První díl nové učebnice dějin Moravy, který právě míří do tisku, je určen pro žáky druhého stupně základních škol a pro středoškolské studenty. Publikace vznikla díky darům stovek lidí a dobrovolné práci odborníků. Hlavního autora, kterým je historik Ondřej Hýsek, jsme se ptali, jak učebnice vznikala a kdy vyjde její druhý díl.
S hlavním autorem publikace, kterým je historik Ondřej Hýsek, jsme vedli rozhovor.
Učebnice poslouží nejen žákům
“První svazek učebnice podává přehled zemské minulosti od pravěku po rok 1860. Věnujeme se i širším středoevropským souvislostem, prostor dáváme kromě politického vývoje také dějinám umění, víry a myšlení obecně,” odpovídá Ondřej Hýsek na otázku, na co se učebnice s názvem Moravské dějiny do roku 1860 zaměřuje.
Publikace o sto šedesáti stranách s bohatým obrazovým doprovodem je určena především studentům středních škol a žákům druhého stupně základních škol i jejich učitelům. Její hlavní autor však věří, že upoutá pozornost i širšího okruhu zájemců o historii Moravy.
Ondřej Hýsek už dříve s kolektivem autorů vydal učebnici věnující se Moravě. Publikace s názvem Morava – dějiny země uprostřed Evropy vyšla v roce 2012. Poměrně brzy po svém uvedení byla rozebrána. To byla také jedna z příčin, proč se Ondřej Hýsek se svými spolupracovníky rozhodl vytvořit novou učebnici. Nebyl to však jediný důvod.
“Když jsme před deseti lety tvořili první učebnici dějin Moravy, museli jsme ji vzhledem k časovým pravidlům rozsáhlejšího projektu napsat takzvaně ‘přes noc’ a ‘na koleně’, protože obdobná moderní publikace neexistovala. Výsledek tak získal tvar spíše skripta pro maturanty,” hodnotí svůj předchozí počin historik.
“Na tuto publikaci jsme ale hrdí a materiál posloužil při tvorbě současných materiálů. Nová kniha je na základě předchozích zkušeností a připomínek kompletně přepracovaná, snažili jsme se ještě více odmytizovat naše dějiny a opřít se o současné poznatky historické vědy. Velkou péči jsme věnovali grafické stránce publikace,” dodává.
Na publikaci se složili lidé
Práce na nové učebnici zabrala přibližně tři roky. Vedle sepisování didaktického textu velkou část úsilí zabralo zpracování bohatého vizuálního materiálu včetně získávání autorských práv. Hlavním autorem se stal právě zkušený učitel dějepisu a zástupce ředitele brněnského gymnázia Akademia Ondřej Hýsek. Podle něj ale na knize ve svém volném čase pracovaly desítky lidí a každý z nich je vlastně spoluautorem knihy. Hlavním recenzentem knihy se stal historik Jiří Kacetl.
“Pasáže věnované pravěku jsou do značné míry dílem kolegy Ondřeje Mlejnka, za cenné postřehy ke středověkým dějinám jsem vděčný Martinu Wihodovi, dějiny 19. století připomínkoval Martin Rája. O Moravanech německého jazyka mne poučili Elke Krafka a Niklas Perzi. Velikou zásluhu na krásné grafické podobě knihy má Jiří Eliška, zajímavými poznatky z oboru heraldiky a vexilologie přispěl Jan Studeník, portréty kreslila moje manželka Anna Hýsková,” vyjmenovává Hýsek své spolupracovníky.
Nová učebnice vznikla výhradně díky veřejné sbírce organizované spolkem Moravská národní obec. Koordinátorem sbírky se stal člen spolku Jiří Máca. “Nejedná se o komerční podnik, nečerpali jsme žádné dotace. Jsem vděčný všem dárcům, soukromým osobám i firmám, že v nás nezištně vložili nejen svoji důvěru, ale i finance,” říká Ondřej Hýsek.
První díl učebnice aktuálně míří do tisku. Je plánováno 4000 kusů, přičemž publikace vyjde na začátku příštího roku. Výtisky zamíří do škol i mezi jednotlivce. Pro zájemce je zároveň připraveno i několik desítek reprezentativních souborů s dalšími materiály.
Připravuje se druhý svazek Moravských dějin pokrývající zbytek moderního období od roku 1860. Podle hlavního autora míří práce na textu do finále, nejméně rok ovšem zabere celková finalizace a grafická úprava. Zbývá také zajistit financování tisku druhého svazku. “Snad na Vánoce 2021, ale v tuto chvíli nechci nic slibovat,” dodává Ondřej Hýsek.
První svazek učebnice o dějinách Moravy s názvem Moravské dějiny do roku 1860 je možné si v předstihu objednat na této adrese. Zisk z prodeje učebnic bude zaslán na účet sbírky a bude z něj financován tisk druhého svazku učebnice, případně další učební pomůcky. Příspěvky na dotisk lze stále zasílat na tento transparentní účet.
Autor: pjk, foto: Učebnice pro Moravu, Ondřej Hýsek
Děkujeme
Skvělá práce si zaslouží uznání. Je potěšitelné a do budoucna nadějné , že jsou Moravané schopni a ochotni se na takovou knihu ( projekt propagující Moravu ) složit veřejnou sbírkou a nepotřebují čecháčkovské státní peníze či dotace. Jenom připomenu , že na jezdeckou sochu markraběte Jošta Moravského v Brně se také lidé skládali, bohužel následně to vzali do rukou úředníci z magistrátu města Brna a se sochou to dopadlo přímo příšerně.
Je to nádhera, autorovi a jeho spolupracovníkům se první díl učebnice podařil. Ale pokud jde o srovnání s “žirafou” na Moravském náměstí v Brně, tak to pokulhává. Jednak náklady na první jezdeckou sochu v Brně byly poněkud vyšší, než na učebnici, a jednak ani ta socha není žádná tragédie. Vždyť které město má jezdeckou sochu, pod kterou se dá volně procházet a občas dokonce jezdit na bruslích, je to rarita! Navíc v sobě má velkou symboliku a hanbu dnešních elit – brněnským konšelům se sice “podařilo” dosáhnout toho, že mistr sochař musel z praporce, který jezdec třímá, odstranit jím původně zamýšlenou moravskou orlici – na co také v kolonii nějaké erby, že? Ale čemu oportunističtí brněnští radní už nezabránili je, že oplátkou jim mistr sochař krásně ztvárnil mužský pohlavní úd, směřující signifikantně a přesně tam, kde leží naše vzdálená koloniální metropole, Praha.
Ano cena a náklady jsou někde jinde , ale pokud si vzpomínáte tak na začátku byly zcela reálné a povedené návrhy jezdecké sochy a na ty se také lidé skládali. Potom přišel čechistický úředník s dotací a realistické návrhy vystřídal paskvil o to horší ,že se jedná o jednu z významných osobností země Moravské. Navíc na soše nic turistům či návštěvníkům nepřipomíná ,že se jedná o moravského markraběte ( záměr ). Dokážete si představit ,že by tímto způsobem Čech prezentoval Žižku či Karla 4 ( nebo některá jiná země své osobnosti ) ? Jedna čechistická historička prosazovaná brněnskou radnicí dokonce přišla s argumentem , že socha nesmí vzniknout protože Jošt Moravský na koni nejezdil . Podobně by dopadla i kniha/ učebnice za státní peníze . Čecháčkovský úředníček a historik by do toho tak dlouho kafral až by byl výsledkem paskvil dle české nacionalistické ideologie.
PS : nejsem si jist , zda pražský sochař zamýšlel úd nasměřovat ku Praze , místo pro sochu bylo dané a moc se nedalo experimentovat.
Celá diskuse se poněkud odklonila od tématu článku o učebnici, ale budiž. Jde o abstraktní sochu jezdce, od realistické bylo upuštěno nezávisle na dotaci. Snaha konšelů a poskytovatele dotace směřovala asi k potlačení odkazu na římského krále Jošta, ale výsledek je potěšující, socha se stává symbolem brněnské mentality, každý ví, že Jošta symbolizuje, no a penis, ten na Prahu ukazuje celkem spelehlivě. Jak se k výsledku dospělo, už se “historie neptá”. Lidé si na dílo zvykají a autor, i když je z Prahy, má samé dobré reference. Nechme se překvapit, jak vznik sochy okomentuje druhý díl učebnice Moravských dějin 🙂
Tak uz mam objednano 5 kusu. Jednu si necham a zbytek rozdam. Bude to takovy specialni darek. Mam z toho moc velkou radost.
Taky objednáno – 3x.