Oblast mezi Karvinou a Havířovem čeká nový život. Vědci zkoumají budoucí využití “země nikoho”

Oblast mezi Karvinou, Havířovem a Orlovou, kde už téměř skončila těžba černého uhlí, čeká nový život. “Země nikoho” o rozloze 60 kilometrů čtverečních nyní láká k návštěvě rybáře a některé cestovatelské dobrodruhy. Možnosti oživení tohoto území zkoumá tým tvořený odborníky z různých oborů.

Na popud společnosti Moravskoslezské investice a development (MSID), kterou zřizuje Moravskoslezský kraj, pomáhá tým vytvořit program s názvem Poho2030. Nabízí vize, s jejichž uskutečněním by se nyní lidmi opuštěná oblast stala atraktivní jak pro trávení volného času, tak pro komerční aktivity. Mezi nimi i krajinářský architekt z Mendelovy univerzity v Brně Daniel Matějka, který z ostravsko-karvinského regionu pochází.

Příkladem může být Ostrava

Přestože znovuoživení krajiny potrvá mnoho let, Matějka věří, že se to povede. Memorandum 36 subjektů zapojených do projektu bylo podepsáno teprve v roce 2018, do roku 2030 by měly být vidět první větší změny. „Ostrava tuto cestu nastoupila již dříve a změna je citelná. Myslím, že se odrazila zpět nahoru a čeká to i ostatní města v regionu. Zvlášť když budou spolupracovat, na to je program hodně zaměřený,” myslí si Matějka.

“Když jsem v roce 2007 psal diplomovou práci o oblasti vysokých pecí okolo Ostravice, bylo pro mnoho lidí nepředstavitelné, že by z bývalé továrny mohlo být něco jiného než zase továrna. Dnes je oblast Dolních Vítkovic jedno z nejnavštěvovanějších míst na republice a progres je obrovský. Karvinsko čeká to stejné,” míní krajinářský architekt.

Do země nikoho se vrátí život

Ze staré Karviné zbyl jako pomník jen hřbitov a blízký šikmý kostel svatého Petra z Alkantary. Ten se podle Matějky stane klíčovým uzlovým bodem pro koordinovaný přístup do těžbou proměněné krajiny. V celé republice kromě národních parků neexistuje tak rozsáhlé neobydlené území. Zajímavé je již svou členitostí, vzhledem k množství prvků jako jsou haldy, terénní zlomy a velké poklesy. Příroda je tu divoká, krajina zarůstá rychle vegetací. Rekultivovaná je jen částečně, nacházejí se zde rozsáhlé vodní plochy vzniklé na základě poklesů.

Program Poho2030 se liší od dřívějších rekultivací tím, že se zaměřuje na celkovou obnovu, ne jen enviromentální. Snahou je tak vrátit do místa i lidi, kteří zde najdou rekreační či ekonomické aktivity. Nejprve však odborníci posoudili hodnoty území a společně vytipovali 22 lokalit, které mají mít přednost z hlediska ochrany.

„Nastavuje se management ochrany, ale jinak než u klasických chráněných území, protože příroda je živá a některé hodnoty zanikají a jiné vznikají,” vysvětlil Matějka. Vedle nich jsou vytipované také plochy, kde lze stavět průmyslové zóny zaměřené na rozvoj nových technologií, stejně jako lokality pro rekreaci.

Nová rekreační oblast ulehčí Beskydám

„Pro Ostravsko jsou velkou rekreační oblastí Beskydy, které množstvím lidí trpí. Přitom pro některé aktivity je zdejší oblast lepší než Beskydy. Mohou tu být cyklostezky i terén pro biketrial, v jedné lokalitě už se jezdí motokros. Na Karvinsku také vzniklo golfové hřiště,” popsal Matějka. Vodní plochy jsou vhodné i k vodní rekreaci a již nyní se hojně využívají pro rybaření.

Aby se však dařilo přilákat nové obyvatele na Karvinsko, je třeba myslet i na takzvané měkké aktivity, protože nový typ průmyslu a nové technologie vážou jiný typ lidí než těžký průmysl. Předobrazem klíčové změny je podle Matějky Ostrava, která cestu obnovy po těžbě nastoupila s předstihem. „Dějí se v ní převážně pozitivní změny, výrazně se mění její image. Slýchám řadu lidí, včetně známých, že by si v případě zajímavé práce dokázali představit život v Ostravě,” dodal krajinářský architekt.

Zdroj: Mendelova univerzita, foto: OKD