Psal se rok 1991, kdy skupina romských intelektuálů založila Muzeum romské kultury jako neziskovou organizaci. Od roku 2005 je muzeum paměťovou institucí pod správou ministerstva kultury. Na letošní rok přichystali zaměstnanci muzea bohatý program, včetně otevření nové expozice v Hodoníně u Kunštátu, kde v době protektorátu stával koncentrační tábor pro Romy.
Rok 2021 se bude v Muzeu romské kultury nést v duchu jubilea a online programu. Na únor se chystá online derniéra dvouleté výstavy Lavutara. Cestami romských muzikantů a jejich písní, na 7. dubna pak připadá samotné výročí a také zahájení nové výstavy v podobě výběru z fotografického díla uznávaných fotografů, manželů Carretových z Francie, kteří fotografují Romy a Sinty či Manuše v Evropě již 30 let.
Muzeum i letos vydává nové publikace. Druhý díl Amedaru a publikace To jsou těžké vzpomínky, která završuje vzpomínkový triptych paměti holokaustu Romů a Sintů.
Dobová fotografie koncentračního tábora Hodonínek 
Památník v prostoru bývalého lágru
„Čeká nás další velmi náročný rok, ale výročí, jehož oslavy nás v nepříznivé době covidu čekají, připomínají naši cestu od malé neziskové organizace až k velké paměťové instituci a fakt, že léta práce mají smysl. Věřím, že se budeme na akcích muzea v dohledné době opět potkávat a velmi se na to těším,“ uvedla ředitelka muzea Jana Horváthová.
Nová expozice v Hodonínku
Největší událostí tohoto roku na Moravě bude otevření stálé expozice v Hodonína u Kunštátu, kde v období protektorátu stával koncentrační tábor pro Romy zvaný Hodonínek. Podobně významná událost se chystá na území Čech, kde proběhne demolice vepřína v Letech u Písku. Jubilejní rok pak zakončí říjnový ples muzea a předávání ceny Muzea romské kultury.
Tábor Hodonínek neboli Cikánský tábor Hodonín u Kunštátu přezdívaný také moravské Lety byl zřízen během druhé světové války pro internaci osob romského etnika. V letech 1940–1944 prošlo táborem 1396 osob, z nichž 207 zemřelo. V areálu se nachází Památník holokaustu Romů a Sintů na Moravě. V areálu je umístěna replika vězeňského baráku, původní barák pro dozorce, upravený půdorys cikánského tábora a venkovní amfiteátr.
Zdroj: Muzeum romské kultury, Místní kultura, foto: Muzeum romské kultury
Související články
Aplikace ukazuje dopady bomb za druhé světové války, má velký ohlas
Kameny zmizelých poprvé ve Frýdku-Místku, připomenou pět obětí nacismu
Královna Alžběta navštívila Brno, Charles Hostětín. Připomeňte si archivní záběry
Náhoda vedla k objevu tisíců fotek mizející Zbrojovky, pamětníci mohou přispět vzpomínkou
Pozor, v článku se opakuje oficiální mýtus, že tyto tábory nucených prací byly zřízeny až v době tzv. protektorátu, nebo dokonce až v době II. světové války. Ve skutečnosti byly tábory zřízeny vládním nařízením č.72/1939 Sb., o kárných pracovních táborech. Tedy rozhodnutím orgánu Česko-Slovenské (tzv. druhé) republiky, schváleným už 2. března 1939, tedy v době, kdy do obsazení zbytku území státu nacisty zbývalo ještě 14 dnů. Tábory tedy zřídila Česko-Slovenská republika, nikoliv němečtí nacisté. Podle § 4 tohoto vládního nařízení zde měly být internovány tzv. osoby práce se štítící, které dovršily 18. rok věku a nemohly prokázat, že mají řádným způsobem zajištěnu obživu, a příslušníci pracovních útvarů, zřízených vládním nařízením už ze dne 11. října 1938, č. 223/1938 Sb., o pracovních útvarech, kteří jsou hrubě neukázněni nebo úkoly jim uložené vykonávají úmyslně nedbale. O Cikánech (osoby nemluvící romsky), Romech, nebo Sintech (osoby nemluvící romsky ani česky, ale německy) nebyla ve vládních nařízeních ani čárka. Pod zřizovacím vládním nařízením je podepsán státní prezident Emil Hácha, předseda vlády Rudolf Beran a další členové vlády Česko-Slovenské republiky. Veškerá výkonná moc (zvlášť v Čechách a zvlášť na Moravě) přešla do rukou dvou německých vojenských velitelů teprve 16. března 1939.