujeme ?

    2
    1
    • “Opravdu bojujeme ?”
      Nu – zdá se, že bojujeme spíše za barvy vlajky, než za uznání Moravy.
      Zkuste věc brát trochu s nadhledem. Pokud nebude Morava, nebude potřeba vlajky.

      • Brát s nadhledem likvidaci vlastní země ? Pokud na Moravě existují zarputilí čechisté ( pátá kolona a lži ohledně barev) ,která neustále společně s Prahou hází klacky pod nohy tak se bojuje zle nedobře.

    • Obce, co vlajky vyvěšují, tím většinou vzdávají hold Cyrilometodějské misi, ti, co akci organizují, tím myslí i zemský patriotismus. Je v tom trochu rozpor a zatím ( nebo vždy ) budou existovat města a obce, které z tohoto důvodu vlajku nevyvěsí.

      1
      1
      • Cyrilometodějská mise je součástí zemského patriotismu.
        Jenom kardinál Duka to nepochopil:

        Velehrad Čechům podle něj dovolil nalézt kořeny národní identity. “Zde podle tradice byla také pokřtěna pramáti národa svatá Ludmila svatým Metodějem a obdržela mariánský medailon, později nazvaný Palladium, který našel své místo na prsou svatého Václava, jejího vnuka a stal se tak součástí naší národní a duchovní identity,” uvedl kardinál (Duka).

        Kardinál Duka na Velehradě …
        https://slovacky.denik.cz/zpravy_region/kardinal-duka-na-velehrade-pripomnel-navstevu-jana-pavla-ii-20200705.html

        • Velehrad Čechům sice dovolil nalézt kořeny, ale Češi se odlišují a chtějí mít své. Jako kdyby neexistovali Mojmírovci. Proč by jinak kladli počátky české státnosti k bratrovraždě sv. Václava? Počátky moravské státnosti jsou naopak u sv. Rostislava a věrozvěstů z Byzance, kteří na Moravě zavedli písemnictví, čímž položili základ vzdělanosti a pomohli zařadit Moravany mezi kulturní národy světa.

          2
          1
        • Dominik Duka: Kázání z velehradské pouti 2020
          https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Dominik-Duka-Kazani-z-velehradske-pouti-2020-629683

          Zde je text poněkud jiného znění.
          …”stal se tak součástí naší národní a duchovní identity” …
          …” křest manželského páru Bořivoje a sv. Ludmily položil základy naší státní identitě a také pak plnohodnotně navázal po zániku Velkomoravské říše na její státnost. …”
          ” … Od těchto postav se odvíjí identita Střední Evropy, Čech, Slovenska, Polska a Maďarska. Tyto skutečnosti bychom si měli připomenout v příštím roce, kdy uplyne 1 100 let od umučení sv. Ludmily…”

          Takže zase jen Čech, bez Moravy.

          • ŘKC je rozdělena na provincii Čechy a Morava. Každá s těchto provincií je samostatná – má svého arcibiskupa a palladium. Co si káže Duka a jak on vidí historii nás na Moravě nemusí až tak zajímat. Probléme je , že se ty jeho bláboly dostanou do veřejnoprávní tv. a , že ŘKC na Moravě zcela rezignovala , stala se odnoží Čechů. Posledním opravdu moravským arcibiskupem byl Vaňák.

      • Bez Velké Moravy – Moravských králů a Moravanů by žádná Cyrilometodějská mise nebyla. Odvozovat od VM identitu Čechu je naprosto slepá cesta kterou razí současná ŘKC. Navíc ŘKC je stále rozdělena na českou a moravskou provincii , každá se svým arcibiskupem. Morava nespadá pod Duku ( arcibiskupe pražského ).

    • Konšelé Zlína a konšelé Uherského Hradiště se drží “zásady” koho chleba jíš, toho píseň zpívej, a pro dotace přece jezdí tito představitelé místních pseudo-samospráv leštit kliky zejména do Prahy. To, co obdrží ze svého pseudo-samosprávného Gottwaldovského kraje, je prakticky zanedbatelné. A tak jim komunisty zavedený pragocentrismus vyhovuje víc, než usilovat o návrat ztraceného tradičního moravskébo polycentrismu. Být nesvéprávnými loutkami se jim krátkodobě bohužel vyplácí.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*