Politici z Moravy oslavili 1200 let Moravanů, v zemské sněmovně podepsali deklaraci

26. 9. 2022 pjk Zprávy 11
Slavnostní setkání zákonodárců z Moravy na Ústavním soudu v Brně

Ústavní soud v Brně hostil minulý pátek neobvyklé setkání. Poslanci a senátoři pocházející z Moravy si v bývalé zemské sněmovně připomněli 1200 let od první zmínky o Moravanech. Uvítali je patrioté s moravskými vlajkami. Večer se konal galakoncert pro symbolických 1200 posluchačů.

Slavnostního aktu se zúčastnily desítky zákonodárců z Moravy. Řada z nich se dostavila v kroji. Cílem bylo připomenout 1200. výročí první písemné zmínky o Moravanech z roku 822. Akce měla nepolitický charakter, hovořilo se hlavně o historii a tradicích.

Tomu odpovídala i deklarace, kterou moravští politici podepisovali. “Jsme si vědomi historického dědictví Velké Moravy i tradic státnosti zemí Koruny české, kde vždy Morava spolu s Čechami tvořila základ společné státnosti. Znát historii vlastní země je základem dobrého vztahu občana ke státu, v němž žije. Toto máme na paměti i vůči dobrým tradicím vážícím se k Moravě a jejím dějinám,” stojí přímo v textu deklarace.

Setkání v bývalém sídle Moravského zemského sněmu svolal předseda ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. Na akci měla promluvit předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová, která se ale na poslední chvíli omluvila pro nemoc. Podobná omluva přišla také od ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Dostavivší se poslance a senátory uvítali moravští patrioté s vlajkami.

Nejsme separatisté

Podle svolavatele se jednalo o nepolitickou akci, jejíž cílem bylo připomenutí, že Morava neskončila zrušením zemského zřízení komunisty v roce 1949. “Toto je opravdu symbolické zasedání. Ať z nás nikdo nedělá separatisty, naopak jsem příznivec Evropské unie, která má motto, že v různosti je jednota. Morava spojuje, Morava nerozděluje,” uvedl podle serveru Aktuálně.cz Vondráček.

Předseda sněmovního ústavněprávního výboru zároveň na setkání oznámil, že připravuje zákon, který by oficiálně ustanovil zemské symboly Čech, Moravy a Slezska. Ty by se používaly při zvláštních příležitostech.

Součástí schůzky zákonodárců z Moravy byla také historická přednáška Jiřího Pernese a vystoupení pěveckého souboru Moravan. Historický vývoj moravského znaku připomněl Zdeněk Koudelka.

Jak to vypadalo na Ústavním soudu, ukazuje video novináře Radka Bartončíka

Výročí připomněl i koncert pro 1200 posluchačů

Oslava moravského jubilea minulý pátek pokračovala večerním galakoncertem na brněnském výstavišti. Připraveno bylo symbolických 1200 míst, která se bezezbytku naplnila. Dostavila se řada osobností, včetně vedení moravských univerzit.

Přečtěte si  Dynamický vývoj řeky takřka v přímém přenosu: Morava u Litovle změnila svůj tok

Zazněly skladby Sinfonietta a Taras Bulba z pera předního moravského skladatele Leoše Janáčka. Přednesla je brněnská filharmonie pod taktovkou Petra Altrichtera. Koncert uvedla moravská hymna Jsem Moravan v podání mužského sboru ze Sobůlek.

Koncert “1200 let Moravy” zorganizovala Filharmonie Brno a Jihomoravský kraj. Jednalo se o jednu z celé řady připomínek významného moravského výročí.

Autor: pjk, foto: Pavel Trčala, redakce, Jihomoravský kraj

Související články

Doporučujeme


11 Comments

  2. “Předseda sněmovního ústavněprávního výboru zároveň na setkání oznámil, že připravuje zákon, který by oficiálně ustanovil zemské symboly Čech, Moravy a Slezska.” Bylo by krásné, kdyby tento zákon byl přijat. Bohužel není žádná šance – představa, že Čeští poslanci (a bohužel i většina Moravských poslanců) bude hlasovat pro tento zákon je sice krásná ale zároveň nereálná.

    Odpovědět

    • krásné? Tak to by tedy krásné nebylo. Nikdy, opakuji NIKDY NEBYLY MORAVSKÉ SYMBOLY SCHVALOVÁNY V HLAVNÍM MĚSTĚ SOUSEDNÍ ZEMĚ. Moravský zákonodárný sbor schválil symboly v roce 1848 a od té doby nedošlo ke změně.

      1
      Odpovědět

      • Pokud se nepletu.. tak Morava je součástí České republiky. V tom případě by se nejednalo o schválení v “hlavním městě sousední země” – aby to tak bylo musela by Morava buďto:
        1. Být nezávislým státem.
        2. Samosprávnou zemí.
        V tuto chvíli Morava samostatná ani samosprávná není a tedy jediný legální způsob jak ustanovit zemské symboly je v hlavním městě České republiky.
        Napsal jsem “Bylo by krásné, kdyby tento zákon byl přijat”, protože bychom se trochu navrátili k zemím – zemskými symboly. Bohužel by se za posledních 30 let jednalo o největší úspěch pro Moravu – ale stále by se jednalo o úspěch, který by mohl být jedním z prvních kroků ke samosprávě.

        Odpovědět

        • Rozumíme Vám, pane Nikde.
          Čertovo kopýtko je skryto hlavně v přechylování významů tří pojmů – stát, národ a země. Země byly u nás zlikvidovány k 1. lednu 1949, i když tento pojem ještě zůstal kupodivu ve státní hymně – “Země Česká domov…”. Národ je pojem v občanském státě téměř nepotřebný, kdyby mapování “národů” nepožadovaly censy napříč Evropskou unií. ČR je přece státem občanů (nikoliv nějakých abstraktních národů nebo národa) v Čechách (od roku 1. 1. 1949 neexistujících) na Moravě (neexistující samostatně snad už od roku 1918) a ve Slezsku (už od roku 1918 samostatně taktéž neexistujícím) . Přesto nebo právě proto i velmi vzdělaní a renomovaní autoři míchají do médií pojmy stát, země a národ jak je napadne a jak se jim to hodí. Záměrná manipulace veřejným míněním je dost nápadná.

          1
          Odpovědět

          • Termíny stát, národ a země splývají dnes obecně v jeden široce užívaný pojem – národní stát – jak píše pan Kolářský – na občanském principu.
            Národní / občanský stát má vždy tendenci uplatňovat politiku “Jeden stát, jeden národ”, stírat rozdíly mezi etnickými skupinami a centralizovat politickou / vládnoucí moc.
            Kromě národního státu existují další formy uspořádání státu:
            – (mnoho/více)národnostní stát,
            – městský stát,
            – impérium,
            – konfederace,
            – federace.

          • Ještě k jedné větě pana Kolářského:
            “Národ je pojem v občanském státě téměř nepotřebný …” za předpokladu, že dotyčný občanský stát má pravidla, která skutečně zaručují ochranu etnických/národnostních menšin. Tato pravidla nesmí být jen na papíře – musí být v praxi uplatnitelná a skutečně prováděná.

  3. Ještě k pojmu národní stát / občanský stát – nejsem úplně odborník, ale jako národní stát nevnímám to, co se objevuje v médiích – např. podle fráze “národní státy jako členové Evropská unie…”, ale za národní stát považuji např. Polsko, Maďarsko, Slovensko, Francii nebo Španělsko, které se ve svých ústavách deklarují slovy jako “My, NÁROD …”. Např. v ústavě Španělského království se dokonce deklaruje tzv. “nezrušitelná jednota španělského národa”, Kataláncům, Baskům aj. navzdory. Srovnejme např. s předlistopadovou proklamací později neslavně zhroucené ČSSR – “Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak”, nebo s naším dnešním čl. 9 odst. 2 Ústavy, “Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.”. Vedle toho máme v Ústavě České republiky deklarováno “My, OBČANÉ České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku…”… Některé státy v Evropě, jakož i ČR, od nacionálního principu po zkušenostech s nacismem, přešly alespoň formálně k principu občanskému. Vše toto je ovšem tzv. “na papíře”, realita se může více nebo méně, a také s plynutím času, dost podstatně lišit…

    1
    Odpovědět

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*