Odborníci mapují zaniklé obce na Moravě a ve Slezsku. Spolupracují napříč obory

Na Moravě a ve Slezsku od konce druhé světové války do roku 1989 zaniklo kolem 70 obcí a osad, většinou v důsledku vysídlení obyvatel německého jazyka. Kde stály a jak vypadá území v současnosti, nyní mapují vědci pod vedením geografů a krajinných ekologů z Mendelovy univerzity v Brně. Do projektu se zapojili i historici a informatici.

První čísla z Moravy nabízí zajímavé srovnání s poměry v Čechách, kde po roce 1945 zaniklo zhruba desetkrát více sídel. Původně německé obce nebyly dosídlené zejména na severní Moravě a ve Slezsku. Jen na Jesenicku vědci zmapovali zatím 33 bývalých obcí a osad.

Vyhnání obyvatelstva, vojenský újezd i ochrana vodovodu

„Důvodem jejich zániku jsou mimo jiné přírodní podmínky, tedy zejména výrazně chladnější klima, vyšší nadmořská výška a členitost území, nižší úrodnost půdy a podobně. Z těchto důvodů nebyly původně německé obce po roce 1945 dosídleny, domy stát nechal zbourat v organizovaných demolicích a často se nedochovaly ani sakrální památky,” uvedla Hana Vavrouchová z Mendelovy univerzity.

Dalších 18 obcí přestalo existovat po zřízení vojenského výcvikového prostoru Libavá, čtyři obce a osady včetně Mušova pohltily nově budované přehrady, v okolí jaderné elektrárny Dukovany pak zanikly dvě obce a jedna osada, přičemž z každé z nich zbyla jen kaplička. Komunistický režim u hranic s Rakouskem na jižní Moravě navíc budoval pohraniční pásmo. V této souvislosti zanikla osada Ječmeniště na Znojemsku a jedna další osada, další obce zanikaly také z důvodu důlní činnosti.

Přesný počet zaniklých moravských a slezských obcí a osad ještě budou vědci zjišťovat. Kromě zmíněných hlavních důvodů zmapovali odborníci i některé specifické příklady. Je jím zánik obce Muzlov z důvodu ochrany Březovského vodovodu nebo zbourání fungujícího a dosídleného sídla ruskou armádou na přelomu 60. a 70. let 20. století.

Vědci spolupracují napříč obory

Na projektu spolupracují geografové a krajinní ekologové z Mendelovy univerzity s historiky z Akademie věd ČR, stejně jako s informatiky z Masarykovy univerzity.

Vědci při své práci vycházeli z dochovaných statistických údajů, dobových map a historické literatury. Po rešerši historiků v archivech odborníci z Mendelovy univerzity tyto informace doplňovaly krajině-ekologickými analýzami historických map a aktuálních map v kombinaci s terénním průzkumem.

„V současné době probíhá finalizace databáze historických, demografických a krajině-ekologických informací a fotodokumentace k jednotlivým sídlům, které budou následně vizualizovány v interaktivní mapě,” uvedla Vavrouchová. Stejně tak vědci chystají pro vybrané obce, které z map už zmizely, svého druhu „kroniku”, která jejich historii formou audiovizuálních dokumentů připomene. Konkrétně jde o Zastávku, Hřibovou a Javornou na Jesenicku. Pohled do historie doplní rozhovory s pamětníky, které vědci dohledali a nahrávali jejich vzpomínky.

K celému projektu vědci chystají mapový portál, na kterém bude možné dohledat různé informace, například vývoj počtu obyvatel, historii a důvody zániku obcí, mapové podklady a podobně. Chystá se i výstava včetně vizualizací a 3D modelů vybraných zaniklých obcí. Proběhne v roce 2022 a bude mít putovní charakter v rámci Jesenicka.

Zdroj: Mendelova univerzita, foto: Mlynář Liběchov