Obrazem: V Jihlavě dokončují ručně vyřezávaný betlém. Každý rok vypadá jinak

Stavba jihlavského ručně vyřezávaného betlému zabere každý rok měsíc práce. A pokaždé vypadá jinak.

V Jihlavě mají speciální betlémovou tradici. Zdejší ručně vyřezávaný betlém každý rok vypadá jinak. Ten letošní bude k vidění v minoritském kostele Nanebevzetí Panny Marie v ulici Matky Boží od 24. prosince do 2. února.

Každý rok před Vánocemi zabere postavení jihlavského ručně vyřezávaného betléma zhruba jeden měsíc, využije se přitom plocha asi padesát metrů čtverečních a spotřebuje velké množství čerstvého mechu a kůry z lesa. Postaví se zhruba 360 ručně vyřezávaných figurek a k nim desítky domků včetně 30 dřevěných zámků a hradů.

V kostele u Matky Boží jej právě dokončuje řezbář Pavel Procházka. Podle zdejších minoritů jde o jeden z největších betlémů na Moravě. Jeho počátky sahají do druhé poloviny 19. století.

Betlém je výsledkem dlouholeté práce celé řady lidových umělců. Nejstarší figurky vyřezával lodník Ambrož Khők, který se od dětství plavil po celém světě a věnoval se vyřezávání. Od něho pochází jesličky se Svatou Rodinou, Tři králové a jejich družina vyřezané z cedrového, mahagonového a jiných vzácných dřev. Druhou část Betlému vyřezávala rodina Boudných z Brtnice u Jihlavy. Od ní pocházejí hlavně figurky darovníků (Jihlavanů) připomínající jihlavské kroje; také figurky havířů s náčiním.

Postupně byl Betlém doplňován a upravován do dnešního stavu, zvláště jihlavským malířem a řezbářem Franzem Pettanem, který také každoročně Betlém stavěl až do roku 1945.

Svatá rodina, Jihlavané i hrady a zámky

Pohádkový ráz zvyšuje ještě množství nejrůznějších hradů, zámků, zřícenin i chaloupek, které tvořila bohatá fantazie jihlavských stavitelů i umělců jako byl Gottfried Miksche, Hilarius Schindelka, Gustav Pfeifer, Jindřich Jindra, Jan a Gustav Pokorných, Karel Fischer a další. Mimo množství malých modelů má minoritský Betlém asi 30 velkých zámků a hradů, z nichž největší mají rozlohu 2 x 1 m. Každý má množství věžiček a ornamentů, ve kterých jsou najednou všechny slohy. Renesanční ozdoby jsou sloučeny s gotickými oblouky, čínskými střechami a orientální nádherou. Mnohé modely jsou dělány podle skutečnosti. Modely domečků z březové kůry byly pořízeny od tehdejšího faráře Aloise Kadlece.

Betlém má dvě soupravy kulis, respektive pozadí. Buď je to „Palestina“, nebo „Středověká Jihlava“, které namaloval akademický malíř Gustav Krumm. Tyto soupravy se pravidelně střídají. V této době, podle archivního zápisu Jaroslava Veselého, jihlavského rodáka, velkého betlemáře a celoživotního kaplana ve zdejším kostele, čítal Betlém kromě 30 domků a hradů, 360 figurek s příslušenstvím – Svatá rodina (Marie, Josef, Ježíšek v jesličkách, 3 andělé, volek, oslík). Tři králové (2 soupravy, 19 průvodců, 6 koní, 4 velbloudi, 3 sloni). 109 darovníků, jihlavských občanů, 6 havířů s náčiním, 119 oveček, 54 krav, 20 hus a několik slepic.

Přečtěte si  Zastoupíme roli státu. Brno podpoří PCR testy ve školách

Tradice vánočních betlémů pochází ze třináctého století. První Betlém jako živou scénu Kristova narození připravil o Štědrém dnu v roce 1223 ve skalní jeskyni u italského města Brescia pozdější světec František z Assisi.

Poslechněte si ve videu, jak bude jihlavský betlém vypadat a co o něm říká sám stavitel.

Zdroj, foto a video: město Jihlava

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*