Technostres ohrožuje hlavně starší zaměstnance, zjistila studie. Fenomén provází uspěchanou dobu

Ilustrační foto

Průvodním jevem dnešní uspěchané doby se stává takzvaný technostres. Jeho vliv posílila současná pandemie a přesun dalších pracovních aktivit do online prostředí. Z výsledků výzkumu, na kterém se podílela Mendelova univerzita, vyplývá, že nejvíce ohroženou je skupina zaměstnanců nad 50 let.

Podle dat ze čtyř států až čtvrtina lidí v tomto věku trpí techno zahlceností, složitostí nových technologií, popřípadě takzvanou techno invazí, tedy pocitem, že každého z nás lze zastihnout kdykoliv a kdekoliv a od technologií se není možné odříznout.

Psychické problémy převážily ty fyzické

Vědci brněnské Mendelovy univerzity z výzkumného týmu Smart Society mají k dispozici data od 1300 zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných ve věku mezi 50 a 64 lety. „Téměř 40 % lidí v tomto věku se obává, že technologie, které využívají, usnadňují narušování jejich soukromí a podobně vysokému počtu seniorních zaměstnanců vadí, že údaje z jejich současných technologií mohou být vystopovány i za řadu let,” uvedla Martina Rašticová, vedoucí výzkumného týmu. Největší míru stresu (46,6 procent) ovšem zaměstnanci prožívají z toho, že jejich využívání technologií může být snadno kontrolováno.

Technostres jako moderní nemoc způsobenou neschopností vyrovnat se s novými počítačovými technologiemi zdravým způsobem už v roce 1984 definoval americký psychoterapeut Craig Brod. Postupně byl technostres popisován jako psychický stres, který vzniká v souvislosti s využíváním technologií, jehož součástí jsou také fyziologické a emocionální projevy.

„Problémy spojené s užíváním technologií se před několika lety proměnily z převážně fyzických, jako je zánět karpálního tunelu, na psychické. Lidé začali trpět psychickými obtížemi. Od nomofóbie, což je strach z bytí bez telefonu, přes syndrom falešného vibrování až po nespavost kvůli častému zírání do obrazovek nebo klasickou závislost na chytrém telefonu,” uvedl Martin Lakomý, sociolog z výzkumného týmu Smart Society.

Nic mi neunikne

Součástí technostresu je dnes běžně například syndrom FOMO. Zkratka pochází z anglického Fear of Missing Out a popisuje strach z toho, že nám něco unikne. Co když zrovna někdo na Twitteru zveřejnil zásadní informaci? Nebo podniká něco zajímavého bez nás?

„Studie potvrzují, že díky sociálním sítím a moderním technologiím míváme rovněž pocit nedokonalosti, nespokojenosti a neustále se srovnáváme s ostatními, což může vyústit v úzkosti, deprese až sebevražedné sklony. Ostatně na sociálních sítích jsou nejčastěji prezentovány úspěchy v soukromém i pracovním životě. Hádku, která snímkům předcházela, nebo jiné problémy aktérů, už sociální sítě neprezentují,” uvedla Rašticová.

Přečtěte si  Počasí Dukovanské elektrárně přeje. Díky příznivým teplotám pracuje na maximální výkon

Nejčastěji jsou v souvislosti s technostresem popisovány následující stresory. Techno-přetížení, tedy situace, kdy používání počítačů a technologií nutí pracovat lidi více a rychleji. Techno-invaze pak popisuje stresor, který je způsoben přesvědčením, že člověk je vždy vystaven technologii a je možné jej potenciálně zastihnout kdekoli a kdykoli. Lidé také cítí potřebu být neustále připojeni a dříve pravidelný pracovní den se prodlužuje. Lidé vnímají podle vědkyně také velmi citlivě například technologickou složitost. Jsou často vyděšeni z různých aplikací, funkcí a IT žargonu.

Data týkající se technostresu nasbírali u srovnatelné skupiny respondentů v celkem čtyřech středoevropských státech. Kromě ČR se jedná o Slovensko, Maďarsko a Polsko. V současné době probíhá jejich podrobná analýza, která má nejen popsat situaci ohledně technostresu u skupiny starších zaměstnanců a OSVČ, ale také přinést doporučení a postupy, jak se se stresem vyrovnat na individuální a organizační úrovni.

Zdroj a foto: Mendelova univerzita

Doporučujeme

1 Comment

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*