Skokové zvýšení úrokových sazeb? Rozhazování veřejných peněz i riskantní boj ČNB s inflací, komentuje odborník

Česká národní banka opět skokově zvýšila úrokové sazby. Tentokrát dokonce o 1,25 procentních bodů na 2,75 procenta. Co touto politikou centrální banka sleduje? Odpověď nabízí komentář ekonoma Lubora Laciny z Mendelovy univerzity.

Hlavní odpovědností ČNB je kontrola cenové hladiny. Podle Laciny je logické, že se soustřední především na stabilitu spotřebitelských cen. “Je přitom třeba zvážit změnu cenové hladiny. V září tato meziroční změna dosáhla 4,9 % s tím, že cíl ČNB je nastaven na 2 %,” připomněl ekonom.

ČNB proto využívá hlavní nástroj měnové politiky, kterým je změna úrokových sazeb, aby dala trhům najevo, že s růstem cen nad dlouhodobý inflační cíl 2 % není spokojena. “Přehřátý trh práce, vysoká jádrová inflace, příliš expanzivní fiskální politika, rostoucí ceny nemovitostí a energií i slabší kurz koruny tvoří společně faktory, které přiměly členy bankovní rady České národní banky otočit kormidlem měnové politiky,” vysvětlil Lacina.

Měnová politika státní banky je podle odborníka z Mendelovy univerzity hledáním kompromisu mezi plněním inflačního cíle a podporou ekonomického růstu. “Při zvyšování úrokových sazeb existuje vždy riziko, že nastartovaný ekonomický růst bude zbrzděn právě z důvodu ‘zdražení’ úvěrů. ČNB musí také brát ohled na politiku Evropské centrální banky. Příliš vysoký rozdíl v úrokových sazbách obou centrálních bank může mít negativní dopad na stabilitu tuzemské měny,” upozornil.

Bezprecedentní situace

Dnešní situace je však podle Laciny z pohledu měnové politiky bezprecedentní. Od krize eurozóny v letech 2008–2009 se úrokové sazby pohybovaly blízko nuly. Centrální banky “pouštěly” do ekonomiky velké objemy peněz. V reakci na pandemii COVID-19 navíc vlády včetně té v ČR výrazně zvyšovaly své výdaje. “Právě kombinace dlouhodobé politiky lehce dostupných peněz a velkorysých výdajů státu vedla k obavě a růstu cenové hladiny,” vysvětlil ekonom.

ČNB tak podle něj nezbývá nic jiného než dát trhům jasný signál, že dlouhodobě vyšší inflaci než je její vlastní inflační cíl nechce dopustit. “Je ovšem otázkou, zda malá otevřená ekonomika zapojená do globálního obchodu a kapitálových toků může být ve své snaze úspěšná. Dokud se tedy inflace nevrátí zpět ke 2 %, můžeme očekávat další zvyšování úrokových sazeb i na dalších zasedáních bankovní rady ČNB,” uzavřel Lacina.

Prof. Lubor Lacina je ekonom působící na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity. Založil a vede think tank Mendelova evropského centra.

Zdroj a foto: Mendelova univerzita