Nová naděje pro cukrovkáře. Vědci z Brna mají projekt výzkumu, který jim může zásadně ulehčit život

Pomoct lidem s cukrovkou by mohl projekt, na kterém začalo spolupracovat Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA-ICRC) s americkou Mayo Clinic. Řekla to vedoucí centra buněčného a tkáňového inženýrství Irena Koutná. Obě organizace budou pracovat na přípravě buněčné struktury, která by v těle nahradila nefunkční buňky slinivky břišní zodpovědné za produkci inzulínu. Cukrovka by sice nezmizela, ale dokud by měl člověk náhradní buňky, nemusel by si píchat inzulín a žil by jako zdravý člověk.

Testy nejdříve na zvířatech, po čase na lidech

Vše se nejprve bude testovat na zvířatech. Za rok a půl by chtěli výzkumníci na základě získaných dat požádat o peníze z grantu. Za dva a půl roku by podle Koutné mohly začít první klinické studie s účastí lidí, nejspíš však v USA.

Život bez píchání si inzulínu

Při cukrovce přestanou buňky slinivky produkovat inzulín. Náhradní buňky sice podle Koutné nemoc nevyléčí, budou ale suplovat nefunkční buňky a produkovat inzulín, tedy hormon snižující hladinu cukru v krvi. Diabetici by si tak nemuseli inzulín píchat pomocí inzulínových per. “Kdyby se ale umělá struktura dala pryč, člověk by na nich byl opět závislý,” objasnila Koutná. Podle ní se zatím hovoří o vložení náhradních buněk na dobu určitou asi na půl roku, potom by se musely vyměnit.

Spolupráce je ale teprve v začátku. Vědci z brněnského centra vytvoří například z buněk krve dospělého člověka umělé kmenové buňky. Odešlou je do USA, kde je odborníci z Mayo Clinic podrobí procesům přeměny na buňky slinivky břišní.

Projekt může být úspěšný jedině na Moravě

Podle mluvčí centra Dany Lipovské je FNUSA-ICRC jediným pracovištěm v České republice, které je schopné vyprodukovat tyto buňky v požadované klinické kvalitě. “Úkol mého týmu bude spočívat zejména v přípravě dostatečně kvalitní buňky. Ve světě sice už existují pokusy o podobné uměle vytvořené struktury, nicméně řada experimentů ztroskotává právě na nedostatečné kvalitě primárních buněk,” zdůraznila Koutná. Podle ní je přínosem, že Mayo Clinic má velké zkušenosti s preklinickým testováním na zvířatech, což může zrychlit proces celé technologie.

Přečtěte si  ANKETA: Jaký mají kandidáti do senátu vztah k Moravě? Ptali jsme se za vás

FNUSA-ICRC spolupracuje s Mayo Clinicc skoro deset let. Díky tomu vznikla nová metoda a zařízení chráněné patentem, ale také skoro 200 článků v odborných časopisech.

Zdroj: ČTK, foto: pixabay.com

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*