Ostrava se jednomyslně postavila proti kanálu Dunaj-Odra-Labe. Poslala dopis Babišovi

Ostravští zastupitelé nesouhlasí s plánem na vybudování vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe, jehož realizace by podle nich negativním způsobem ovlivnila i Ostravu. Vydali nesouhlasné stanovisko k zahájení přípravy Oderské větve kanálu v úseku mezi Ostravou a městem Koźle v Polsku. Poslali dopis předsedovi vlády.

Stavba kanálu nevratně poničí životní prostředí

Studie proveditelnosti oderské větve kanálu podle ostravských zastupitelů neřeší dostatečně dopady na zákonem chráněné zájmy na úseku vodního hospodářství a ochrany přírody a krajiny. Jak uvádějí v dopise premiérovi Andreji Babišovi, stavba by měla obrovské důsledky na ekosystém a životní prostředí obecně v okolí řeky Odry, která protéká územím Ostravy. Negativně by ovlivnila také urbanismus města i jeho rozvojový potenciál. Zastupitelé proto žádají ukončení příprav výstavby tohoto vodního díla.

„Ostravští zastupitelé dnes jednomyslně schválili materiál, kterým vyjadřujeme naše nesouhlasné stanovisko s plánem na zahájení příprav vybudování Oderské větve vodního koridoru, a zároveň žádáme vládu o změnu usnesení ke stavbě kanálu,” uvedl ostravský primátor Tomáš Macura.

Ostrava podle něj požaduje vyhodnocení legálnosti připravované stavby i řádnou společenskou diskuzi. “Požadujeme, aby byla ještě před procesem EIA zpracována komplexní podrobná analýza dopadů stavby na životní prostředí, včetně vyhodnocení souladu stavby se zákony naší republiky v oblasti životního prostředí, a dále podrobná analýza vlivu zamýšlené stavby na dopravní infrastrukturu města, její zatížení, propustnost a stavebně technickou připravenost. Považujeme za nepřijatelné, že s námi materiál nikdo předem neprojednal, přestože stavba by způsobila nevratné škody na krajině a životním prostředí celého Ostravska,” kritizoval Macura.

Dopad budování kanálu na řeku Odru by byl zásadní nejen v místě stavby, ale v celém rozsahu široké nivy jejího toku. Ohrozil by biotopy, které jsou součástí území Chráněné krajinné oblasti Poodří včetně přírodních rezervací Rezavka a Polanský les a národní přírodní rezervace Polanská niva, stejně jako území soustavy Natura 2000. V té je zahrnuta Ptačí oblast Poodří, Ptačí oblast Heřmanský stav – Odra – Poolší a evropsky významná lokalita Poodří.

Za fatální důsledek zamýšlené stavby lze podle ostravských zastupitelů označit její vliv na podzemní vody. Realizací záměru dojde k přímému ovlivnění zdrojů hromadného zásobování pitnou vodou na území města Ostravy, zejména prameniště Nová Ves – Dubí, ale i dalších. “Vzhledem k charakteru těchto zdrojů, závislých bezprostředně na vodním režimu řeky Odry by s vysokou pravděpodobností došlo k jejich zániku,” uvedlo město v tiskové zprávě. Zahloubení kanálu a následná hladina podzemní vody by také znamenala problém pro zakládání staveb, mohla by narušit statiku současných budov.

Projekt kanálu patří do jiné doby

Představitelé Ostravy tvrdí, že se jedná o zastaralý projekt, s pochybný přínosem. „Celá koncepce projektu je už zastaralá. V mezidobí došlo k zásadnímu útlumu koksárenství i těžby uhlí a celý region se transformoval, odklonil se od zpracovatelského průmyslu základních surovin, který mohl generovat poptávku po lodní dopravě. Význam kanálu pro průmyslovou dopravu by tedy byl velmi sporný. Využití řeky pro rekreační plavbu je sice žádoucí, ale rozhodně nevyžaduje takové zásahy, se kterými současný záměr počítá. Podle současného návrhu by byl projekt navíc finančně velmi nákladný,” komentovala náměstkyně ostravského primátora Kateřina Šebestová.

“Jsme proto toho názoru, že vynakládané finanční prostředky by měly směřovat do jiných oblastní regionu a přípravy projektu na vybudování vodního kanálu by se měly zastavit. V době, kdy ekonomika v celé České republice v důsledku celosvětové pandemie nemoci covid-19 krvácí, považujeme další vynakládání prostředků na megalomanský projekt za chybné rozhodnutí,” dodala Šebestová

Studii proveditelnosti pro výstavbu vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe projednala Vláda České republiky na začátku října. Zároveň uložila místopředsedovi vlády a ministrům průmyslu a obchodu a dopravy zahájit přípravu Oderské větve v úseku mezi Ostravou a městem Koźle v Polsku jako první části propojení Odra – Dunaj. Proti realizaci vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe i samotné oderské větve se postavilo nejen město Ostrava, ale také řada univerzit a odborníků v oblastech ochrany životního prostředí, urbanismu a architektury a rovněž mnoho místních samospráv. Projekt je podle kritiků prosazován bez širší odborné diskuze o jeho potřebnosti a dopadech v území.

Zdroj: město Ostrava, foto: Ostravské muzeum