Nové objevy z Kateřinské jeskyně: ozdoby staré osm tisíc let i záhadný kámen s klínovým písmem

Letošní výzkum v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu přinesl další mimořádné nálezy. Při letní revizi dříve vykopaného materiálu objevili odborníci dvě zcela zachovalé, přibližně 8 tisíc let staré, ozdoby z ulit a jednu poškozenou. Jako by překvapení mezi nálezy z jeskyně nebylo dost, historiky pak doslova zaskočil objev úlomku destičky s klínovým písmem.

„V současné době jsou v depozitáři čtyři plně zachovalé ozdoby, dvě neúplné a jedna, která byla použita pro datování. Analýza potvrdila jejich stáří přesahující osm tisíc let,“ uvedl odborný pracovník Správy jeskyní ČR Petr Zajíček.

Na začátku října pak výzkumníky čekalo další překvapení – nalezli novou část kamenné destičky s basreliéfem. „Zatímco na fragmentech nalezených v Kateřinské jeskyni před dvěma roky byly postavy, na této nově nalezené jsou litery klínového písma. Tento předmět bude těžké interpretovat, stejně jako dříve vykopané fragmenty,“ popsal Zajíček.

Výzkum staré Kateřinské jeskyně probíhá od roku 2016 a přinesl řadu objevů. Na stěnách bylo dosud identifikováno patnáct pravěkých kreseb vytvořených uhlíkem – jedny z nejstarších jeskynních maleb v České republice. Část z nich mohou návštěvníci vidět během prohlídky jeskyně, další jsou představeny na informačním panelu u vstupu.

Archeologové také odhalili v jedné z chodeb pozůstatky první známé středověké penězokazecké dílny v Moravském krasu i stopy osídlení z pravěku a středověku. K nejcennějším objevům patří ozdoby z ulit plže zubovce dunajského. Záhadou zůstává kamenná destička s reliéfem připomínajícím průvod chetitských bohů, jejíž původ se zatím nepodařilo objasnit.

Materiál z dřívějších vykopávek byl letos dvakrát revidován. „Ulity jsou obaleny vrstvičkou hlíny a snadno se mohou přehlédnout a považovat za kamínky podobné velikosti,“ vysvětluje Zajíček.

Na dlouhodobém výzkumu se kromě Správy jeskyní ČR podílí Univerzita Palackého v Olomouci jako hlavní odborný garant, dále Moravské zemské muzeum v Brně a Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR, který zajišťuje odběry uhlíkových vzorků a jejich radiouhlíkové datování.

„Tento archeologický a epigrafický výzkum Kateřinské jeskyně významně posunul hranice poznání nejen o jeskyni samotné, ale o celé oblasti Moravského krasu. Také proto je Kateřinská jeskyně spolu s Punkevními jeskyněmi a propastí Macochou navržena na seznam světového dědictví UNESCO,“ doplnil ředitel Správy jeskyní ČR Milan Jan Půček.

Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. K jejímu objevu se váže pověst o pasačce a zatoulané ovečce. Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvícena od roku 1910. Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku. 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký Hlavní dóm je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu. Kateřinská jeskyně je otevřena pro turisty i v listopadu, a to denně kromě pondělí s prohlídkami v 10, 12 a 14 hodin. Od prosince do února zavře bránu kvůli ochraně zimujících netopýrů a vrápenců.

Autor: red Zdroj a foto: Správa jeskyní České republiky