Senzační objev: Archeologové odkryli pod Pálavskými vrchy pohřební areál Langobardů ze 6. století

Korálky, ozdobné spony, mince, ale také zbraně jako například šípy a kopí. Takové artefakty našli archeologové ukryté v hrobech příslušníků vládnoucí elity germánských Langobardů na jižní Moravě. Tým brněnského Archeologického ústavu AV ČR odhalil dosud neznámou část pohřebního areálu v lokalitě Mušov-Roviny, datovaného do první poloviny 6. století. Také v letošním roce tam totiž pokračuje systematický terénní výzkum největší známé langobardské nekropole na našem území.

Pohřebiště Mušov-Roviny představuje dosud největší známou nekropoli z doby stěhování národů nacházející se severně od středního toku Dunaje. Rozkládá se v oblasti, kde se podařilo objevit rovněž starší pohřebiště z doby římské (1.–4. století n. l.).

Výzkumníci zde nově identifikovali a prozkoumali více než 80 hrobů z první poloviny 6. století, kdy jižní Moravu osídlil germánský kmen Langobardů. Jen několik desetiletí poté pak střední Evropu opustil, zamířil na jih a přesunul se do severní Itálie.

Letošní výzkum odhalil část nekropole s řadou hrobů elitního charakteru. „Jsou to rozměrné hrobové jámy s dřevěnou komorovou konstrukcí, mají nosné trámy v rozích a výdřevu po stranách. Přestože byly hroby dle tehdejších zvyklostí krátce po jejich uložení vykradeny, dochovaly se v nich unikátní soubory archeologických nálezů,“ říká vedoucí výzkumného týmu Zuzana Loskotová z Archeologického ústavu AV ČR, Brno.

Ženské ozdoby a mužské zbraně

V bohatých ženských hrobech archeologové nalezli předměty související s oděvem, jako jsou spony, pestrobarevné korálky z náhrdelníků a součásti opasků. „Zajímavým objevem je hrob ženy, která byla do hrobu uložena s bronzovými esovitými sponami vykládanými almandiny. Tento typ polodrahokamu byl tehdy velmi ceněný a dovážel se až z území dnešní Indie,“ uvádí vědkyně.

V mužských hrobech se převážně dochovaly zbraně, jako jsou hroty kopí a šípů, časté byly také parohové hřebeny. Výjimkou nejsou ani objevy pohřbených zvířat, například celých koster psů nebo samostatný hrob koně umístěný v bezprostřední blízkosti jednoho z nejvýznamnějších („knížecích“) hrobů na zkoumaném pohřebišti.

Stříbrné mince králů

„Naprosto unikátní je objev dvou stříbrných mincí z hrobu číslo 100 na okraji pohřebiště. Jde o mince ostrogótských králů Theodoricha Velikého a Athalaricha z první poloviny šestého století ražené v Ravenně, které dosud na našem území nebyly nikdy nalezeny. Svědčí o tom, že zdejší langobardská elita udržovala čilé kontakty s oblastí severní Itálie,“ konstatuje Zuzana Loskotová.

Letošní objevy výzkumníků z brněnského Archeologického ústavu AV ČR potvrzují, že oblast ležící pod Pálavskými vrchy byla jedním z významných mocenských center na politické mapě střední Evropy první poloviny 6. století.

Archeologický výzkum v roce 2023 finančně podpořila společnost MND, a. s.

Autor: red Zdroj a foto: Akademie věd ČR