Soud odmítl nárok Lichtenštejnů na majetek na Moravě

Zámek Lednice patří mezi původní majetek, jehož navrácení požadují Lichtenštejnové.

Okresní soud v Břeclavi zamítl žalobu Nadace knížete z Lichtenštejna na stát. Šlechtický rod v čele nezávislého státu požadoval vydání majetku, například zámků v Lednici a Valticích, a náhradu škody. Soudci odmítli žalobu jako nedůvodnou. Lichtenštejnové se odvolají.

Zástupci Lichtenštejnska tvrdí, že knížecí rodině byl významný majetek na Moravě nezákonně zkonfiskován na základě poválečných Benešových dekretů. Podle soudkyně Hany Dobišarové se k Benešovým dekretům mnohokrát vyjádřil Ústavní i Nejvyšší soud. Uvedla, že místní soud se nemohl zabývat konfiskačním procesem, ke kterému směřovaly některé důkazy nadace. Některé důkazy břeclavský okresní soud ani neprovedl z poukazem na to, že mu nepřísluší zkoumat závěry Ústavního soudu.

Nadace knížete z Lichtenštejna podala žaloby k šestadvaceti tuzemským okresním soudům na konci roku 2018. Jedním z nich byl břeclavský soud, do jehož územní působnosti spadá například Lednicko-valtický areál. Šlo také o deset tisíc hektarů lesů a půdy. Mezi čtrnácti státními institucemi, které  žalobě čelily, byly Lesy ČR, Národní památkový ústav, Povodí Moravy, Státní pozemkový úřad či Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Žalující strana poukázala na to, že poslední držitel rodových majetků na územní České republiky kníže František Josef II. nebyl občan Německa, ale neutrálního Lichtenštejnska, nadto hlava suverénního státu. Konfiskace majetku po druhé světové válce tak podle nadace byla nezákonná. Lichtenštejnský kníže František Josef II. se ale podle tehdejšího správního orgánu přihlásil ve 30. letech minulého století k německé národnosti, proto majetek propadl státu na základě Benešových dekretů.

Lichtenštejnové spor nevzdávají

Právník lichtenštejnské nadace Aleš Linhart podle svých slov takové rozhodnutí soudu očekával. „Z našeho pohledu rozsudek překvapivý není, on už tomu nasvědčoval i průběh řízení, které tady bylo ve středu, kde bylo evidentní, že soud se nechce zabývat našimi důkazy. Kdyby je provedl, směřoval by k jinému výsledku. My samozřejmě víme, že na této úrovni řízení neskončí, samozřejmě půjdeme dál, půjdeme do odvolacího soudu. A případně půjdeme i na další stupně soudní soustavy,“ uvedl podle veřejnoprávní České televize Linhart. Zopakoval, že dekret dopadal jen na Němce a že František Josef II. německou národnost nikdy neměl.

Přečtěte si  Před 25 lety zasáhla Moravu ničivá povodeň. Zavzpomínejte u dobových snímků

Právník Národního památkového ústavu Jakub Vaněk naopak vyjádřil spokojenost s rozhodnutím soudu. „Vítáme výrok zdejšího soudu v Břeclavi a ztotožňujeme se s ním. Výrok považujeme v souladu s konstantní judikaturou soudů včetně Nejvyššího soudu a Ústavního soudu,“ uvedl podle ČT Vaněk.

Nadace knížete z Lichtenštejna v minulosti neuspěla u Ústavního soudu ve sporu s Českou republikou o les u středočeských Říčan. Následně ohledně sporu podala stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Uplatnění Benešových dekretů na majetek Lichtenštejnů zapříčinil vleklý spor mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem. V roce 2009 sice byly navázány diplomatické styky, lichtenštejnský rod se ale nevzdal majetku zabaveného v Československu po druhé světové válce. Žádá přitom návrat jen státního majetku, nikoliv toho v soukromém vlastnictví a vlastnictví samospráv.

Lichtenštejnové patřili mezi nejvýznamnější šlechtické rody v českých zemích. Rozsáhlé panství vlastnili zejména na Moravě. Patřil do něj mimo jiné Lednicko-valtický areál zapsaný na UNESCO, který rod vybudoval. Hlavou jednoho z nejmenších evropských států je lichtenštejnský kníže a vévoda opavský a krnovský Hans Adam II. V roce 2004 předal Hans-Adam II. pravomoci svému synovi Aloisovi, formálně však zůstává panovníkem knížectví.

Měl by se Lichtenštejnům vrátit majetek na Moravě?

Nahrávání ... Nahrávání ...

Autor: pjk, foto: NPÚ

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*