Senzační nález v Moravském krasu! Jeskyně Švédův stůl vydala 15 000 let starou rytinu

V jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu objevil mezinárodní tým archeologů pod vedením badatelů z brněnského Archeologického ústavu AV ČR přibližně 15 000 let starou rytinu. Vápencový blok s vyřezaným motivem koně, jenž byl kdysi částí jeskynní stěny, je výjimečným svědectvím magdalénského umění a nepřímo dokládá existenci nástěnného umění v tuzemských jeskyních, které dosud nebylo přímo nalezeno. Objev svědčí o tom, že figurativní jeskynní umění nepatřilo pouze k západoevropskému regionu. Výsledky tohoto výzkumu zveřejnil renomovaný odborný časopis Journal of Paleolithic Archaeology.

Blok vápence nese vyobrazení hlavy a krku koně a pochází z období pozdního magdalénienu, tedy z doby přibližně před 15–14 tisíci lety. Tým navázal na dlouhodobý archeologický výzkum lokality, zahrnující revizi starších archeologických zásahů a systematický výzkum výplní před jeskyní, včetně studia vrstev sedimentů vzniklých při dřívějších pracích. Právě odtud pochází i rytý vápencový blok, který byl následně podroben detailnímu zkoumání. Analýzy potvrdily, že kámen pochází přímo z vápencového masivu jeskyně Švédův stůl a že rytiny byly vytvořeny kamennými nástroji typickými pro magdalénskou kulturu.

„Důležité je, že nejde o běžný přenosný předmět, ale o fragment jeskynní stěny, který se oddělil přirozenými procesy. To otevírá otázku, zda rytiny vznikly ještě na stěně, nebo až poté, co se blok uvolnil,“ říká Petr Škrdla z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, jeden z hlavních autorů studie.

Morava byla i na sklonku poslední doby ledové součástí evropského kulturního prostoru

Na dvou sousedících plochách kamenného bloku jsou patrné rytiny koně, místy překryté soustavou dalších linií. Tento způsob zacházení s obrazem – jeho dodatečné narušení či „překreslení“ – je dobře známý z magdalénského umění západní Evropy a bývá interpretován jako součást symbolického nebo rituálního jednání.

„Takové zásahy do již hotového motivu naznačují, že obraz měl pro tehdejší lidi význam přesahující pouhou vizuální podobu,“ doplňuje Petr Škrdla. Nález ze Švédova stolu ukazuje, že magdalénské skupiny na Moravě byly součástí širšího evropského kulturního prostoru. Kůň zobrazený na rytinách patřil k nejdůležitějším zvířatům doby ledové – jak z hlediska obživy, tak symboliky.

Studie významně rozšiřuje poznání magdalénského umění ve střední Evropě a potvrzuje, že i v této oblasti vznikaly artefakty srovnatelné s předměty z nejznámějších lokalit západní Evropy.

Autor: red Zdroj a foto: Archeologický ústav Akademie věd ČR, Brno