S velkým zájmem jsem si přečetl v Právu dne 2. května článek Bohuslava Borovičky, že k zemské hranici bychom měli našlapovat opatrně. Je zvláštní, že někomu vadí pouhá formalita, jako je uznání zemské vlajky, kterou moravské radnice stejně používají. Je to tak jednoduché, tradiční moravská červenožlutá bikolóra byla doplněna znakem vyplývajícím z velkého státního znaku.
Je zajímavé, že tuto maličkost považuje Bohuslav Borovička za značný třaskavý potenciál. Podle něj bychom k ní měli našlapovat opatrně, protože hrozí, že ještě víc otráví ovzduší ve společnosti, rozbouří vášně a přinese další problémy. Vždycky, když se objeví nějaký moravský požadavek, v Praze mají pocit, že nastává zemětřesení.
Není tomu naopak? Neměla by spíše Praha kolem Moravy a Slezska našlapovat opatrně, dokud lidé ještě mají trpělivost?
V příštím roce si připomeneme smutné 75. výročí dosud nenapraveného komunistického zločinu, kterým bylo zrušení Země moravskoslezské. Československo se tak stalo centralizovanou zemí, kde byla popírána i práva Slováků a snaha o jejich emancipaci byla považována za buržoazní nacionalismus. Centralizační snahy vždycky vyvolávají odstředivé tendence, jejichž výsledkem byl rozpad Československa.
Není třaskavým potenciálem spíše ignorace 1200 let trvající moravské státnosti? V minulém roce jsme si připomenuli 1200 let první písemné zmínky o Moravanech. Na Moravě oslavy, dokonce i na Slovensku, v Praze mlčení.
Asi není třeba připomínat moravské dějiny, kdy častokrát Morava nepodléhala Praze a dokonce s ní jednou neměla ani společného panovníka. Udržela si kulturní autonomii a zemské svobody. Moravské sněmy volily často odlišné politické řešení, než sněmy české. Ale již po vzniku Československa, které bylo na Moravě přijato s nadšením, začalo centrum kolem Moravy opatrně našlapovat a vymýšlet župní zřízení, které se neujalo, a tak vznikla Země moravskoslezská. Ta zůstala až do roku 1949, kdy ji komunisté zrušili.
V šedesátých letech nastala určitá emancipace Moravy, došlo k velké výstavě o Velké Moravě, televizní stanice v Brně a v Ostravě měly vlastní televizní tvorbu. Nemá smysl se zabývat tím, jak komunisté neustále překreslovali hranice krajů.
Nová naděje nastala po roce 1989, kdy se zdálo, že nakonec nastane určitá autonomie. Vznikly politické strany, z nichž jedna moravská se dostala i do České národní rady. Jenomže po rozpadu Československa nastala opravdu tupá centralizace. Napřed se prosazoval systém obec – okres – centrum, pak byly zase zavedeny kraje, které nerespektovaly vůbec nic. Díky rozpočtovému určení daní jsou na tom moravské kraje pod průměrem, nad průměrem jsou kraje české.
Ještě horší situace nastala v kulturní oblasti. Kdysi vytvářely televizní stanice v Brně a v Ostravě svou vlastní uměleckou tvorbu a pochopitelně obsazovaly herce z vlastního regionu, z nichž se poté stávaly celostátní hvězdy, aniž by se museli stěhovat do Prahy. V České republice byla tato tvorba utlumována, až nakonec zrušena. Brnu a Ostravě nakonec zůstalo prakticky jen zpravodajství. Zanikly i filmové Ateliéry Zlín. Obyvatelé Moravy a Slezska se závistí sledují decentralizovanou uměleckou televizní tvorbu v Polsku, Rakousku a zejména v Německu. A bratislavské televizní pondělky už zůstávají v paměti jenom těch starších a nejstarších.
Kdo chce něco dokázat, musí do Prahy. Nemá jinou možnost. Některá města na Moravě se pomalu vylidňují. Nikomu to nevadí? Kolem toho se nemusí našlapovat opatrně?
V preambuli Ústavy České republiky se praví: „My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku…“ A přitom nastalo praktické vymazávání Moravy a Slezska z myslí lidí. Většinou se to děje arogantně a netaktně. Ze sportovních dresů mizí velký státní znak a nahrazuje se nějakými nesmyslnými symboly. Historická moravská výročí jsou ignorována, kulturní svébytnost je potlačována. V předpovědích počasí jsou slova Morava a Slezsko považována za sprostá slova, v dokumentárních filmech je na mapách označována Morava jako Čechy.
Citlivé duše si všeho všímají a mají pocit, že se Češi ve vztahu k Moravě chovají jako slon v porcelánu. A právě v tom je značný třaskavý potenciál, o němž píše Bohuslav Borovička. Každý centralistický tlak vyvolává protitlak. Vyvěšování moravských vlajek na radnicích a označování historických zemských hranic je jen začátek. Přitom na Moravě nikdo státní nezávislost nechce, jen pouhý respekt k 1200 let trvající moravské státnosti. Ignorování této skutečnosti pak může opravdu mít třaskavý potenciál.
autor: Jiří Vobecký
Prostor pro vás. Chcete publikovat své názory a komentáře na webu Zprávy z Moravy? Zašlete nám váš text v elektronické podobě na e-mail: redakce@zpravyzmoravy.cz.
Jeden z jasných příkladů necitlivého přístupu české státní moci je aktuální emise známek s portrétem nově zvolené hlavy státu. To, že vydávat nové, takto významné, známky v čase rušení značné části pošt v – , jak říkají mocipáni z jedné centralizované vlády a z jednoho centralizovaného parlamentu, “regionech”, a myslí tím slovem vše s výjimkou tzv. pražska, kterému sami ovšem pražsko neříkají, je samo o sobě značně necitlivé, ponechme stranou. Ovšem umístit na známku s portrétem hlavy státu heraldické zvíře, symbolizující jen jednu část státu, a zbylé dvě významné části pominout, je dokladem jasně projeveného českého šovinismu. A ano, tlak vyvolává protitlak. Tak tedy, doslova podle (Rudého) Práva – choďme po hranici Moravy dále po špičkách a uvidíme, my nebo naši potomci, zda tuto hanebnou zradu spojence nejvěrnějšího stát opravdu takto “vymlčí”…
Na dosavadních známkách s prezidentem nebyl státní znak.
Jenže – když už tam je – proč jenom malý? Prezident zastupuje (celý) stát na venek, takže by mu příslušel velký státní znak – i když je to písmenková známka B pro vnitrostátní poštu (pro zahraničí jsou známky E a Z).
—
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/petr-pavel-znamka-portret_2305031044_ako
https://www.penize.cz/nakupy/438040-nova-prezidentska-znamka-petr-pavel-predstavil-arch-pro-sberatele
Děláme si to sami. Místo abychom spojili síly a stanovili společný cíl, tříštíme se. Nevím, jaký má význam, aby například ve volbách kandidovalo několik různých skupin. Strana Moravané, Moravské zemské hnutí, Morava 1918 a další subjekty by se měly spojit pod jednotnou hlavičkou a dát si třaskavý volební program jako ZRUŠENÍ SENÁTU, ZÁKON O OBECNÉM REFERENDU, ZRUŠENÍ IMUNITY POLITIKŮ, OBNOVA ZEMSKÉHO ZŘÍZENÍ a udělat masovou propagační kampaň aby i Češi pochopili, že naše cíle jsou prospěšné i pro ně. https://kruhrodu-moravy-slezska.estranky.cz/clanky/vyssi-level-hlouposti.html
Každá promoravská strana je z jiného těsta a poměrně vyprofilovaná. To, co jste napsal jako třaskavý volební program, je vychladlý populistický guláš jakoby vypadlý z kuchyně dejme tomu SPD, na čemž se vámi vyjmenované subjekty těžko shodnou. Ale možná se mýlím.
I pětikolka se dokázala shodnout na společném postupu proti Lidem. Když se nedokážeme shodnout my na své sebeobraně, není divu, že navždy budou jen půlprocentní pidistrany které se nikdy nikam nedostanou a nic nedokážou. A co se týká oněch bodů, to nemá s populismem nic společného. Jedná se o akt zdravého rozumu nutného k přežití a abychom se z dosavadní prohlubující žumpy vůbec dokázali vyhrabat. Jinak se ten marasmus bude stále jen stupňovat až ve volný pád. Dosavadních třicet let to jasně prokázalo.
Kdyby nebyl senát, měla by Česká republika prakticky stejný politický systém, jako má USA – místo Demokratů a Republikánů by to bylo ČSSD a ODS – strany, které se pokusily podobný volební systém prosadit a zastavil je senát a Ústavní soud.. a jsou to také strany, které se postavily proti samosprávě Moravy.
@Radovan Vrtěl 5. 5. 2023 (15:56)
… vychladlý populistický guláš …
Co je na vyjmenovaných tématech (referendum, zemské zřízení) populistického?
Význam slova populismus:
—
populismus, populizmus: styl politiky, který usiluje o získání široké základny voličů údajnou ochranou zájmů prostých lidí proti různým ohrožením a prosazováním témat vzbuzujících emocionální reakce veřejnosti, úsilí o získání přízně bez ohledu na věc samu
—
Jeste bych doplnil, zruseni Ceske televize nebo vytvoreni Moravsko Slezske.
…udělat masovou propagační kampaň”….to zní dobře. A kolik milionů jsi do toho Jane připraven investovat?
Požadavek na spojení sil je pěkná představa, ale každý z politických subjektů, usilující o restituci samosprávy Moravy nebo dokonce o její státní suverenitu, je přesvědčen, že jeho strategie je ona naprosto správná, zatímco strategie jiných existujících subjektů je podstatně více chybná. Tento stav bude trvat buď do vymazání Moravy z povědomí všech obyvatel Moravy, nebo do okamžiku objevení se takové skupiny (nebo jednotlivce), schopné/ho se natolik zorganizovat a umět si získat takový způsob financování, který ji/mu umožní pravidelně získávat na Moravě jasný úspěch v jakýchkoliv volbách a pravidelně působit v parlamentu státním, a bude-li existovat, i v parlamentu EU nebo v jiné srovnatelné nadstátní struktuře. Do té doby budeme zaznamenávat více nebo méně subjektů, které budou podobně marginální, jako dnešní Musilovco/Dohnalovci, Hýskovco/Trčalovci, Novotnovci (1918), Kryčerovci, moravská frakce českých royalistů, a další, kteří se čas od času objevují nebo v budoucnu objeví.
Ok, v základě souhlas. Jen mě chybí cesta osvětou k povzbuzení národního povědomí a hrdosti. S tou by pak přirozeně přišly úspěchy při sčítání lidu i ve volbách. Myslím, že to je kritický článek v řetězci, který vede k samosprávě Moravy. Právě proto, že tato kritická vlastnost většině lidí na Moravě chybí, jsou výsledky ve volbách tristní.
Problém Moravy ( už od vzniku ČSR ) je ten , že většinovému obyvatelstvu na Moravě čechizace nevadí a moravskou samosprávu fakticky chce pouze pár vlastenců / patriotů . Žádná moravská trpělivost s centralizací nedojde a na Moravě žádné odstředivé tendence už od r. 1918 nejsou. Čechy a Češi se nemají v otázce Moravy čeho bát , spíše dojde k tomu že bude přepsána preambule ústavy a Morava z ústavy vymazána. OBNOVOVAT MORAVU BEZ MORAVANŮ NEJDE !
Přepsání Ústavy je jen otázkou času, to je naprosto jisté. Teď jen záleží, zda k němu dojde v období úplné marginalizace moravské věci, jako je tomu dnes, případně zda budou alespoň existovat nějaké zemské symboly a povědomí o zemských hranicích, nebo zda dokonce bude mít Morava alespoň jakékoliv zastoupení v postkomunisticky centralizované mocenské struktuře. Podle těchto okolností bude novelizovaná Ústava vypadat. Polistopadové zrady Moravy probíhají v postupných poměrně nenápadných vlnách – zbavení se charismatického lídra z Moravy, rozbití společného státu se Slováky, opoziční smlouva umožňující nastolení ústavně zabetonovaného pseudo-správního uspořádání státu a potlačení jakékoliv významné míry samosprávy jakýchkoliv regionů nebo obcí s výjimkou Prahy. Nyní probíhá jen tiché odnárodňování národa, obrozeného poněkud v době od “listopadu” do rozpadu dvojfederace, pomocí veřejných médií kontrolovaných již plně jednou centralizovanou mocí. Co bude v budoucnu se mnozí ještě dočkají, mnozí se však už ani nedožijí.
Máte bohužel pravdu a strašně mě to s.e.r.e…… 🤢🤢🤢
Pane Vobecký, děkuji, lépe bych to nenapsal.
Na margo myšlenky pana Jana o jednotě promoravských subjektů přidávám jen malou doušku. MZH se v poslední době vyprofilovala k myšlenkovému progresivizmu, PS Moravané inklinuje k národovectví a Morava 1918 je politicky historizující. Teď, prosím, s tím něco dělejte. Ani Pohlreich by z toho nic neuvařil.
Základní současnou nosnou myšlenkou a politikou aktivitou Moravy musí být obnova zemského potažmo spolkového zřízení ( pokud na ni Češi vůbec přistoupí o čemž dost pochybuji ), bez toho se nikam neposuneme . Progresivizmus či národovectví je momentálně nepodstatné a spíše moravského voliče odrazuje . Na zemském zřízení by se snad mor. subjekty mohly shodnout a vše ostatní včetně vlastní profilace řešit až po dosažení tohoto cíle. Morava 1918 není doposud ani pol. stranou, otázkou je zda momentálně Morava potřebuje další historizující pol. subjekt a navíc před rok 1918 jak si to pánové představují se určitě v čechizujícím nacionalizmu nedostaneme – stejně tak nebudeme monarchií .
K návrhu sjednocení na bázi nosné myšlenky: Bohužel v praxi se však “pan volič” vždy během volební kampaně “dotěrně vyptává”, jaký má ten který volební subjekt názor na to či ono. Nikdy se nenechá uchlácholit tvrzením “my máme jen nosnou myšlenku a politickou aktivitu” a zbytek nyní neřešíme. Takový politický subjekt byl zatím vždy nevolitelný a předpokládám, že nestane-li se něco hodně zásadního, bude nevolitelný i v dohledné budoucnosti.
Nemáte pravdu. Hlavní ( pro mnohé voliče jedinou ) nosnou myšlenku obnovu zemské samosprávy tj obnova země moravskoslezské jako jedné ze tří spolkových zemí československé federace měl Doc Bárta ( volič se kupodivu dotěrně nevyptával) a rozhodně nelze říci ,že by byl neúspěšný a nevolitelný. Dnes je to samý moravský vůdce a výsledky žádné nebo mizivé včetně vašeho MZH.
To bylo ovšem v “porevolučním” nadšení a před vyhnání Slovenska mimo stát. Tedy v době obtížně srovnatelné s dnešní. A i tehdy se dařilo centrálním mocenským elitám moravské vzedmutí dostatečně eliminovat, jak se posléze a dodnes ukazuje.
Opět nemáte pravdu. V 90 letech byla situace politicky mnohem složitější než je nyní. Fakticky dnes moravským subjektům absolutně nic nebrání ve sjednocení na myšlence obnovy zemského/ spolkového systému Doc. Bárty. Vůbec nic nebrání jít do voleb jako koalice moravských stran a takovým základním programem podloženým ekonomickým argumentem oslovit voliče . Překážkou je pouze vlastní ego některých zúčastněných a absolutní politická neschopnost hraničící s amaterizmem současných moravských partají . Bohužel Morava nemá a dlouho nebude mít osobnost jakou byl Bárta , který sjednocoval jasnou vizí . Pokud chceme Moravu tak se nejdříve musíme domluvit na tom základním ( co vlastně chceme a jak cíle dosáhnout ), oprostit se od zbytečných představ a teprve potom hledat protivníka .
Aktivně jsem se zúčastnil od roku 2008 řady volebních kampaní a co se týče voličů, tak (na oslovení) jejich nejběžnější odpovědí bylo “co s toho budu mít?” a nebo “vždyť vás nikdo nevolí, tak proč bych měl já?” Málokdy se někdo vyptával dál na volební program. Proto je nutné napřed pozvednout v lidech moravské národní cítění (jak píšu jinde) a pak k nim proniknout se solidním volebním programem. Uskutečnit tyto věci by vyžadovalo rozpočet cca 10-15 milionů Kč.
Pan Kolářský píše:”To bylo ovšem v “porevolučním” nadšení a před vyhnání Slovenska mimo stát. Tedy v době obtížně srovnatelné s dnešní. A i tehdy se dařilo centrálním mocenským elitám moravské vzedmutí dostatečně eliminovat, jak se posléze a dodnes ukazuje”.
Ano. Bohužel. A bohužel, jak jsem tu psal už mockrát, vedení Moravanů v rozhodnou dobu nebylo dost razantní a bálo se vyvinout na Prahu potřebný nátlak. (Odvolaná blokáda D1)
2
Tak tak Zdeňku. A navíc – ani “radostné spojení” všech těchto stávajících amatérských politiků, které by si mnozí patrioté představovali, nepovede v dohledné době k takovému výsledku v jakýchkoliv volbách, aby to mělo na cokoliv vliv. Právě naopak si vývoj představuji tak, že stále budou vznikat nové a nové politické subjekty, až se nějaký v prospěch zájmů Moravy ujme. Nebo neujme a dostaneme se na úroveň Lužice v Německu, kde ač stát sám zemské uspořádání, samosprávu, decentralizaci a subsidiaritu poměrně značně podporuje, status země Lužici neumožní a neumožní – region je to příliš odlišný od německy mluvící naprosté většiny.
Nesmí se zapomínat, že MZH je proevropské a pro NATO hnutí a z PS Moravané se stala proti evropská a proti NATO strana. A to je klíčový rozdíl.
No a to je ta prave ta chyba. To se vubec do toho nema tahat.
Nevěřím, že Morava získá samosprávu v rámci ČR. Za třicet let se ze mne stal separatista. Tak jako Češi dovedli soužití s Němci k neřešitelnosti, dovedli soužití se Slováky k neřešitelnosti, tak zřejmě dovedou k neřešitelnosti soužití Čech a Moravy v jednom státě.
Naprostý souhlas. Čech už nikdy po zkušenostech se Slováky nepůjde do autonomie či federace . Fakticky jsou pouze dvě varianty 1) stát se Čechem nebo 2) samostatnost . Druhá varianta je na Moravě bohužel momentálně neprosaditelná .
Například sudetští Němci měli hodně volnosti … měli své politické strany (podporované z Německa …) V roce 1935 získala Sudetendeutsche Partei (SdP) Konráda Henleina největší procento hlasů ze všech kandidujících stran: 1 249 534 hlasů, tj. 15,18 % (44 mandátů v poslanecké sněmovně, 23 mandátů v senátu).
A v zájmu Německa také bylo, aby se československá federace rozpadla – tak, jako se rozpadla federativní Jugoslávie.
Nejsem si však jist, kdo by podporoval autonomii Moravy.
Určitě Srbsko – však je tam také řeka Morava …
Sudetští Němci neměli autonomii ač jim byla slíbena . V zájmu jakého Německa ? Federace vznikla až 27,10, 1968 mezi Čechy a Slováky i když původně TGM a Beneš naslibovali že federace bude už od r. 1918 pro všechny země . Ze slibů daným spojencům se nesplnilo vůbec nic. Čech sliby neplní/nedodržuje proto soužití s jinou zemí či národem téměř nemožné .
V zájmu sjednoceného Německa a jeho pozice v EU vůči ostatním zemím.
To je můj názor – nikomu jej nevnucuji.
Ohledně slibů od čechů: souhlas.
Zástupce české vlády se zúčastní nadcházejícího sjezdu sudetských Němců, který se uskuteční na konci května 2023 v bavorském Řezně. Po jednání s bavorským premiérem Markusem Söderem to v úterý 9. 5. 2023 prohlásil český ministerský předseda Petr Fiala. Účast zástupce české vlády je podle něj znamením, že Češi a Němci hledí do budoucnosti.
Bylo by to sice na delší debatu, ale ve zkratce, čs. vlády za prvních deset let ČSR neudělaly nic, co by v budoucnu zabránilo volebním ziskům SdP v letech 1935 a 1938, nic, aby považovali českoslovenští Němci ČSR za svůj stát. Naopak posílali do pohraničí české četníky, české učitele, české železničáře, české pošťáky. Tisíc let soužití Germánů (?) a Slovanů v Čechách a na Moravě skončilo tím, že Češi (a slovanští Moravané, kteří se tehdy hlásili k Čechům) vyhnali ze země potomky svých vlastních předků. Ano vyhnali své vzdálené bratrance a sestřenice. Přitom provinění většiny z nich bylo to, že to při volbách hodili Henleinovi. Podotýkám, že vím, co se dělo v době protektorátu a navíc mojí babičce nacisté popravili bratra. Češi si prostě tu Československou republiku po celou dobu žili jako svůj unitární český stát. A teď si ČR žijí prostě jako Čechy.
Lichtenstejnsko. Tam hledejme spojence a finance.
Třicet roků je ve vývoji státnosti “sekunda”. Státy vznikají a zanikají v podstatně delších časových horizontech. A to i když okamžik zániku a vzniku státu nebo států bývá pak často v řádu hodin. A někdy se rozpadající stát zoufale snaží v okamžicích rozpadu navrhovat různá řešení, někdy ovšem ne – jako to proběhlo při vyhnání německy mluvících spoluobčanů a při odpuzení celého Slovenska. Československo byl prostě od svého vzniku stát k zániku předem odsouzený a je otázkou, ke které existují jen hypotézy, že takovým státem k zániku odsouzeným je i dnešní teprve něco přes třicet roků trvající Česká republika. Co vzniklo na základech podvodů a lží nemůže mít trvalou stabilitu ať se dnes tak většině obyvatelstva jeví nebo ne.
Je dobře si tu připomenout, že slovenská vize byla vždy nezávislost a do holportu s Čechy šli jen když to bylo potřeba anebo to bylo nutné. Ale cíle, nezávislosti, se nikdy nevzdali. S Moravany a s Moravou to bylo jak víme jinak.
Nyvlt napsal 12. 5. 2023 (7:13)
Fakticky dnes moravským subjektům absolutně nic nebrání ve sjednocení na myšlence obnovy zemského/ spolkového systému Doc. Bárty. Vůbec nic nebrání jít do voleb jako koalice moravských stran a takovým základním programem podloženým ekonomickým argumentem oslovit voliče . Překážkou je pouze vlastní ego některých zúčastněných a absolutní politická neschopnost hraničící s amaterizmem současných moravských partají . Bohužel Morava nemá a dlouho nebude mít osobnost jakou byl Bárta , který sjednocoval jasnou vizí . Pokud chceme Moravu tak se nejdříve musíme domluvit na tom základním ( co vlastně chceme a jak cíle dosáhnout ), oprostit se od zbytečných představ a teprve potom hledat protivníka .
—
Snad by k domluvě napomohl systém konkláve: politici se zavřou do jedné místnosti a nevypustí ven, dokud nedosáhnou dohody o společném programu a reprezentativním zástupci.
Doc. Bárta byl v danou dobu “jednooký mezi slepými” a proto byl jejich králem. Ale jak dnes už víme, nebyl bohužel tím vůdcem kterého Morava tenkrát potřebovala.
Sjednocení voličské podpory na úrovni 0,3 + 0,2 + 0,1 + 0,01 nedá dohromady ani oněch 0,61 %. Součet několika slepých uliček nedá dohromady dokonale průjezdnou dálnici. Naopak je neustále nutné zakládat nové a nové politické subjekty tak dlouho, až se najde takový s takovým lídrem, kteří budou pro moravské voliče natolik atraktivní, že začnou sbírat na Moravě desítky procent voličských hlasů, nikoliv desetiny, jako je tomu dnes. Určitě k tomu pomůže i vývoj podivného setrvale se rozpadajícího státu – tzv. Česko je přechodné stádium státu stejně, jako byla takovým předstupněm RČS, ČSR, ČSSR i ČSFR.
Už po vzniku ČSR bylo v plánu Moravu rozbít. Z Wikipedie o župním zřízení: Župní zřízení mělo vytvořit jednotný celostátní systém. V parlamentní debatě to poslanec Bohumil Fišer shrnul následovně: „Župní zřízení má však také vyšší cíl a tím jest jednotná konstrukce celého státu. Na Slovensku jest župní zřízení prastarého původu. Tam jest župní tradice vžilá, takže nebude tam naše župní zřízení něčím cizorodým, i když naší správní reformou dostane nový obsah. Autonomie zemská, na způsob staré naší zemské samosprávy, byla by tam něčím zcela novým. I když dnešní poměry na Slovensku s vládou bratislavskou jsou přechodně opatřením nezbytným, přece pro stát unifikovaný neznamenají takové nebezpečí, jakým by byla zemská samospráva. My v našich zemích zemskou správu rušíme a župním zřízením se Slovenskem unifikujeme celý stát.“ Dne 16. října 1919 vyslovila vláda souhlas s návrhem zákona o zavedení žup.
Ok…Ok….nakonec bylo ale v roce 1921 zemské zřízení obnoveno, když se ukázalo, že župy v Čechách a na Moravě/Slezsku nefungují. Nicméně pravomoci zemských vlád byly omezené a opravdovou moc třímala v rukou neustále Praha.
J. Kolářský. Naopak je neustále nutné zakládat nové a nové politické subjekty tak dlouho, až se najde takový s takovým lídrem, kteří budou pro moravské voliče natolik atraktivní, že začnou sbírat na Moravě desítky procent voličských hlasů, nikoliv desetiny, jako je tomu dnes.
S tímto názorem nesouhlasím, protože pro něco takového nejsou na Moravě podmínky a ani lidi. Spojení současných pol. subjektů je také vyloučeno. Smysl dává jen mravenčí práce na posilování moravského národního cítění.