Reportáž: Sérii naučných procházek po Brně zakončil výklad o vlivu tří etnicit na podobu moravské metropole

Model města Brna (stav k roku 1645) na Moravském náměstí, tradiční startovní bod naučných procházek po Brně

V Brně se už několik let konají naučné procházky po městě. Mívají různou tematickou náplň – od meziválečné architektury po důležitá místa paměti na Ústředním hřbitově. Účastníkům těchto procházek z řad široké veřejnosti věnuje svůj volný čas Michal Doležel, který v rámci svých poutavých výkladů rozhodně nezapře své archeologické a etnologické vzdělání. Poslední letošní procházky se zúčastnil i náš reportér.

Moravská metropole pod vlivem tří etnicit

Do tváře města Brna se nesmazatelně zapsal vliv tří etnicit, které byly až do událostí tragické dekády 1938-1948 pevnou součástí života moravské metropole. Ve městě byla nejpozději od vrcholně středověkého období přítomná etnicita jak slovanská (od 19. století spjatá primárně s českou národní identitou), tak i německá a židovská. Ačkoliv došlo v 15. století k vyhnání Židů z královských měst, tedy i z Brna, židovskou populaci získávalo město opětovně přibližně od konce 18. století.

Až do doby “etnické homogenizace”, kdy v Brně zůstala v podstatě pouze etnicita spojená s českou národní identitou, všechny tři etnicity výrazně ovlivňovaly podobu města.

Výklad Michala Doležela o starším urbanistickém vývoji města Brna

Nesmazatelná architektonická stopa

Výklad spojený s poslední letošní procházkou, která se konala v úterý 19. listopadu, byl zaměřen na to nejviditelnější – architekturu. V Brně stojí dodnes řada starších domů, které nesou jasné architektonické stopy vlivu tří etnicit.

V první části výkladu se průvodce zaměřoval na starší období dějin a rozdělení Brna na tři části podle jednotlivých etnicit. Zatímco jižní část s centrem kolem kostela svatého Petra (Petrov) náležela především slovanskému obyvatelstvu, severní část s ústředním bodem v podobě kostela svatého Jakuba byla spojena s německy mluvícími obchodníky a kolonizátory pravděpodobně vesměs porýnského a rakouského původu. Jihovýchodní část kolem Římského náměstí patřila středověké židovské obci.

Druhá část povídání soustředila pozornost posluchačů na moderní dobu a architektonické památky s ní spjaté. Rodící se nacionalismus a moderní národní identity podnítily vzájemné odlišování podoby budov náležejících k jednotlivým nacionálním komunitám. V období dominance historismu se například němečtí architekti a investoři inspirovali gotikou a stavěli budovy v neogotickém stylu. Čeští stavitelé naproti tomu tíhli k renesanci, jejich domy proto vykazují neorenesanční prvky. Do následujícího vývoje poté zajímavým způsobem vstoupily další moderní slohy – secese, rondokubismus či funkcionalismus.

Přečtěte si  Trať z Olomouce do Opavy slaví 150 let, výročí připomenou historické vlaky i program v Krnově

Důležitým impulsem pro výstavbu domů, jejichž podoba byla takto ovlivněna, se stala velká brněnská asanace na přelomu 19. a 20. století, kdy bylo přibližně 70 % budov historického centra města Brna srovnáno se zemí a vznikl obrovský prostor pro novější architekturu. Dynamické střetávání tří moravských etnicit končí v průběhu tragického období spjatého s holocaustem a vyhnáním Němců z Moravy po druhé světové válce.

První zastavení patřilo kostelu sv. Jakuba, centru původní německé čtvrti

Od makety po bývalé ghetto

Co se týče samotné procházky, jako startovní bod posloužila maketa na Moravském náměstí, která znázorňuje podobu Brna v době známého obléhání Švédy v roce 1645. S její pomocí Michal Doležel vyložil starší urbanistický vývoj města.

První zastavení patřilo kostelu svatého Jakuba na Jakubském náměstí a původní čtvrti německy mluvících občanů. Dále nevelký průvod věnoval pozornost budově původně náležející České bance Union, dílu židovského architekta Ernsta Wiesnera (dnes sídlo Českého rozhlasu Brno), jednomu z domů Nadačního fondu Valentina Falkensteinera, mecenáše německé národnosti, na ulici Orlí či místu na Náměstí svobody, kde původně stál kostel sv. Mikuláše, který svého času sloužil obyvatelstvu původem z frankofonních oblastí. Procházku zakončil výklad o středověké židovské obci, která se rozkládala kolem takzvaného Římského náměstí (tehdy Židovské náměstí).

Pamětní deska na místě, kde původně stál kostel sv. Mikuláše (Náměstí svobody)

Zájemci o procházky pořádané Michalem Doleželem se mohou těšit na další poutavý výklad na jaře příštího roku.

Autor a foto: pjk

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*