Tatra měla vždy pokrokové a ojedinělé konstrukční řešení, říká šťastný majitel Tatry 87

Pan Bejda se svým otcem před Tatrou, veteranrallye Jindřichův Hradec, léto 2021

Mám velikou slabost pro americké veterány, sám vlastním jeden bleděmodrý Cadillac de Ville, kabriolet z roku 1966, který jsem zakoupil v Pittsburghu a projel v něm, společně s mým synem, celou Route 66 – z Chicaga až do Los Angeles, a po té jsem si jej nechal přivézt kontejnerem z Ameriky až k nám, na Moravu. Z naších aut se mi asi nejvíce vždy líbila Škoda Felicie – kabriolet, vyráběný v 60. letech a opakovaně vyhlášený v různých anketách za nejkrásnější automobil u nás. No a pak tu jsou ještě ty ohromné Tatrovky – Tatraplány a Šestsettrojky, které tak smutně skončíly díky komunistickému hospodaření – přesunem výroby z moravské Kopřivnice někam do Čech. Moje radost byla však veliká, když jsem v létě narazil na jeden nádherný exemplář během akce Jindřichohradeckého veteránského klubu, kterého jsem členem. Pan Pavel Bejda na ní přijel se svou čerstvě zrenovovavnou Tatrovkou. Neodolal jsem a vyzpovídal ho.

Lidé Vás znají jako renovátora a sběratele především automobilu značky Porsche. A najednou Tatra? Proč jste se pro ni rozhodl?

Moje firma (v jihočeském Jarošově pod Nežárkou) je skutečně zaměřena na renovace vozů Porsche, převážně typu 911. Začínali jsme ale u vozů VW brouk, což je vlastně prapředek typu 911, mají společné konstrukční uspořádání – motor vzduchem chlazený umístěný vzadu. Tatra 87 se stejným uspořádáním byla konstruována již v roce 1937 a byla pro tvůrce brouka, Ferdinanda Porsche, určitě inspirací. S konstruktérem Tatry Hansem Ledwinkou se osobně znali. Takže tedy Tatra 87 je vůz, který má mezi vozy Porsche a VW své čestné  místo.

Pan Bejda před svou Tatrou

O jakou Tatru se konkrétně jedná? Lidově se nazývá Tatraplan, ale to asi nebude to správné oznacení? Je to ten typ, se kterým byli Hanzelka a Zikmund v Africe?

Moje Tatra je typ 87, předválečné konstrukční provedení , vyrobena byla v roce 1946. Je to osmiválcová limuzína, v době vzniku určená pro nejnáročnější zákazníky. Naproti tomu Tatra 600, pro kterou se vžil název Tatraplán, byla představena roku 1947 a byl to vůz vybavený čtyřválcovým motorem s ambicí oslovit širší veřejnost. Nějaký čas – do roku 1950, byla Tatra 87 a Tatra 600 Tatraplán vyráběny současně. V roce 1952 byla ukončena i výroba Tatraplánu vinou nesmyslných rozhodnutí socialistických plánovačů a další typy automobilky Tatra 603, a později 613, byly vyráběny téměř výhradně pro potřeby státního aparátu.

Moje Tatra je prakticky stejné auto, se kterým podnikli pánové Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka v roce 1947 známou expedici do Afriky. Je vyrobena ve stejném období a nijak zásadně se neliší od expediční Tatry, což byl také naprosto seriový vůz. 

Má ta Vaše Tatra něčím zajímavou historii? Kdo ji vlastnil, kde s ní jezdil, kde nakonec skončila? Jak jste se k ní dostal?

K Tatře jsem se dostal v podstatě náhodou před více než dvaceti lety. Můj bratr byl na dovolené a objevil ji v obci, kde byl ubytován. Po příjezdu mi to řekl, ale tenkrát jsem měl jiné starosti a zájmy. Vydal jsem se tam až asi za půl roku. Tatra tam stále stála, s majitelem jsem se celkem rychle domluvil a Tatru v žalostném stavu koupil. Až teprve po koupi jsem začal zjišťovat informace o tomto typu, do té doby jsem toho moc o vozech z Kopřivnice nevěděl – zajímal jsem se tehdy hlavně o vozy VW brouk.

Málokdo dnes ví, že Tatra je moravská značka, a že v Kopřivnici byl vyroben první sériový osobní vůz C.K.Rakouska. Jak to vnímate Vy? Sledujete i historii a výrobu aut na Morave?

Automobilka Tatra má velice dlouhou a zajímavou historii. Je to jedna z nejstarších automobilek na světě a jak ve výrobě osobních tak nákladních aut měla vždy pokrokové a ojedinělé konstrukční řešení. V předválečném období měla výborné konstruktéry té doby, šéfkonstruktér Hans Ledwinka byl evropská špička v oboru. Pod jeho vedením vznikaly osobní vozy a všechny byly velice obdivované a obchodně úspěšné v ČR i v Evropě. Právě Tatra 87 byla jeho poslední konstrukce osobního proudnicového vozu před vypuknutím 2 světové války . Po válce se chvíli zdálo, že Tatra naváže na své zkušenosti a bude produkovat skvělé osobní vozy, ale s nástupem socialismu byla produkce osobních aut z rozhodnutí státu utlumena.

V Kopřivnici zůstala do dnes výroba nákladních vozů, současný vlastník automobilky se s úspěchem snaží dát značce Tatra nový lesk a vyrábí velice kvalitní a odolné nákladní a speciální vozy

Měla Tatra něco společného s firmou Porsche? Říká se, že Tatrovka, VW Brouk a Porsche jsou podobná auta, na stejném základě, vycházející z jednoho konstrukčního návrhu z pera Hanse Ledwinky?

Proudnicové Tatry přinesly na svou dobu velice pokrokové řešení uspořádání pohonu – vzduchem chlazený motor propojený přímo s převodovkou a umístěný vzadu. Totéž řešení zvolil Ferdinand Porsche pro svého brouka, který vznikal ve stejné době – před 2 světovou válkou. Nedá se ale říct, že by se Hans Ledwinka podílel na konstrukci brouka. Známý je Porscheho výrok směrem k Ledwinkovi: ”Někdy se díval přes rameno on mě, někdy já jemu.” Podle mého názoru se snažili všichni konstruktéři aut té doby nalézt optimální řešení pro své vozy a využívali i poznatků konkurence, nemyslím, že by to dnes bylo jiné. Osobně jsem přesvědčen, že kdyby po válce dostal již zmíněný Tatraplán takovou šanci na výrobu, jako dostal VW brouk, byl by velice úspěšný a mohli jsme ještě dnes řídit nové osobní tatrovky.

Jak dlouho jste na Vaší Tatře pracoval?

Na renovaci mojí Tatry jsem pracoval s přestávkami zhruba 20 let. Nešlo jen o práci, ale také o shánění náhradních dílů – což bylo dost náročné. Moje firma je zaměřená především na vozy Porsche, takže na Tatru nebyl dlouho čas a byly dlouhé pauzy, například nalakovanou karoserii jsem měl uskladněnou několik let. Renovaci jsme nedělali pouze sami, ale některé práce jsme zadali odborníkům na vozy Tatra. Hodně mi pomohl pan Zdeněk Tetour z Telče, který dokončil karosářské práce, finální složení auta si vzal na starost pan Ondrejka z Rožnova pod Radhoštěm.

Co budete s Tatrou dělat? Budete s ní jezdit pouze na veteránské srazy a soutěže?

Je to auto náročné na řízení, takže se s ní musím nejprve naučit jezdit. Nebylo by špatné naplánovat i nějakou delší jízdu, ale uvidíme příští rok. Každopádně Tatra je krásná i když stojí v garáži.

Je teď ve stavu jako kdyby vyjela z fabriky?  Nebo je snad dokonce i lepší?

Myslím , že auto je ve stavu, že se o něm dá říci, že je jako nové. Tozhodně ale nebyl při renovaci můj cíl mít auto v lepším stavu než nové, nějak ho vylepšovat. Snažil jsem se o dodržení originálního provedení jak v součástkách, tak materiálech.

Myslíte si, že Tatra bylo nejlepší auto, které se kdy v Československu vyrábělo?

Otázka, které auto je nejlepší se snad ani nedá zodpovědět, je to velice subjektivní, každý má svého favorita a jiné preference. Pokud ale budeme hodnotit seriově vyráběné vozy v ČR z období výroby Tatry 87, to je 1937-50, myslím, že by to vyhrála s přehledem.

Děkuju za rozhovor a přeju krásné svezení s Vaší výstavním Tatrou.

Autor: wm

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*