Romská pouť se vrací na Svatý Kopeček, mši odslouží biskup Malý

Tradiční Romská pouť, ojedinělé duchovní setkání Romů z Čech, Moravy a Slovenska, se uskuteční v sobotu 11. září 2021 na Svatém Kopečku u Olomouce. Pouť se tak vrací po dvou letech na místo, které je s ní od počátku vzniku spjato.

Motivem letošního 23. ročníku Romské pouti je Amen nasan vaš peske cudze (Nejsme si cizí). Mši svatou celebruje Mons. Václav Malý, který je předsedou Rady Iustitia et Pax při České biskupské konferenci.

Poutníci se sejdou u kříže pod bazilikou v 11:50, část poutníků doputuje Poutní alejí ze Samotišek. Mši svatou bude letos sloužit biskup Václav Malý. Po mši svaté jsou poutníci srdečně zváni na oběd a posezení u kávy. Po polední pauze program pokračuje v klášterních ambitech přednáškou P. Hyacinta Pavla Kuchty na téma Ježíšovy vlastní a aktivitami pro děti. Účastníci pouti shlédnou na parkánech výstavu fotografií, která je průřezem z uplynulých ročníků.

biskup Václav Malý

Doprovodný program pro nejmenší provede děti skutky milosrdenství. „Na jednotlivých stanovištích mohou plnit úkoly inspirované evangelijními příběhy, jako je například napojení žíznivého, uzdravení nemocného či nasycení hladového. Děti, které zvládnou projít všemi stanovišti, získají malou odměnu,“ sdělila za přípravný tým koordinátorka Jitka Laštůvková.

Loni byla účast na pouti ovlivněna pandemickou situací. Mše se také nekonala na Svatém Kopečku, kde se opravovala bazilika, ale v centru Olomouce.

Romské poutě mají více než dvacetiletou tradici

Posláním Romské poutě je již po celé dvacetiletí snaha vytvořit prostor pro společné duchovní sdílení Romů z České a Slovenské republiky. „Řada poutníků přijíždí opakovaně, pouť se pro ně stala již každoroční tradicí. Atmosféra je vždy přátelská, mnozí své vzdálené známé potkávají jednou za rok právě tady. Setkání je příležitostí pro společnou modlitbu a vzájemné sdílení,“ přibližuje Richenza Buková, pastorační asistentka Charity Olomouc. Pouť ukončí v 17:00 závěrečné požehnání v bazilice Navštívení Panny Marie.

Zdroj a foto: Charita Olomouc

Související články

Přečtěte si  Z Králického Sněžníku zmizela Liechtensteinova chata, odpad převážel vrtulník

Doporučujeme

3 Comments

  1. Proč pražský biskup Malý a proč pouze Česká biskupská konference ? ŘKC se stále rozděluje na Českou a Moravskou provincii. Každá provincie má svého arcibiskupa a své Palladium jako symbol samostatnosti. Takto to vypadá ,že si “Český katolík” přijede udělat svoji pout na Moravu. Proč církev ,která ctí tradice nedodržuje i tradiční rozdělení ? Podobně se bohužel chovají i při červencové moravské zemské pouti na Velehrad ( nazvané setkáním lidí dobré vůle ) a arcibiskup Moravy mlčí ( za arcibiskupa Vaňáka by se to nestalo ).

    4
    1
  2. Bohužel praxe je taková, že v České republice zřídil Apoštolský stolec jednu biskupskou konferenci pro celý stát, tedy obě arcidiecéze (římskokatolické církevní provincie) jde o kolektivní orgán, složený ze všech biskupů státu, tedy nejen těch diecézních, ale i nástupních, pomocných a jiných tzv. titulárních, členy jsou i biskupové řeckokatoličtí. Formálně se sice v předsednictví konference střídají biskupové z České a z Moravské provincie po desíti letech, v probíhajícím desetiletí je předsedou biskupské konference moravský metropolita, arcibiskup Jan Graubner, nicméně biskupů z české provincie je spolehlivá většina, takže výsledek jakéhokoliv “moravsky citlivého” rozhodování hlasováním je předem dán. Pokud jde o název “Česká biskupská konference”, je takto nešťastný, přestože je Česká republika podle Ústavy ovládána principem občanským, bez zdůraznění jakékoliv národnosti. Jakékoliv námitky vůči takovému označení jsou předem marné, neboť argumentace českých nacionalistů a šovinistů se opírá o tvrzení, že pojem “Česká” v názvu neznamená “českého národa”, ale “České republiky”. To, že v příslušných mediálně významných projevech biskupů jsou pojmy “národ”, “český národ”, “my Češi” atp. omílán značně intenzivně na rozdíl od pouhé zmínky pojmu “Morava” (na nějaký národ ve spojení s Moravou nesmí být ani pomyšlení, to by byl nacionalismus a separatismus) nehraje roli. Pro srovnání, ve Slovenské republice, která je na rozdíl od ČR podle své ústavy státem, založeným na národním principu určité hegemonie slovenského národa, je biskupská konference nazvána národnostně korektně Konferencia biskupov Slovenska, samozřejmě proto, že významný podíl věřících maďarské národnosti je státem uznán, neboť maďarskou národnost dost dobře popřít nelze, pokud většinově obývá vlastní stát – sousední Maďarskou republiku. V České republice je tomu prostě jinak, jako zde nebyl v minulosti uznáván slovenský národ, neboť šlo pouze o “bratrskou” větev československého národa, tak nyní není za národ považován ten moravský, tam se dokonce tvrdí, podle německy mluvícího politika a historika původem z Moravy, Franze Palatzkyho, že jde o jeden “český národ v Čechách a v Moravě”. Na Velehradě se proto vzývají lidé dobré vůle, kdežto ve Staré Boleslavi se vystavuje lebka vévody České země a vzývá jen její palladium. Tak to momentálně je, ale tato lež nemůže trvat věčně, existuje-li Boží spravedlnost. Zatím platí, že každé zcizení nebo zatížení nemovitostí a movitých věcí větší hodnoty musí schvalovat i na Moravě ona tzv. Česká biskupská konference. Biskupům z Moravy nezbývá než držet ústa, jinak by přestali býti biskupy. A tak se pomalu z bohaté (majetkem i počtem věřících) Moravy přesouvá církevní majetek do chudých Čech (majetkem i počtem věřících), pokud to jen trochu jde.

  3. “… V České republice je tomu prostě jinak, jako zde nebyl v minulosti uznáván slovenský národ …”
    To sice nebyl, ale od roku 1969 byla podle ústavního zákona ČSR federací dvou suverénních národních států (České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky).

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*