Skalní potok je rájem pro vzácné brouky, potvrdil průzkum v Jeseníkách

Roháček jedlový se po více než sto letech vrací do Jeseníků.

Přes dvacet druhů vzácných brouků potvrdil průzkum v přírodní rezervaci Skalní potok v CHKO Jeseníky. Mezi nimi se objevil i roháček jedlový, který z Jeseníků zmizel před více než sto lety.

Průzkum se zaměřil na jedno z nejcennějších území chráněné krajinné oblasti Jeseníky, na přírodní rezervaci Skalní potok, která je v majetku Biskupství ostravsko-opavského. Při průzkumu bylo zjištěno celkem 24 druhů brouků zařazených do Červeného seznamu.

Tím nejvýznamnějším je podle odborníků bezesporu roháček jedlový. Tento pralesní druh byl v Jeseníkách nezvěstný více než jedno století, ale v posledních letech se jeho výskyt podařilo potvrdit hned na čtyřech lokalitách. Entomologický průzkum vloni pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR prováděl specialista na brouky z Mendelovy univerzity v Brně Josef Kašák.

Úspěšnému výzkumu pomohla spolupráce s majitelem pozemku

„Díky evropskému projektu zaměřenému na mapování druhů v chráněných územích se naše znalosti o výskytu některých skupin značně rozšiřují. Ukazuje se, že jednou z nezbytných podmínek pro zachování zdejší přírody je úzká spolupráce vlastníka, ochrany přírody a vědců. Ta je zde nastavena velmi dobře, komentuje situaci Miroslav Havira z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Podle badatelů z Mendelovy univerzity v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci, kteří zkoumali roháčka jedlového právě na nově objevených lokalitách v Jeseníkách, má brouk velmi specifické nároky na prostředí. Několikaletý vývoj jeho larev probíhá v padlých tlejících kmenech s hnědou hnilobou a vysokou vlhkostí.

„Proto se snažíme v maximální míře ponechávat mrtvé dřevo v lese a po dohodě s vlastníkem také provádíme takové způsoby asanace kůrovcových stromů, které zachovávají kmeny v co nejpřirozenějším stavu,“ doplňuje Miroslav Havira.

„Na podporu právě takovýchto druhů jsme zde vloni poprvé vyzkoušeli metodu takzvaného drážkování, což je způsob, jak na ležících stromech omezit vývoj kůrovce a zároveň je zachovat alespoň částečně v kůře,“ uvádí lesní správce z biskupských lesů Jan Jurdič. „Pro zdejší přírodu by bylo nejlepší ponechat takové stromy přirozenému rozpadu bez zásahu, ale naprosto chápu, že pro vlastníka, který se snaží potlačit populaci lýkožrouta smrkového v širší oblasti, není takové řešení vždy reálné,“ zakončuje entomolog Josef Kašák.

Přečtěte si  Zaniklé keltské osady, neznámá středověká ves. Trasa budoucího plynovodu vydává tajemství
Přírodní rezervace Skalní potok vyznačená červeně na mapě (zdroj: Mapy.cz)

Zdroj a foto: AOPK ČR

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*