
Řeka Svitava pod obcí Svitávka na Blanensku projde revitalizací. Povodí Moravy se při ní bude snažit přiblížit původní podobě koryta, kterou měla řeka před sto lety. Cílem projektu za 7,3 mil. Kč je vytvořit podmínky pro samovolný vývoj toku a zvýšit odolnost krajiny vůči změnám klimatu.
Revitalizace Svitavy se zaměří na úsek o délce 730 metrů, který byl ve 30. letech minulého století napřímen a opevněn kamennými dlažbami. Současný stav tak neumožňuje přirozenou obnovu toku. Projekt zahrnuje odstranění stávajícího opevnění, obnovu členitosti dna a vytvoření stanovišť pro podporu vodních živočichů. „Tímto projektem odstraníme bariéry, které řeku Svitavu omezují a umožníme ji, aby si opět našla přirozenou cestu. Jsou to právě revitalizace a obnovy vodních toků, které představují jednu z našich priorit. Každý takový projekt přispívá ke zlepšení vodního režimu v krajině, posílení ekologické stability a zvýšení odolnosti vůči změnám klimatu,“ vysvětluje generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.
Revitalizační opatření na Svitavě zahrnují také dlouhodobě udržitelné prvky jako jsou kamenné prahy, kamenné výhony, mrtvé dřevo nebo solitérní lomové kameny. Ty budou mít za úkol čeřit hladinu a tvořit přirozené výmoly. Na břehu budou vybudovány suché kamenné zídky a sypané urovnané kamenné hromady sloužící ke zvýšení biodiverzity, například jako úkryty pro plazy. Výsadba břehových porostů pak zlepší stabilitu břehů a poskytne útočiště pro hmyz, ptactvo i drobné savce.
Stavební práce začaly v lednu 2025 a hotovy by měly být v dubnu 2025. Projekt je financován z prostředků Operačního programu Životní prostředí v rámci Národního plánu obnovy s náklady ve výši téměř 7,3 mil. Kč. Povodí Moravy revitalizací Svitavy u Svitávky pokračuje v programu ozdravování krajiny. Ten spočívá v revitalizaci vodních toků, přípravě přírodě blízkých protipovodňových opatření a zajišťování migrace vodních živočichů. „V nedávné době jsme dokončili obdobné revitalizace například na říčce Jihlávce v Prostředkovicích u Jihlavy, kde se vodní tok prodloužil o třetinu a říční niva získala zcela nový ekologický význam, nebo na řece Svratce u Jimramova, kde jsme obnovili původní koryto řeky. Aktuálně pracujeme na migračním zprůchodnění jezu v Lukách nad Jihlavou a do budoucna připravujeme další revitalizační projekty například na Javornickém, Slavětínském a Blatnickém potoku,“ vysvětlil Gargulák.
Autor: red Zdroj a foto: Povodí Moravy
není lepší dát ty penize na potřebnější věci, když už téměř 100 let teče jak teče, ono je málo zaplav? asi věděli proč to dělají. Svět nespasite, to by museli chtít vsichni
Paní Hano, zjevně nechápete vůbec nic jak funguje voda v krajině. Cílem těchto opatření je naopak vodu v krajině zadržet a zpomalit, což se díky meandrům děje, nedochází potom k tak rychlému nastoupání vody níže po toku, a taky díky zvětšení toho koryta o 1/3 je zde místo na více vody v tom korytě. Je to tedy určitě dobrý a smysluplný projet – protipovodňový.
Je to dosť hlôboké potok, co tam majó za řekô/potok a hlênô nevim. Nekery potokê se néenom za komônismô prohlôbovalê a narovnávalê, abê snižilê hladinô spodni vodê a ômožnilê nekerém plodinám rust na polô, nekery plodinê nemajó rádê hneďka ô kořenu spodni vodô. Fungôje to podobně jako drenážni melijoraca, jenom levňéš. Takê zkrátka negdê je potřeba potok prohlóbêt, abê tam muhla ustêt melijoraca. Je třeba si ôvědomit, že před x letama, gdê se têto věce dělalê, bêlo o 1-2 stôpně chladňéš, tož bêlo na horách vic snihô aji tag, že přê nižši teplotě je menši vépar. Chtěl bêch poznamenat, že rovny potokê nemajó takové vlêv na záplavê jako melijoračni drenážni trôbkê, kery frišmo odvádijó vodô z pol. P.S. Nésô z oborô, nésô vodař
“melijoračni drenážni trôbkê frišmo odvádijó vodô z pol” enem tak dlúho, kem sa im ďúrky nezacpú hlinó a iným sajrajtem.
paní Hano… to, že se u nás nějaká koryta narovnávala, z meandrujících potoků a řek se nadělaly rovné strouhy, zkrátily se tím, zrychlil se v nich průtok, zničila se území kam mohla voda odtéct rozlévat se a vsakovat nebo tvořit sezóní mokřad či závlahovou louku – Tak přesně to způsobilo že dnešní krajina je v prd_li a my dnes čelíme bleskovým povodním když zaprší a extrémnímu vysychání vody v korytech když neprší.
Kdo narovnávání toků vymyslel, byl naopak hlupák, kterýc absolutně nevěděl co činí. A my všichni za to teď draze platíme!
Ano, byla jiná doba….jiné priority….a hlavně vody bylo dost….