Počet minipivovarů na Moravě stále roste, zjistili výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně. Silný boom už ale máme za sebou, tempo se zpomalilo, říkají odborníci.
“Je zřejmé, že trh se začíná konsolidovat. Svědčí o tom nižší dynamika růstu počtu nových minipivovarů a také zánik některých podniků. Silný boom z roku 2015 či 2017 tak máme zřejmě za sebou,” uvedl Filip Vrána z Mendelovy univerzity v Brně, který se pivním trhem dlouhodobě zabývá.
Moravská metropole se stala velmocí minipivovarů
Výzkumníci se zaměřovali na území jižní Moravy. Ke konci roku 2019 zde bylo v provozu podle dostupných informací z Pivovarského kalendáře, který vydává Výzkumný ústav pivovarský a sladařský Mendelovy univerzity, a podle pivovarských webů celkem 56 minipivovarů. Celkově existuje na Moravě přes 150 minipivovarů.
Nejvíce minipivovarů se koncentruje do Brna, kde je jich už jedenáct. „Brno je specifické svou pivní kulturou. Podstatná je vyšší kupní síla obyvatel. Jde navíc o univerzitní město a studenti mají zájem experimentovat, takže počet minipivovarů zde ještě poroste. Příkladem je Pivovarský dům Poupě na Dominikánské ulici, který má otevřít ještě letos a vrátit výrobu do míst, kde byl v minulosti městský pivovar. Návrat výroby do historických míst je ale celorepublikovým trendem,” uvedl Vrána.
V Brně loni otevřel nový minipivovar Stern, skupina investorů obnovila výrobu piva v Předklášteří, vaří se nově i v Dubňanech a Prušánkách. Naopak po roce a půl zanikl minipivovar v Šatově na Znojemsku.
Přes krachy některých podniků očekává další růst i sládek Petr Hauskrecht, který v Brně vede stejnojmenný pivovar. „Spíše předpokládám nárůst takzvaných hostinských pivovarů, kteří vaří primárně pro spotřebu ve vlastní restauraci, než řemeslných pivovarů, zaměřených na prodej “přes ulici”. Rovněž je zajímavé sledovat, jak jsou nebo nejsou brněnští spotřebitelé lokálně orientovaní, což vzhledem k situaci, kdy se do Brna tlačí malé a střední pivovary z celé republiky, zatím nelze jednoznačně říci,” uvedl Hauskrecht.
Podobný názor má také vrchní sládek skupiny sdružující minipivovary Moravia a Lucky Bastard Jan Grmela. „Je pravda, že se růst zpomaluje, nicméně současně zákazník může rozpoznat, že značně roste kvalita piva a zájem sládků o výsledný produkt. Otázkou je, jaký podíl na pomalejším růstu počtu pivovarů má nasycenost trhu, a jaký podíl můžeme přičítat obecnému nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců. Trendem na příští roky bude rozšiřování kapacity a zvětšování výstavu zaběhlých pivovarů”, uvedl Grmela.
Své minipivovary mají i moravské vzdělávací ústavy
Nedostatek sládků řeší také jednotlivé školy. Například loni spustila vlastní pivovar Střední průmyslová škola chemická Brno, která má už i celní sklad. „S vařením mi pomáhají studenti, kteří mají o tuto biotechnologii zájem. Vyrobené pivo používáme k propagaci naší školy a také jako pomůcku ke studiu. Studenti vyrobené pivo analyzují, zároveň máme zpětnou vazbu o našem vyrobeném pivu. Co se týče vyráběného piva, tak převážně experimentujeme s výrobou svrchně kvašených piv, ale už jsme vyzkoušeli i spodně kvašené,” uvedl Vítězslav Klíma ze Střední průmyslové školy chemické.
Vlastní minipivovar má několik let i Mendelova univerzita v Brně. Potravinářskou technologii ročně absolvuje kolem 75 studentů v bakalářském a 50 studentů v magisterském navazujícím studiu, další se vzdělávají v rámci kurzu Pivovarské a sladovnické práce, který se těší stabilní oblibě. „Většinou na něj chodí zájemci, kteří už někde pivo vaří a chtějí se osamostatnit, nebo pivovar staví nebo v nejbližší době plánují stavět,” uvedl vedoucí Ústavu technologie potravin Tomáš Gregor.
Zdroj: Mendelova univerzita, foto: Wikipedia
Buďte první kdo přidá komentář