Petice volá po obnově Moravy. Přidali se starostové i krajský zastupitel

Mezi veřejností se šíří petice požadující vznik regionu, který by zastřešil celé území Moravy a Slezska. Podepsaným vadí pragocentrismus a nedostatečný rozvoj moravských regionů. Výzva adresovaná politikům a ústředním orgánům boduje mezi starosty i na krajském zastupitelstvu.

Za peticí stojí Společnost pro Moravu a Slezsko. Tvoří součást iniciativy Morava – zemský ráj, která má za cíl vyvolat veřejnou debatu o neúnosné situaci na východě republiky. „Proč je většina moravského území sociálně a hospodářsky ohrožená? Proč je pro pražské ministerstvo ‘nepravděpodobné’, aby na Moravě vzniklo významné mezinárodní letiště? Proč Moravě nepomohly kraje?“ ptají se aktivisté na webu iniciativy.

Odpověď přináší analytická kniha Morava: zemský ráj, nebo periferie Evropy, kterou spolek vydal v minulém roce. Na webu iniciativy jsou uvedeny výňatky. Zájemci se tak mohou dočíst například o tom, že vylidňování Moravy za posledních třicet let dosáhlo stejné intenzity, jako stěhování z východu na západ Německa po pádu Berlínské zdi. Další části se věnují nedostatečné dopravní infrastruktuře či podfinancovaným kulturním institucím.

Kniha je prvním pokusem o komplexní zpracování dostupných údajů, které se týkají moravského území a mnohdy i celé ČR a středoevropských souvislostí. „Nejedná se o vyčerpávající odbornou syntézu, ale o publicistické dílo určené široké zainteresované veřejnosti, ať už jde o politiky, úředníky, podnikatele, akademiky či aktivní občany. Tomu také odpovídá důraz na přehlednost, výstižnost a čtivost,“ upřesňuje Petr Konečný, koordinátor iniciativy a odborník na veřejnou správu z Masarykovy univerzity.

Dobrovolníci objíždí starosty po celé Moravě

Součástí iniciativy je také lobbování za systémovou změnu. Pomoci má petice adresovaná politikům a ústředním orgánům. Společnost pro Moravu a Slezsko obesílá s informacemi o iniciativě a petici starosty po celé Moravě. Následně dobrovolníci spolupracující se spolkem navštěvují vedení obcí a měst, kterým iniciativu osobně představují. Sbírají také podpisy pod petici.

Do dnešního dne hlásí úspěchy v menších obcích i okresních městech. Jak organizátoři ukazují na propagačních videích, petici dosud podepsal například místostarosta Znojma Jiří Kacetl či starosta Dambořic (okres Hodonín) Zbyněk Pastyřík. Svůj podpis připojil také zastupitel Jihomoravského kraje a univerzitní pedagog Zdeněk Koudelka.

Organizátoři na dotaz redakce prozradili, že dobrovolníci dosud osobně navštívili na devadesát moravských starostů a starostek. Svou iniciativu oficiálně prezentovali na zastupitelstvu Jihomoravského kraje a na brněnském magistrátu. Vedle toho vytvořili i online petici určenou pro širokou veřejnost, na které se rychle objevily první podpisy.

„Knihu a petici bychom rádi distribuovali všem zvoleným představitelům samosprávy, ale i třeba ministrům z Moravy. Už ji obdržel i předseda vlády Petr Fiala, který pochází z Brna,“ doplňuje Ondřej Mlejnek, předseda Společnosti pro Moravu a Slezsko.

Autor: pjk, foto: archiv redakce, Společnost pro Moravu a Slezsko

Doporučujeme


8 Comments

  1. Jen houšť a větší kapky!
    P.S.
    … vznik regionu, který by zastřešil celé území Moravy a Slezska … nedostatečný rozvoj moravských regionů…
    “regiony” jsou novotvar ve stylu Kauflandovského letáku “Z lásky k regionům”. Zřejmě se myslí komunistické kraje a žádnou lásku k nim nepociťuji, stejně tak jako nemám potřebu nakupovat hezky česky.

    10
    1
  2. Pravdou je, že pojem region v běžné mluvě má docela pejorativní nádech. Zejména vnímání tzv. regionu ze státního centra je hanebné, často se mu nasazuje koncovka -sko (Ostravsko, Olomoucko, Brněnsko; ale pozor, nikdy ne Pražsko, kolem Prahy region není, ten je až tam, “kde začínají prašné a bahnité cesty”). Pojem region je z centra vnímán podobně tomu, co se v mluvě Brňanů běžně označuje slovem pančava pro území, kde se žije nepříjemně, svízelně, tzv. v bryndě. Ve vědecké terminologii však pojem region takto pejorativní není – běžně se na VŠ studuje obor označovaný regionální rozvoj. Ale zase, centrum není třeba rozvíjet, to se rozvíjí pohříchu “tak nějak přirozeně”, soustředěním moci, peněz a korupce. Rozvíjet však se musí právě ty opomíjené regiony – pančavy. Je to v ČR opravdu smutné… Braňme se označení slovem region pro Moravu. Morava je země, otčina, patria, vlast… Nikoliv region a už vůbec ne pančava. A k samotnému článku – nebylo by dobré v něm připomenout, že autorem publikace je Milan Valenta, nebo jsem přehlédl, že autorství v článku přiznáno je?

    • Možná nebude na škodu si připomenout výrok pana ombudsmana Křečka, který v Praze po svém jmenování a nutném “přemístění” do Brna potupně označil Moravu a Brno za gubernii. Tolik k tomu jak se Pražáci “dívají” na naši zemi Moravskou. Fuj!

  3. Jakýsi pohyb v politických kruzích jsem zaznamenal zde:
    https://www.novarepublika.cz/2025/04/takhle-to-dal-nepujde-jak-zabranit-likvidaci-statu-a-naroda-poloprezidentsky-system-a-vetsinove-volby-mohou-zmenit-cely-rezim-mafii-jde-o-zivot-vyhlasi-valecny-stav-ale-i-kdyz-je-pobijeme-co-pa

    “Republika vznikla z tisíciletých zemí Čech, Moravy a Slezska. Jde o tradiční, historické celky, s nimiž se nadále značná část obyvatel přirozené identifikuje. Bylo a je chybou budovat stát jen jako rozšířené Čechy bez respektu k tradicím Moravy a Slezska. Proto je správné uznat existencí zemí, při zachování politické jednoty státu.
    Namísto 14 krajů by vznikly dva zemské úřady v čele s hejtmanem jmenovaným prezidentem na návrh vlády.” …

    Tady si dovolím nesouhlasit. Tři země, každá s jednoznačným názvem: Morava, Čechy, Slezsko – tak, jak to odpovídá (velkému) státnímu znaku (+ samostatná Praha).

  4. Morava měla autonomii v rámci zemí české koruny tisíc let, zrušili ji až komunisti po puči 1948, protože potřebovali soustředit moc. Je potřeba autonomii Moravě zase vrátit v jejích historických hranicích, uměle vytvořené nesmyslné kraje schválně přes hranice neřeší zhola nic.
    Spolkové země či kantony skvěle fungují v Rakousku, Německu, Švýcarsku, tak proč by ne u nás.

    • Protože v Rakousku, Německu, Švýcarsku nemají centristickou Prahu, storukou matku měst, která 99 rukama bere a jednou dává.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*