Náplavka, stezky pro pěší i cyklisty. Brněnské nábřeží Svratky se mění k nepoznání

Nábřeží Svratky na území Brna prochází velkou změnou. Vysokou hráz nahradí stezky pro pěší i cyklisty a dlouho očekávaná náplavka. Neztratí se přitom ochrana proti povodním. Hotovo má být už v druhé půlce příštího roku.

Podle architekta města Brna Michala Sedláčka nejde o žádnou kosmetickou změnu, ale o významné a potřebné úpravy. Vysoké zdi držely „řeku v okovech“, ale dnes se už ví, že na stoletou vodu nestačí a menší povodně jen urychlují. “Proto chceme koryto rozšířit, tím zvýšit jeho kapacitu a ochránit tak přilehlou zástavbu. Přibydou také široké bermy – vyzvednuté části koryta určené k častějším rozlivům povodní,” říká Sedláček.

Oproti současnému stavu se nábřeží dostane blíže hladině a v období většiny roku bude sloužit pro rekreaci a odpočinek. Stávající stezky budou sneseny na nižší úroveň a pěším i cyklistům se otevře kratší cesta podjíždějící svratecké mosty. Vytvořeny budou i nové pěšiny spolu s hřišti, lavičkami a plochami pro odpočinek a sportovní vyžití.

Proč došlo na kácení stromů?

“Stromy vyrostly na uměle vybudovaných zvýšených březích a kamenných stěnách. Ve chvíli, kdy budeme břehy snižovat, odvážet tuny zeminy a výrazně měnit profil řeky, nebylo možné všechny zachránit,” vysvětluje městský architekt.

Během přípravy celého projektu musel každý jeden strom projít odborník, arborista. V místech, kde je to možné, proto zůstává každý zdravý strom. Minulý rok byly během přípravy projektu už některé zdravé stromy přesazeny a město Brno průběžně jedná o úpravách projektu a ponechání stromů dalších.

Ruku v ruce s celou stavbou jde také navazující výsadba vhodných stromů v celé délce řešené části nábřeží. Do konce roku 2023 tak bude ve městě Brně vysazeno celkem 1 772 nových stromů, přímo v místě stavby jich bude 603 a stanou se tak součástí nových nábřežních parků.

“Druhy nových stromů budou z naprosté většiny domácí. Vybrány jsou tak, aby co nejlépe odolávaly případným nepříznivým podmínkám městského prostředí, rychle se ujmuly a začaly co nejdříve kladně ovlivňovat své okolí. Budou mít různé velikosti od menších až po dospělé vzrostlé stromy s obvodem kmene 50-60 cm,” popisuje Sedláček.

Zajištěno je 5 let rozvojové péče od zhotovitele stavby, na kterou naváže péče udržovací, kterou bude provádět Veřejná zeleň města Brna.

Projekt pro další generace

Proměna nábřeží spojená s výstavbou přírodě blízkých protipovodňových opatření je naplánována tak, aby do budoucna nebyly v místě nutné žádné další změny a kácení.

Hlavním cílem je ochránit 6 000 obyvatel města před více než staletou vodou. Jde o území s rozlohou přibližně 82 hektarů, kde už dnes bydlí mnoho Brňanů a do budoucna by tady díky protipovodňovým opatřením mohly vznikat byty další.

“Chceme, aby projekt přispěl ke zlepšení ekologického stavu toku a zkvalitnění říčních biotopů. Po staletích znovu meandrující Svratka umožní obyvatelům i návštěvníkům Brna trávit ve své blízkosti volný čas a navrátí přírodu do krajiny města,” přibližuje městský architekt

Další potřebné investice jsou podle něj zaměřeny na související infrastrukturu. “Počítáme s rekonstrukcí vodovodů a víc než sto let staré kmenové stoky, která potřebuje vyměnit a posunout dále od Svratky. Dojde k rekonstrukci zdejších inženýrských sítí, některých nevyhovujících mostů i lávek a navazujících veřejných prostranství,” dodává.

Povodně na Svratce

Nejextrémnější povodně 20. století se vyskytly krátce po sobě na přelomu srpna a září 1938, šlo o stoletou povodeň na Svitavě a padesátiletou na Svratce. V březnu 1941 se situace otočila a město ohrožovala stoletá povodeň na Svratce a padesátiletá na Svitavě. Padesátiletá povodeň na Svratce byla zaznamenána také v lednu 1920 a v únoru 1946.

Před nejkatastrofálnější povodní v červenci 1997 bylo Brno uchráněno jen díky akumulaci vody na Vírské přehradě, kdy byla hladina vody kvůli opravě hráze a výstavbě vodovodu dočasně snížena o 10 metrů.

Zdroj a foto: KAM Brno