Věnec na Bílé hoře uctil památku moravského pluku. Od bitvy uplynulo 400 let

Blíží se čtyřsté výročí bitvy na Bílé hoře, ve které vzbouřené stavy utrpěly konečnou porážku od císařského vojska. Součástí historie se stal i příběh posledního moravského pluku Jindřicha Šlika u zdi obory Hvězda. Připomněl ho věnec s moravskou symbolikou, který na místo posledního odporu Moravanů položil předseda Společnosti pro Moravu a Slezsko Ondřej Mlejnek.

Poslední boj Moravanů patří k příběhu Moravy

“Památce padlým vojákům Moravského pluku,” stojí napsáno na stuze. Za počinem stojí Společnost pro Moravu a Slezsko, která se zasazuje o uchování a posílení moravské svébytnosti. “K historickému odkazu Moravy patří i příběh o posledním boji moravského pluku hraběte Šlika. Právě díky němu se mnoho lidí dovídá o tom, že tu bylo Moravské markrabství s vlastní zemskou vládou a vojskem. Ve škole či sdělovacích prostředcích se toho o Moravě jinak moc nedozvíte,” zdůvodnil položení věnce Mlejnek.

“Podle dobových pramenů zde v místě brány U Světličky dosahovala hromada padlých vojáků Šlikova pluku vrcholu zdi obory Hvězda,” upřesnil předseda spolku, který má historické vzdělání a působí jako archeolog.

Bílá hora ukončila naděje vzbouřených stavů

Není jasné, jak přesně vypadal poslední boj moravského pluku pod velením hraběte Jindřicha Šlika. V poslední fázi bitvy, která se rychle proměnila v porážku vzbouřených stavů, se pluku bojujícímu pod moravskou orlicí nepodařilo ustoupit, kvůli čemuž zůstal obklíčen u zdi obory Hvězda. Časem se vytvořil legendární příběh o hrdinném obětování statečných Moravanů do posledního muže. Šlikův pluk, najatý moravskými stavy a složený ze žoldnéřů z celé Evropy, zejména z německých lancknechtů, však spíše utrpěl těžké ztráty a zbytek se posléze vzdal. Sám velitel pluku hrabě Šlik byl zajat na jiném místě.

Bitva na Bílé hoře, která se odehrála 8. listopadu 1620 znamenala konečnou porážku stavovského povstání, do kterého se proti císaři Matyáši Habsburskému a jeho nástupci Ferdinandovi II. zapojily stavy několika zemí, v čele se stavy Českého království. K povstání se postupně přidaly vedlejší země Koruny české, včetně Moravy. Proti zapojení Moravy do stavovského odboje se stavěl její čelní představitel Karel starší ze Žerotína, byl však odstaven skupinou radikálů pod vedením svého bratrance Ladislava Velena ze Žerotína, povzbuzených vpádem Matyáše Thurna na Moravu. „Čechové se snaží stát se slavnými tím, že zahubí svoji vlast. Jejich porážky budou počátkem našich, ale vina bude naprosto jejich,” prohlásil v té době Žerotín.

Přečtěte si  Vodní nádrž Vlachovice je o krok blíž realizaci. Vodohospodáři představili plány na východě Moravy

K povstání stavy vedla snaha o úplné prosazení evangelictví a potlačení moci katolíků, stejně jako odpor proti absolutistickým snahám Habsburských panovníků. Byla vyhlášena stavovská konfederace podle vzoru Nizozemska. Vzbouřeným stavům se z počátku dařilo. Na Moravě se jim například podařilo porazit císařskou armádu v bitvě u Dolních Věstonic a poté se stavovská armáda dostala až k Vídni. Po konsolidaci císařských vojsk i příchodu posil z Katolické ligy se však válečná karta obrátila. Poslední tečku za stavovským povstáním učinila drtivá porážka stavů na Bílé hoře u Prahy. Stavovské povstání se také stalo první fází třicetileté války.

autor: pjk, foto: Společnost pro Moravu a Slezsko

Doporučujeme

1 Comment

  1. Bílá hora byla pro Moravu a Moravany vysvobozením od české nelegitimní OKUPACE. Po BH Morava úspěšně prokazovala svoji svébytnost a státotvornost . Pro okupanty z Čech to byla možná doba temna , ale to rozhodně neplatilo a neplatí pro Moravu. Bohužel rokem 1918 přišla nová nacionalistická okupační vlna Čechů , která důsledně zlikvidovala a následně i vymazala Moravu a Moravany z evropských map. Neuznávání moravské národnosti připomíná ” konečné řešení moravské otázky ” a pokládání věnců k české okupační historii nám žádné světlo na konci tunelu nepřinese.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*