Odborníci z Mendelovy univerzity pomáhají s obnovou Masarykova lesa v Izraeli

masarykuv les Kibuc
Masarykův les v Izraeli

Masarykův les, který v roce 1930 vysázeli v Izraeli osadníci z Československa, je ve špatném stavu. Několik hektarů lesa po desetiletí postrádalo správnou péči. Les je nesouvislý a nestabilní, zjistili experti a studenti z Mendelovy univerzity v Brně, kteří se v únoru na místo vypravili. O výsledcích cesty informoval mluvčí školy Filip Vrána.

Masarykův les se rozkládá nedaleko kibucu Sarid u Nazaretu. Byl před 90 lety založen jako dar k 80. narozeninám prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka československými osadníky, kteří do Palestiny přišli ve 20. letech minulého století. Ti na místě vysadili asi 13.000 sazenic. Existence lesa byla na dlouhá léta zapomenuta, ale před nedávnem začala jeho obnova. Odborníky MENDELU nyní oslovili zástupci Československého výboru Židovského národního fondu KKL-JNF s žádostí o odbornou pomoc.

Původní les je ve stádiu rozpadu

Ti nyní zjistili, že původní les, který vytváří horní etáž, je ve stadiu rozpadu. Rozvolněný porost zároveň není možné pokácet, protože je zásadní pro budoucí obnovu lesa. „Pro zmlazení a regeneraci lesa je potřebný stín. Les plní krajinotvornou a půdoochrannou funkci, podrost není zajištěný,” uvedl Jiří Volánek, který tým LDF MENDELU na místě vedl. Do Izraele s ním vyrazilo šest studentů se zaměřením pokrývajícím více oborů. V týmu byli kromě lesníků také arborista, krajináři a expertka na hospodaření s přírodními zdroji tropických a subtropických oblastí.

Lesu se vrací přírodě blízký charakter

Fragmentovaný les, který svou rozlohou pokrývá zhruba polovinu botanické zahrady MENDELU, má za sebou už několik pomocných zásahů. Na místě probíhá také výsadba, cílem je vybudovat spíše lesopark a ne jen borový les, který zde byl původně. „Les byl vysazený jako stejnověká monokultura, nyní se mu vrací přírodě blízký charakter. Obnova je už nyní smíšená, je přirozená i umělá, tedy kombinace podsadby i přirozené obnovy. Vzniká smíšený les, který je stabilnější a do této oblasti patří,” uvedl Volánek.

Základem původního lesa je borovice halepská, která je náchylná mj. na kalamity mšic. Před 90 lety byla borovice v tehdejší Britské Palestině běžně používaná. Je to nejrozšířenější druh Středomoří, který se vyskytuje až do 1 500 m n. m.. Místní klima se vyznačuje srážkami výhradně v zimním období. „V Izraeli se v podstatě střídají dvě roční období, období dešťů a sucha v létě. V posledních letech mají nadprůměrné srážkové úhrny v zimě. Pro obnovu lesa je to výhoda,” uvedl Volánek, který společně s kolegy na místě okopával stávající výsadbu, kterou ohrožuje konkurence bujného travního porostu – buřeně. Běžnou součástí péče o krajinu a les je v Izraeli pastva, proto musí každý nový stromek mít vlastní oplocení.

Přečtěte si  Vinná réva se zachránila před jarními mrazy, vyrašila nejpozději za čtvrtstoletí

Odborníci MENDELU na místě likvidovali invazivní druhy, kterých našli celou řadu. „Arboristické práce spočívaly v kácení vyvrácených nebo zavěšených mrtvých stromů a odstraňování výmladků a prořezávání korun karobu, který je ekonomicky přínosnou dřevinou,” uvedl Volánek. Další práce by měly spočívat v úpravách porostního prostředí, dosadbách sazenic a péči o předchozí výsadby, které čeští dobrovolníci provedli v minulých dvou letech.

Československé stopy v Kibucu

Studenti MENDELU bydleli v kibucu, který dodnes nese stopy československého osídlení, i když česky už tam nikdo nemluví. „Někteří starší lidé umí zpívat české písničky, přestože neví, co slova znamenají. Písně se učili jako ukolébavky nebo v hodinách zpěvu,” uvedl Volánek, který československou stopu zaznamenal i v kuchyni kibucu díky tradičním receptům, které jsou dodnes živé. Poslední kuchař původem z Československa ale na místě skončil asi před půlstoletím. Dnes v kibucu žije kolem 800 lidí, polovina z nich na místě i pracuje.

Autor: red Zdroj a foto: Mendlova univerzita v Brně

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*