Nové Heřminovy míří k územnímu řízení, přehrada může vzniknout i na Bečvě. Záměr vyvolal protesty

Vizualizace plánované přehrady na řece Opavě

Plánovaná výstavba vodní nádrže Nové Heřminovy nabývá konkrétních obrysů. Aktuálně míří do územního řízení. Vodní dílo má vyrůst i na řece Bečvě. Proti oběma stavbám zaznívají protestní hlasy.

Právní obstrukce proti státní moci nepomohly

Stavební úřad v Krnově zahájil proces územního řízení na výstavbu vodního díla Nové Heřminovy, které patří do souboru protipovodňových opatření na horní Opavě, o kterých rozhodla svým usnesením Vláda ČR v roce 2008.

O plánované přehradě Nové Heřminovy jsme naposledy psali v tomto článku.

Podařil se další z významných kroků v realizaci protipovodňových opatření na horní Opavě, neboť bylo zahájeno územní řízení k výstavbě přehrady Nové Heřminovy. Tento dokument je klíčový pro začátek přípravy navazujícího stupně projektové dokumentace pro stavební povolení pro vybudování hráze nového vodního díla na řece Opavě,“ uvedl generální ředitel státního podniku Povodí Odry Jiří Tkáč.

Příprava podkladů pro zahájení tohoto územního řízení byla značně komplikovaná. Dotčená obec Nové Heřminovy se pokoušela odvoláními a dalšími právními kroky zastavit proces povolování přehrady. V neprospěch výstavby vodní nádrže vyznělo i zdejší referendum.

„Příprava potřebných dokumentů pro zahájení územního řízení byla náročná a v prosince 2017 byla podána žádost o územní rozhodnutí. Museli jsme se vypořádat se všemi zákonnými požadavky územního řízení a současně čelit právním obstrukcím obce Nové Heřminovy, “ dodal technický ředitel státního podniku Povodí Odry Břetislav Tureček.

Vodohospodáři státního podniku Povodí Odry odhadují optimistický termín dokončení jednotlivých stavebních celků celého projektu včetně vybudování nového vodního díla do roku 2030.

Vizualizace budoucí přehrady Nové Heřminovy

Plán přehrady na Bečvě budí nevoli

Protipovodňové opatření v podobě nového vodního díla se týká i řeky Bečvy. Existuje přitom hned několik variant řešení. Nádrž se stálou vodní hladinou, která je mezi nimi, by podle některých odborníků mohla poškodit jak samotnou řeku, tak hydrotermální systém Hranického krasu.

Rozruch v poslední době způsobila změna klasifikace “plocha pro suchou nádrž” na “plocha pro vodní dílo”, uvedená v celostátním závazném dokumentu Politika územního rozvoje. Státní podnik Povodí Moravy, které je správcem Bečvy, odmítlo, že by za navrhovanou změnou stála preference přehrady. Podle mluvčího Petra Chmelaře jde jen o formální upřesnění terminologie.

Přečtěte si  Ze Sněžníku zmizí zbytky Liechtensteinovy chaty, po padesáti letech

„Vodním dílem je i suchý poldr. Název ‚vodní dílo‘ tedy v žádném případě nepředjímá technické řešení. Tvrzení, že to znamená automaticky vodní nádrž, je velmi manipulativní a svědčí pouze o neznalosti dané problematiky,“ reagoval podle serveru iDnes.cz Chmelař.

Moravští vodohospodáři zdůraznili, že o konkrétní podobě díla, které má zásadním způsobem mírnit povodně na Bečvě a chránit asi sto tisíc obyvatel, stále není rozhodnuto. Existuje pouze několik studií, ze kterých vychází více možných variant. Ve hře jsou kromě přehrady a suchého poldru, který rovněž počítá s přehrazením řeky, také boční suché i takzvané mokré nádrže.

Ke konečnému rozhodnutí má přispět analýza, na které pracují mimo jiné odborníci z Vysokého učení technického v Brně. O výsledném řešení by mělo být jasno ještě letos.

K nevoli vůči možné výstavbě přehrady na Bečvě přispěla i série ekologických havárií, včetně té nejzávažnější v podobě úniku smrtícího kyanidu, které jsou s řekou v poslední době spojeny.

K nevoli přispěla i ekologická katastrofa v podobě úniku kyanidu, která měla za následek úmrtí 40 tun ryb v úseku mezi Valašským Meziříčím a Přerovem.

Riziko pro poslední štěrkonosnou řeku i Hranický kras

Možnost, že místo suchého poldru vyroste přehrada, vyvolala protesty u ekologických organizací. Bečva je totiž poslední štěrkonosná řeka na Moravě a zároveň v celé republice. Přehrada by podle nich tuto vlastnost toku zničila.

Geologové navíc upozorňují, že nádrž se stálou vodní hladinou může zásadně poškodit unikátní hydrotermální systém Hranického krasu, na což by mohly doplatit Zbrašovské aragonitové jeskyně i lázně v Teplicích nad Bečvou. Prosazují proto na stejném místě boční poldr. Suchá nádrž, která by stála na levém břehu Bečvy, by řeku podle nich nijak neomezila.

Oprávněnost obav má potvrdit, nebo vyvrátit hydrogeologická studie, jejíž součástí jsou inženýrsko-geologické průzkumy v dotčené oblasti. Její výsledky zatím nejsou k dispozici.

Autor: pjk, foto: Povodí Odry, Twitter HZS Olomouc

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*