Před osmdesáti pěti lety se zahajovala stavba Baťova kanálu. Za čtyři roky bylo hotovo

Stavba Baťova kanálu

Přesně před osmdesáti pěti lety, 16. října 1934, došlo k oficiálnímu zahájení stavby Baťova kanálu. Původně odhadnutá výše nákladů byla výrazně překročena, což bylo způsobeno i povodní, která narušila nedokončené práce. Kanál byl zdárně dokončen na podzim roku 1938.

Za čtyři roky hotovo, i přes záplavy a zvýšené náklady

Historická myšlenka regulace řeky Moravy ožila kolem roku 1927 a zaujala velkoprůmyslníka Tomáše Baťu. Po jeho tragické smrti o pět let později se tohoto smělého plánu ujal Jan Antonín Baťa. Regulace toku Moravy a výstavba kanálu měla pro firmu Baťa několik významů. Kromě realizace starého snu o propojení evropských veletoků se jednalo o přepravu lignitu z dolu v Ratíškovicích do továren a tepláren v Otrokovicích, která byla po železnici finančně nevýhodná, a také o vybudování melioračního systému v okolí řeky Moravy.

Budování kanálu bylo spuštěno podmínkou, že při případném zahájení stavby průplavu Dunaj-Odra může být plavební provoz na tomto kanále omezen nebo dokonce zastaven. Celkový rozpočet stavby byl odhadnut na 25,4 miliónů korun. Postupem času se rozpočet stavby navýšil až na 35 miliónů korun, toto navýšení bylo způsobeno mimo jiné i povodní v roce 1937, která poškodila nedokončenou stavbu. Veškeré práce pak skončily na podzim roku 1938.

Firma Baťa spolupracovala se Zemí moravskoslezskou

I organizačně se jednalo o náročnou stavbu. Země moravskoslezská se s firmou Baťa dohodla, že země zajistí projekty a realizaci zemních prací i betonových konstrukcí a firma Baťa zajistí projekty a dodání veškerých kovových konstrukcí plavebních komor, mostů a jezů.

Zahájení stavby provázela stávka dělníků

Vzápětí po zahájení prací se objevil první problém. Na Strážnicku vypukla stávka dělníků, kteří nesouhlasili se mzdovými podmínkami. Podle nich nebyly mzdy přizpůsobeny místním poměrům a nestačily na obživu rodin. Vzhledem k tomu, že stavba měla zaměstnat co nejvíce lidí, byla snaha vedení stavby maximum prací provádět ručně. A tak při zemních pracích bylo prováděno ručně téměř vše, na což si stěžovali samotní dělníci — že se zbytečně dřou na práci, kterou by lehce provedly stroje. Na základě těchto stížností bylo provedeno určité zmechanizování některých prací.

Práce postupovaly rychle

V průběhu první poloviny r. 1935 práce postupovaly rychle. Na stavbě se podílelo několik firem: v úseku pod městem Napajedla zaměstnávala firma inž. Bartoš z Břeclavi průměrně 160 lidí, na kanálu Spytihněv — Staré Město pracovalo pro firmu inž. Černý 80 lidí a pro firmu inž. Jaroš 60 lidí, průpich v kunovském lese provedla firma inž. Souček z Prostějova zaměstnávající 140 dělníků, úsek kanálu Vnorovy — Rohatec obsadila firma inž. Lejsek a Soušek s 270 dělníky, na úseku Strážnice — Petrov působila firma inž. Ženatý a Volenec se 170 lidmi. Tito dělníci byli najati především na výkopové práce, zpevňování břehů a přípravu staveb plavebních komor.

Přečtěte si  Obnovený rybník v Hustopečích pomůže přírodě i proti povodním, práce finišují

V roce 1936 se přešlo k odbornějším pracím, tj. k výstavbě plavebních komor, které měly zajistit dostatečně vysokou hladinu vody v řece a zároveň umožnit lodím plujícím proti proudu překonat výškový rozdíl 18,6 m. Plavební komory představovaly úsek hladiny, ohraničený dvěma vraty, která se po vplutí lodi uzavřela, a do komory se napustila voda, která zvedla lod’ o půl nebo o metr výše. Do těchto komor byly lodi taženy potahy nebo traktory, po řece pak vlečnými čluny rychlostí 5 km za hodinu.

Rozestavěný kanál si prohlédl prezident Beneš

Pro urychlení prací na řece Moravě pod Nedakonicemi, zapůjčila firma Baťa v září 1936 Moravskoslezské zemi obnos 350 000 Kč. O rozsáhlé vodohospodářské práce projevil zájem také prezident republiky dr. Edvard Beneš při své první oficiální návštěvě na Moravě.

Práce vrcholily už v roce 1937, než přišly záplavy

V letních měsících r. 1937 práce na Baťově kanálu vrcholily. Vedle původního řečiště byly připraveny vyhloubené kanály čekající na přívod vody z řeky Moravy. Do umělého kanálu na trase Spytihněv-Staré Město bylo řečiště převedeno koncem července 1937. Pro muže zaměstnané na stavbě byl připraven strhující zážitek. Úzký proužek zeminy oddělující řeku od umělého kanálu se natolik ztenčil, že jej vodní proud překonal a během několika minut zaplnil nové koryto, aby se pak poslušně vrátil do původního řečiště.

Čilý stavební ruch neutichal také v Otrokovicích. Dělníci se tam potýkali s obtížným zaústěním plavebního kanálu do závodů, neboť zde cestu kanálu křižovala hlavní telefonní síť, kanalizace a čtyři rodinné domky. Aby lodi mohly proplout až do objektu továrny, nechala zde správa závodů vybudovat 760 m dlouhý kanál protínající závody podél koželužen až k elektrárně. Zde začaly Škodovy závody stavět konstrukci odsávacího zařízení na skládání hnědého uhlí, které sem měly lodě dopravit z dolu „Tomáš” v Ratíškovicích.

Rozestavěnou stavbu posléze poškodily povodně, které také zapříčinili velký nárůst celkových výdajů. K otevření Baťova kanálu došlo v následujícím roce.

Plán Baťova kanálu

Zdroj a foto: Historie Baťova kanálu

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*