Školák pomohl větší bezpečnosti pro ptáky. Na začátku byla mrtvá žluna

Na začátku tohoto příběhu byla žluna, která se zabila nárazem do proskleného spojovacího krčku ZŠ Salmova v Blansku. Našel ji druhák a nadšený mladý ornitolog Josef Alexa.

Ve spolupráci s Jihomoravskou pobočkou ČSO se podařilo u pana ředitele Škvařila rychle domluvit řešení problému. “Došlo k zabezpečení spojovacího krčku samolepkami vylepenými maximálně deset centimetrů od sebe, aby ptáci včas zaznamenali, že je před nimi prosklená plocha,” informovali ornitologové.

Polepení proběhlo tento týden, za účasti ředitele školy a také aktivního školáka a jeho rodiny. “Pepík Alexa dal hlavní impuls k této akci tím, že mu nebyla lhostejná žluna nalezená pod prosklenou plochou. Je to potěšující příklad toho, jak žáci mohou přispět k tomu, aby jejich škola byla bezpečná i pro ptáky,” pochválili vzorné chováni ornitologové.

Neznačená skla zabíjejí ptáky

Na světě uhyne po srážce s čirou nebo zrcadlící výplní více než miliarda ptáků ročně. Skla a jim podobné materiály jsou tak jednou z nejčastějších příčin úhynu ptáků. V případě České republiky se odhady pohybují kolem jednoho milionu.

Ptáci se v průměru pohybují výrazně rychleji než savci. Drobní pěvci při přeletech létají rychlostí minimálně 30 kilometrů za hodinu, holubi běžně létají sedmdesátikilometrovou rychlostí a to nepatří mezi nejlepší letce.

Na rozdíl od lidí mají ptáci oči umístěny po stranách hlavy a nejostřeji tedy vidí do stran. “Nejvíce pozornosti za letu věnují prostoru kolem sebe a pod sebou – ne prostoru, který je před nimi. Výjimkou jsou sovy a ty se také velmi zřídka stávají obětí prosklených ploch,” uvádí odborníci z České společnosti ornitologické na svých stránkách.

Podle ornitologů ptáci nedovedou rozlišit, co je skutečnost a co je její zrcadlový obraz. Do zrcadlové plochy tak ptáci zamíří v přesvědčení, že letí do bezpečí zeleně coby na “strom” či z důvodu vyhnání “soka” vlastně záměrně.

Jeden dravec nestačí

Jedna silueta dravce na skleněné ploše je přitom podle odborníků překonaný a nefunkční způsob zabezpečení. “Nepohybující se silueta není pro ptáky reálnou hrozbou, jen pevným objektem, kolem kterého se snaží proletět,” upřesňují ornitologové.

Podstatný není tvar nebo velikost polepu, ale jejich vzdálenost. Nálepky musí být v takové vzdálenosti od sebe, aby pták “mezi nimi neproletěl”, jako ideální vzdálenost se uvádí 10 cm.

Zdroj a foto: ČSO