S Jaroslavem Hutkou, známým moravským bijcem komunistů, písničkářem, chartistou a bývalým emigrantem jsem se seznámil asi 10 let po revoluci, kdy jsme začínali s naší vídeňskou rodinou jezdit na chalupu do Mařiže na jihozápadní Moravě. Pozval jsem ho asi dvakrát do nedalekých Slavonic, aby zahrál místním, ale především nám, chalupářům z Brna, Vídně a Prahy. Jeho protestsongy jsou kultovní, záliba v moravské lidové hudbě osudová, kritický postoj ke společenským neduhům neutuchající. Tak tedy, Jardo, povídej:
Ty pocházíš z Olomouce, jsi tedy Moravan, Moravák? Bylo moravanství a Morava součástí výchovy, socializace u vás v rodině? Řekne se správně ten Olomouc, nebo ta Olomouc?
Mě je bližší slovo Moravák, ale zase to moc neřeším. Doma jsme se spíš brali za Moraváky, ale otec byl Čechoslovák a to se mi od puberty zdálo směšné, připadalo mi to jako divná zmatlanina. Jinak ta výměna mužských rodů za české ženské mi vadí. Je to samozřejmě ten Olomouc, ten Kroměříž, ten Litovel…ale to už se nevrátí. Jako ten okurek, ten žerď, ten oplatek, ten placek…
Jak ses dostal do Čech?
Chtěl jsem být malířem a shodou divných náhod jsem se dostal i s mým kádrovým profilem na výtvarnou školu do Prahy. Prahu mám rád, připomíná mi Olomouc. Cítím se tu doma a ty hlavně brněnské fráze: „vy Pražáci!“ Nechápu.
Kde a jak začal Tvůj zájem o lidovou hudbu?
Já z olomoucké základní školy moravské lidové písně nenáviděl. Utahané, bezobsažné bláboly. To bylo za trest být Moravákem, v Olomouci se nezpívalo, do války byl spíš německý a na hanáckých vesnicích se spíš tančilo, než zpívalo. Takže lidové písně jako blbé učivo ve škole i s tanečkama a krojem, co mi vyšila máma. Ale ten skutečný zájem se zrodil díky ruské okupaci. My, tehdejší máničky, jsme došli k tomu, že tak masívní okupaci přežije malý národ jen kulturou. Fyzický odpor bylo něco, co by si okupanti přáli, dalo by jim to legitimitu.
No a v tu dobu kolega Hvězdoň Cigner (Jardův, dnes už nežijící kolega, folkař a spoluemigrant v Holandsku, poznámka W.M) si půjčil z knihovny FISYO, to bylo obrovské studio, kde se natáčela hudba k filmům a on tam vařil kafe, knihu František Sušil: Moravské národní písně a na obale byla od Svolinského namalovaná taková ta tančící jakoby moravská cácorka s pantlema. Od pohledu odporné všechno. Tlustokniha se slovem „národní“, které jsem nesnášel. Hvězdoň mi jen řekl, že jsou tam zajímavé texty.
Pár dní mi trvalo, než jsem to vůbec otevřel. První byl ve slezském nářečí Svatý Vavřín a pak Svatý David a dalších dva a půl tisíce písní a balad. Nářečí mi nevadilo, vadilo mi, že ty texty byly inteligentní. To jsem nepovažoval za lidové, ze školy jsem znal jen ty blbé texty, takže na první pohled se mi to zdálo jako moravský obrozenecký podvrh a pak jsem na ulici potkal Mirka Horynu (Mojmír Horyna, český historik umění, zemřel před deseti lety, poznámka W.M.), studoval akorát dějiny umění, a řekl jsem mu, že jsem objevil moravského Hanku. A co to je? Zeptal se. Nějaký František Sušil, Moravské národní písně. Mirek se zamračil a řekl: Jardo neblbni, možná celé obrození je podvod, ale Sušil je pravej. Kratičká věta, která mi změnila život a možná i této zapomenuté a odstrčené geniální sbírce. Horynu jsem vzal vážně a začal tušit, že tady je přede mnou skryto něco naprosto zásadního, ale netušil jsem co.
Objevil jsem moravskou Atlantidu, obrovskou a zapomenutou naši původní kulturní krajinu. Jen jsem nechápal, jak je možné, že takové poklady byly zapomenuty
Pár věcí z toho jsem hrál s Petrem Kalandrou (Jestli mě ráda máš, poprodej vše, co máš…) a pak začátkem roku 1969 poprvé na jevišti s Radimem Hladíkem Svatého Vavřince. Jenže taková bichle „neznámé“ kultury chce opravdu prostudovat. V létě 1969 jsem odjel na tři měsíce k dědovi do opravdu zapadlé vesničky Bohdalov u Městečka Trnávky, a tam jsem se celé tři měsíce tou sbírkou prozpívával. 30 písní denně. Pomalu, klidně soustředěně, nečetl, ale zpíval. Písně se nečtou a on to sesbíral i s melodiemi.
No a objevil jsem moravskou Atlantidu, obrovskou a zapomenutou naši původní kulturní krajinu. Jen jsem nechápal, jak je možné, že takové poklady byly zapomenuty. Dnes na to mohu stručně odpovědět, díky obrození a českému moralistickému vlastenectví. Sušil sbíral v první půlce 19. století, sbírku zakončil 1858 a to teprve ta nacionalistická zhůvěřilost začala vrcholit ve své zuřivosti a Sušilova sbírka propadla a podruhé pak byla vydaná až 1941 za Druhé války, téměř po jednom století a to znamená, že pro milovníky „folklóru“ je už nesrozumitelná.
Musím se přiznat, že znám z Československa, později České republiky, pouze moravskou lidovou hudbu. Ví se, kdy a jak vznikala? Jde to až ke Keltům? A hlavně, existuje kromě „Pec nám spadla“ a „Na tom pražským mostě, konvalinka roste“ vůbec nějaká česká lidová hudba?
Morava má dva velké sběratele, Sušila a o generaci později Bartoše, oba katoličtí kněží, Bartošovi pomáhal Janáček. Bartošovy tři sbírky jsou dohromady obsáhlejší než Sušilova, ale kvalitou a hodnotou to nejde srovnávat. To, co, posbíral Sušil, v jeho době také zapadlo do zapomnění. Češi mají první velkou sbírku od Erbena, o šest let později než Sušil, obdobně rozsáhlou, na můj pocit prázdnou. Morava i Čechy si žily tehdy vlastním kulturním životem i vývojem. V Sušilově době ještě neexistoval cimbál a to husličkování, písně mu zpívali vesničané většinou bez jakéhokoliv nástroje. Takže je zde obrovské množství všelijakých mollových stupnic. Za Erbena už to byla většinou „komerce“ písničky k tanci, proto většina jeho melodií jsou durové a balady téměř nemá. V Erbenově době byly balady v Čechách spíš už vyhubeny, vítězila kramářská píseň, ale té se oba sběratelé vyhnuli. Ale Čechy měli na sběratele smůlu, asi největší sběratelský zločinec byl Jindřich Jindřich (český skladatel a etnograf, 1876 – 1967, poznámka W.M.).
Pohltily Čechy resp. Praha Moravu už úplně beze zbytku? O všem, co pochází z Moravy se říká, že je české…Člověk to čte v novinách, děti se to učí ve škole, filmy, televize a snad i ty hospody jakbysmet. Vnímáš to? Pereš se s tím nějak?
To je samozřejmě trapné, ale za to mohou už sami moravští intelektuálové, kteří snili o něčem velkém. Velké dějiny, velký národ, takže i Moravák Palacký už lezl Čechám kamsi. Masaryk byl vlastně poslední obrozenec německého původu, který se stal velkým českým vlastencem. Vztah Čechy-Morava by se měl dostat na úroveň Vlámové-Holanďani. Mají sice společné slovníky a společný jazyk, ale nechali si své zvláštnosti. Ovšem Vlámové leží v jiném státě, takže agrese Holanďanů, která i nacionalisticky byla velmi silná, na ně nemůže. Jazyk sice stejný, ale když jsem četl holandsky knížku, po chvíli jsem poznal, jestli ji psal Holanďan nebo Vlám.
Tam někam bychom se měli dostat a vrátit původní hranice tam, kam patří. A přijmout do moravské kultury také tu zmizelou německy mluvící část a židovskou kulturu. Tohle bylo na Moravě jiné než v Čechách, ten nacionální konflikt nebyl tak silný.
Morava má svou identitu a měla by mít tu volnost ji rozvíjet
Vnímáš nějaké aktuální občanské moravské aktivity? Například stavění tabulí na historické hranici mezi Moravou a Čechami v Pardubickém kraji? Nebo vznik moravských politických hnutí, rostoucí nevoli proti čistě českým dresům hokejové reprezentace, sepsání a vydání nové učebnice moravského dějepisu, iniciativy Morava není v Čechách, nebo internetové noviny Zprávy z Moravy?
Nevnímám, nic o tom nevím, ale podpořil bych to. Morava má svou identitu a měla by mít tu volnost ji rozvíjet, ne jen krojem a tanečkem a tureckým cimbálem, který na Moravu koncem 19. století přinesli Cikáni.
Vracíš se na Moravu?
Jo, jezdím všude a Vršovice u Opavy, což je spíš možná Slezsko, jsou mi tak trochu druhým domovem. Je tam odsud Magdalena (Hodkovicová, poznámka M.W.) se kterou už mám tři děti, a dost často bydlíme v baráku její mámy. Ale pokud to nebude mít nějakou politickou a intelektuální podporu, tak není šance najít moravskou identitu zpět. V těch krojích to určitě není, ani nejsou původní.
Proč se drtivá většina talentovaných Moravanů odstěhovala do Prahy?
To je stejné proč se většina talentovaných Toronťanů stěhuje do New Yorku. Za příležitostí, za publikem, za profesní svobodou.
Kdy nám zase přijedeš zahrát do Slavonic? Tento kout Moravy to dostal pěkně sežrat, byl připojen k Jihočeskému kraji, já tomu říkám, že jsme byli dočasně anektováni…
Přijedu hned, jak mě pozvete. A tu hranici vnímám. Bohdalov, kde se narodila máma, je vesnička hodně hluboko na Moravě s dost silným moravským nářečím a dnes jsou to východní Čechy. To je ironie. Udělal to bolševik, těžko říct proč.
Jak to, že se k Moravě při posledním sčítání lidu přihlásilo něco málo přes 600.000 lidí? Bude to tentokrát víc, a jak se budeš deklarovat Ty?
To ještě nevím, pokaždé jsem tam dal nějakou naprostou kravinu, tedy ani Čech, ani Moravák. Už si nepamatuju. V tom to není.
Čím jsem starší, tím víc si uvědomuju své Moravanství, rozdíly a nespravedlnosti mezi Moravou a Čechami, mám potřebu hájit vše moravské. Jsem tím pádem moravský nacionalista, udělali ze mě Češi radikála?
Nejsi nacionalista, chceš jen, aby v tom byl přirozený pořádek a řád, žádné molotovovy koktejly neházíš. A Morava prostě existuje a měla by se víc respektovat a podporovat, protože to je už taky tisíciletá historie se svou zvláštní barvou i identitou. Obrozenci tomu dali do vazu a pak ti pomatení nacionalisti blouznící o Velkém Česku a největší z nich byl geniální politik Masaryk. Škoda, že byl geniální a tak strašně pracovitý. Československo byl omyl, byl to stát, který zklamal a mnoha milionům lidí zničil život a Moravě identitu.
Až nám skončí ta nešťastná mezinárodní covidová izolace a hranice budou opět volně průjezdné, tedy nejen ty umělé – krajské, ale i ty historické mezi Moravou, Čechami a Rakouskem, roztrhne se pytel s koncerty a já doufám, že nám Jaroslav Hutka opět přijede zahrát. A než se tak stane, můžeme se zaposlouchat do písní nejnovějšího alba 100 let nebo začíst do aktuální nové knihy Jaroslava Hutky Karanténa.
Jaroslava Hutku zpovídal w.m. Foto: archiv J. Hutka
Související články
Náprava restu po 30 letech. Poslanci navrhují uzákonit zemské symboly Čech, Moravy a Slezska
Nové cedule připomínají tradiční zemskou hranici Moravy a Čech na Svitavsku
Oblast Soutoku Moravy a Dyje se stane chráněnou krajinnou oblastí. Dalším krokem by mohl být národní park
Studenti VUT navrhli podobu protipovodňových opatření na severu Olomouce, práce budou k vidění na výstavě Dotyky Moravy
Pekny rozhovor.
Nicméně mistr některá bezpráví vůči Moravě svádí na bolševika ještě 30 roků od zrušení vedoucí úlohy jejich státostrany. Pro už tyto záležitosti nové mocenské struktury dávno nenapravily? Neměly na to dost času? Škoda, že na to pan písničkář dotazován nebyl.
“Třicet roků od zrušení vedoucí úlohy státostrany” a žádná změna v postavení Moravy a identity Moravanů.
To je záležitost českho zakopání se na získaných pozicích a cíleného vyhnívání problému.
O Moravě se nemluví, její historie jako státotvorného prvku tohoto státu se nikterak nezdůrazňuje, na mapě se Morava nevyskytuje, v médiích se o ní hovoří jen okrajově, výrobky a produkty z Moravy se označují za české, význam symbolů na velkém státním znaku zná málokdo (a stejně je všude znak malý – český lev) … mladou generaci to netankuje.
No, ale ten tlak musí přijít z Moravy a musí mít hlavu a patu, ne pouze naříkání nad rozlitým mlékem.
Cituji: “No, ale ten tlak musí přijít z Moravy a musí mít hlavu a patu, ne pouze naříkání nad rozlitým mlékem.” No, pane Hutko, tak co s tím uděláte. Zcela souhlasím, že úpadek Moravy zavinily nevyzrálé moravské elity. Jedině s jejich mobilizací se z toho vyhrabeme. Je to i vaše odpovědnost, coby Moravana (Moraváka). Mnozí se již o Moravu zasadili – podívejte se na ty osobnosti na http://www.morava1918.cz, kde deklarují moravskou národnost a jazyk. Udělejte to taky, skloňte hlavu před Moravou. No tak, pryč s těmi “kravinami”, co jste při sčítání psával, jak sám přiznáváte. No… zajedeme vás natočit, napište!
A ke všemu řečenému dalšími diskutujícími, Vám se zdá proběhlá petice přes 600 tisíc osob, tzn. největší petice v historii 1200 roků Moravy (v Čechách nikdy tolik hlasů v petici nebylo) málo? Usnesení parlamentů o protiprávnosti dnešního stavu je taky málo? Za situace, kdy drtivá většina parlamentu je pragocentristická a pragočeská, kdy veškerá média a veškeré školství je taktéž pragočeské, kdy pěstujeme cíleně už od malých dětí české dávno překonané nacionalistické mýty z předminulého století, je dost obtížné navrátit rovné postavení Čechů a Moravanů. Jen včera, co řekl fotbalový internacionál Poborský, “musíme odstranit spor mezi Čechami a Moravou ve fotbale” – vždyť ten pán je při vší úctě odkojen českým nacionalismem a odstranění sporu si představuje tak, že jej prostě a nekompromisně potlačí ve prospěch české většiny. To vše nemůže skončit jinak, než dalším rozpadem státu. Celá zdejší historie od roku 1848 je jen historií rozpadání, naposledy odešli Slováci a my to zatím těm zabedněných Čechům, a to i těm, kteří jsou z Moravy a za Čechy se z důvodů sto roků trvající ideologické masáže také považují, vysvětlit neumíme. Škoda, důsledky budou katastrofální, jsou bohužel jen otázkou času – věříme-li tedy, že pravda a láska musí nakonec zvítězit nad lží a nenávistí.
Protože tento požadavek z Moravy nikdo nevznesl. Slyšel jsem několikrát “mělo by se”, ale jakékoliv mocenské struktury samy od sebe nic neudělají, obzvláště, když byl po rozpadu Československa na obou stranách strach, aby se Čechy a Morava zbytečně nedostaly do konfliktu. Teď už je situace stabilní, tak je možné na to tlačit. Ti mocní napřed nebudou chtít měnit nic, ale udělají to, když ten tlak bude. Najde se nějaký takový tlak na Moravě? Upřímně řečeno, mám o tom pochyby.
Ja o tom pochyby nemam.
A kdyby jste se pridal, pane Hutko, treba formou pisne, tak by to bylo super. Nejake jasne sdeleni Moravanum a obcanum Ceske republiky. Neco co se da zpivat i na shromazdenich. Treba, ze je tady urcity dluh vuci Morave. Co vsechno jsme meli a kde to je? V Moravskem snemu je dneska Ustavni soud CR. Takova potupa.
Umístit Ústavní soud, instituci k ochraně nejzákladnějších práv a svobod, do budovy nelegitimně, arogantně a podvodem zlikvidovaného zastupitelského sboru Moravy, je opravdu naprosto nesnesitelná potupa, srovnatelná s umístěním velitelství gestapa a později elit tzv. Československé lidové armády do budovy Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Tuto hanbu ze sebe bude v budoucnu pragocentristická mocenská reprezentace jen obtížně a hodně dlouho smývat.
Pane Hutko tady nesouhlasím. Čechy a Čech jakoukoliv samosprávu Moravy bude brát jako oslabení a rozdělení ( k jednání a dohodě potřebujete dva ). Bohužel fakticky to česká strana celých 30 roků hrotí a vypadá to, že nebude jiné cesty než otevřený konflikty. Další problém je to ,že česká strana jako základ státnosti bere 1 republiku, ovšem pro Moravu zánik začal už za 1 republiky a duo TGM + Beneš se na tom výrazně podílelo. Jakékoliv pochybnosti a kritiku nedemokratičnosti stran postavení Moravy za 1 republiky a při vzniku státu ( neumožnilo se hlasovat o vstupu moravskému parlamentu ) Češi odmítají.
Je zarážející, že strach z rozpadu nastal až po rozpadu ČSFR. Z nelegitimního oddělení Slovenska nikdo předem strach neměl? Vždyť tehdejší moravská politická reprezentace před rozpadem státu a už i v době před příchodem Rusů v 68. intenzivně navrhovala stabilní systém trojfederace. ČSFR se rozpadnout nemusela, kdyby Češi a Slováci více naslouchali Moravanům, ze kterých konec konců jak Češi tak Slováci vzešli. A nyní je z Moravy opět navrhován systém srovnatelný se samosprávami v Rakousku, Německu, Švýcarsku, Beneluxu, ale pragočeši se stále inspirují v Rusku, Číně, Polsku, Ukrajině a dalších podobných totalitách. Je to k zbláznění. Že problém nechápe 97% populace v Čechách, na Moravě i ve Slezsku, je přirozené, ale že s jeho řešením nedokáží pomoci lidé s přehledem mistra Hutky, je s odpuštěním opravdu k pláči.
Pane Hutko, nelze očekávat, že nějakým zázrakem na Moravě povstane silná politická reprezentace, která bude mít sílu vztah Čechy-Morava narovnat. Jak je napsáno v předchozích příspěvcích, Moravané jsou systematicky vychováváni k češství, k tomu, že moravská historie je nevýznamná součást české historie, že moravská kultura je obskurní záležitost zaostalého venkova. Málokdo ví, že Markrabství Moravské vůbec existovalo, a to od roku 1182 do roku 1918. Téměř nikdo neví, že Markrabství Moravské nebylo součástí Království Českého, ale že to byla nezávislá země, atd. atp..
Aby se toto změnilo a lidé si uvědomili, že mají právo být víc než přehlížený venkov východního Česka, je potřeba vstřícné a trpělivé kulturní obrody Moravy. Je potřeba, aby se za Moravu postavily známé elity, aby se ohradily proti zesměšňování a ponižování Moravy, aby dali Moravanům sebevědomí bít se za svá práva. To je to, co nám nejvíc chybí. A zde vidím velký dluh známých umělců, tj. i Vás.
http://hutka.cz/new/html/_texty/morava.html
Proto ať vzkvétá Morava? Je to zde zatuchlé jak v časech vzniku písně, nic se nezměnilo, jen ty motocykly už jsme si zrušili, neb naše Ministerstvo financí přece nebude “dotovat” tuhle “Matějskou pouť” v Brně. Maďaři si obratem koupili závody za 50x! větší peníz i v dnešní kovidové době…
Fajn. Pisen o Morave to je. Ja sem mel na mysli trosku vice aktualni a politickou. Probouzejici a oci otevirajici pisen. Lide by si meli zacit klast otazky. Co je to vubec za stat co se takto chova a jestli neni cas z takoveho statu vystoupit a pozadovat samostatnost. Me se nikdo neptal jestli souhlasim s nazvem Czechia. Co s takovym statem kde se nikdo nikoho na nic nepta?
Velkým zastáncem názvu Česko / Czechia byl Miloš Dokulil (MUNI Brno)
“Proč ne „Česko“?” 30. 6. 2015 / Miloš Dokulil
https://blisty.cz/art/77978-proc-ne-cesko.html
“Moravané, vy nejste Čechy?” 7. 4. 2017 / Miloš Dokulil
https://blisty.cz/art/86385-moravane-vy-nejste-cechy.html
—
Několikrát jsem pana Dokulila upozorňoval, že přijetí pojmu Česko / Czechia může následovat až poté, co se definují všechny části takto spatlaného útvaru – tedy Čechy, Morava a (jižní) Slezsko.
V opačném případě bude jenom dále pokračovat záměrné rozmazávání historických zemí v českém kotli. Inu – dosáhl svého.
To, ze to podporoval nekdo z Moravy me neprekvapuje. Sobotka (Moravan) to podepsal se Zemanem. Lide, kteri jsou odkojeni Ceskym nacionalismem to nemohou ani videt jinak. Ja tady vidim zasadni problem a to je nedostatek prime demokracie. Rozpad Ceskoslovenska byl take bez referenda. Jakekoliv zastupitelske vladnuti je problematicke. 1918, 1938, 1948 a 1968. Umoznuje korupci, lobbing, politikareni, vydirani a rozkradani. Politik ma byt vykonovatelem vule obcanu a ne, ze obcan je vykonovatelem vule pilitiku. Politicke strany jsou mafie, ktere mezi sebou bojuji o korist/moc. Stat a obcan jsou podruzni. Uspesnost politiku a politickych stran se nemeri jejich praci a vysledky, ale poctem ziskanych hlasu. V okamziku kdy maji hlasi maji splneno a mohou se oznacovat za uspesne. Zastupitelska demokracie ma v sobe toto zakodovano a vyjimky jen potvrzuji pravidlo. Stat ma fungovat od spodu. Obcan, obec atd. Co nezvladne obcan preda obci, co nezvladne obec preda na priklad okresu atd. Vetsi svoboda ve vyberu dani, danova autonomie atd
S názory prof. PhDr. Ing. Miloslava Dokulila, DrSc., váženého emeritního profesora Masarykovy univerzity, by ohledně češství, Čechie, Moravy a moravanství stálo za to polemizovat, bohužel však portál Britské listy takovou polemiku neumožní, panuje na něm cenzura, jako všude jinde v Čechách, na Moravě i v naší části Slezska, i tyto “české Britské listy” uveřejní jen to, co oni považují za správné, jiné názory je příliš nezajímají a jsou-li tzv. zahnáni do kouta, nasadí tvrdou cenzuru.
Ano, když jsem si před třemi týdny psal s předsedou Rady ČTK Davidem Soukupem, mj. právě na pana Dokulila se odvolával
Hutke na tema ceskoslovensko, morava.
http://hutka.cz/new/html/_texty/sto_let.html
Tahle píseň už je zajímavý počin, všechna čest. Tu asi v Českém rozhlase nezaslechneme.
Jo, tak to uz je lepsi. A ted jeste nejakou specialne pro Moravany v podobnem duchu. Tak aby to lidi na Morave nastvalo/probudilo.
“jaroslav hutka 11. 3. 2021 (21:48)
No, ale ten tlak musí přijít z Moravy a musí mít hlavu a patu, ne pouze naříkání nad rozlitým mlékem.”
To nejmenší a v současné době nejlepší je přihlásit se ve sčítáni lidu k moravské národnosti.