Reportáž: Sérii naučných procházek po Brně zakončil výklad o vlivu tří etnicit na podobu moravské metropole

V Brně se už několik let konají naučné procházky po městě. Mívají různou tematickou náplň – od meziválečné architektury po důležitá místa paměti na Ústředním hřbitově. Účastníkům těchto procházek z řad široké veřejnosti věnuje svůj volný čas Michal Doležel, který v rámci svých poutavých výkladů rozhodně nezapře své archeologické a etnologické vzdělání. Poslední letošní procházky se zúčastnil i náš reportér.

Moravská metropole pod vlivem tří etnicit

Do tváře města Brna se nesmazatelně zapsal vliv tří etnicit, které byly až do událostí tragické dekády 1938-1948 pevnou součástí života moravské metropole. Ve městě byla nejpozději od vrcholně středověkého období přítomná etnicita jak slovanská (od 19. století spjatá primárně s českou národní identitou), tak i německá a židovská. Ačkoliv došlo v 15. století k vyhnání Židů z královských měst, tedy i z Brna, židovskou populaci získávalo město opětovně přibližně od konce 18. století.

Až do doby “etnické homogenizace”, kdy v Brně zůstala v podstatě pouze etnicita spojená s českou národní identitou, všechny tři etnicity výrazně ovlivňovaly podobu města.

Nesmazatelná architektonická stopa

Výklad spojený s poslední letošní procházkou, která se konala v úterý 19. listopadu, byl zaměřen na to nejviditelnější – architekturu. V Brně stojí dodnes řada starších domů, které nesou jasné architektonické stopy vlivu tří etnicit.

V první části výkladu se průvodce zaměřoval na starší období dějin a rozdělení Brna na tři části podle jednotlivých etnicit. Zatímco jižní část s centrem kolem kostela svatého Petra (Petrov) náležela především slovanskému obyvatelstvu, severní část s ústředním bodem v podobě kostela svatého Jakuba byla spojena s německy mluvícími obchodníky a kolonizátory pravděpodobně vesměs porýnského a rakouského původu. Jihovýchodní část kolem Římského náměstí patřila středověké židovské obci.

Druhá část povídání soustředila pozornost posluchačů na moderní dobu a architektonické památky s ní spjaté. Rodící se nacionalismus a moderní národní identity podnítily vzájemné odlišování podoby budov náležejících k jednotlivým nacionálním komunitám. V období dominance historismu se například němečtí architekti a investoři inspirovali gotikou a stavěli budovy v neogotickém stylu. Čeští stavitelé naproti tomu tíhli k renesanci, jejich domy proto vykazují neorenesanční prvky. Do následujícího vývoje poté zajímavým způsobem vstoupily další moderní slohy – secese, rondokubismus či funkcionalismus.

Důležitým impulsem pro výstavbu domů, jejichž podoba byla takto ovlivněna, se stala velká brněnská asanace na přelomu 19. a 20. století, kdy bylo přibližně 70 % budov historického centra města Brna srovnáno se zemí a vznikl obrovský prostor pro novější architekturu. Dynamické střetávání tří moravských etnicit končí v průběhu tragického období spjatého s holocaustem a vyhnáním Němců z Moravy po druhé světové válce.

Od makety po bývalé ghetto

Co se týče samotné procházky, jako startovní bod posloužila maketa na Moravském náměstí, která znázorňuje podobu Brna v době známého obléhání Švédy v roce 1645. S její pomocí Michal Doležel vyložil starší urbanistický vývoj města.

První zastavení patřilo kostelu svatého Jakuba na Jakubském náměstí a původní čtvrti německy mluvících občanů. Dále nevelký průvod věnoval pozornost budově původně náležející České bance Union, dílu židovského architekta Ernsta Wiesnera (dnes sídlo Českého rozhlasu Brno), jednomu z domů Nadačního fondu Valentina Falkensteinera, mecenáše německé národnosti, na ulici Orlí či místu na Náměstí svobody, kde původně stál kostel sv. Mikuláše, který svého času sloužil obyvatelstvu původem z frankofonních oblastí. Procházku zakončil výklad o středověké židovské obci, která se rozkládala kolem takzvaného Římského náměstí (tehdy Židovské náměstí).

Zájemci o procházky pořádané Michalem Doleželem se mohou těšit na další poutavý výklad na jaře příštího roku.

Autor a foto: pjk