Tisíce lidí pochodovaly proti těžbě ohrožující zdroj pitné vody

Do sobotního protestního pochodu proti těžbě štěrkopísku, která by mohla ohrozit zdroj pitné vody pro 140.000 na jihovýchodě Moravy se zapojily tisíce lidí. Průvod vyrazil ze tří okolních měst, vyvrcholil setkáním na místě plánované těžby. Akci zorganizoval spolek Za vodu pro lidi.

O plánované těžbě štěrkopísku a boji proti jejímu zahájení jsme naposledy psali v tomto článku

Štěrku se nenapijeme

Moravský Písek, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou. Z těchto tří měst na jihovýchodě Moravy v sobotu vyrazily protestní průvody, které se v místě plánované těžby slily v několikatisícový dav. Cílem protestní akce, kterou pořádal spolek Za vodu pro lidi, bylo upozornit na ohrožení zdroje pitné vody pro 140.000 lidí a vyzvat k zabránění zahájení těžby štěrkopísku v této lokalitě.

Protestujícím vadí, že stanovený dobývací prostor se nachází v blízkosti významného vodního zdroje a těžba by jej mohla ohrozit. Zdroj pitné vody nazvaný Bzenec-komplex leží na pomezí Moravského Písku a Uherského Ostrohu. Zásobuje přes 140.000 lidí z 86 měst a obcí.

V cíli protestního pochodu, na místě plánované těžby, promluvili zástupci dotčených obcí, předsedkyně spolku Za vodu pro lidi Hana Habartová, senátorka a členka spolku Anna Hubáčková a ředitel společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín, která spravuje Bzenec-komplex. S krátkými projevy se rovněž prezentovali jihomoravský hejtman Bohumil Šimek a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Jejich vystoupení však provázela vlna nevole účastníků protestu.

Průvodu se účastnili i další politici včetně Jana Vituly, náměstka jihomoravského hejtmana a lídra koalice Spolu pro Moravu. Lidé nesli transparenty s různými vzkazy. Některé z nich byly adresovány ministru životního prostředí Richardu Brabcovi.

“Proč politici schvalují zákony, které jdou proti vůli občanů, kteří je zvolili? Proč jsou přehlížena stanoviska 60 obcí, které vyjádřily nesouhlas s těžbou? Proč je občanům bráněno rozhodovat o dění na svém území? A proč podepisujeme petice, když náš hlas stejně nikdo nevyslyší? Co máme ještě dělat?” ptala se ve svém projevu předsedkyně spolku Hana Habartová. “Těžbu štěrkopísku v této lokalitě bereme jako hazard, kterému musíme zabránit.”

“Všechny posudky, které si zadal těžař a ministerstvo životního prostředí jednoznačně straní těžaři. Všechny hydrogeologické expertízy, matematické modely, které jsme si nechali zpracovat my jako správce tohoto prameniště říkají netěžit. Ministerstvo ani úřady ve Zlínském kraji naše argumenty vůbec neberou v potaz,” popsal situaci ředitel Vodovodů a kanalizací Hodonín Pavel Koubek.

Situaci komplikuje nastavení veřejné správy

Báňský úřad na konci května zamítl všechny námitky obcí a kraje proti stanovení dobývacího prostoru. Protestující zástupci územní samosprávy už dříve nepochodili ani u dalších centrálních úřadů v Praze. Dotčené obce i kraj se rozhodly podat žalobu.

Situaci komplikuje fakt, že daná lokalita se nachází na pomezí dvou krajů, Jihomoravského a Zlínského, které v této kauze nespolupracují. Přímo na protestní akci zazněly i námitky proti tomu, aby se o regionálně významném zdroji pitné vody rozhodovalo v Praze, přičemž takovou věc by měla řešit především územní samospráva v místě.

“Jak dokazuje tento zástup lidí, o naší vodě si chceme rozhodovat sami. Bez ohledů na partikulární ekonomické zájmy prosazované přes úřady v Praze,” sdělil Ondřej Hýsek, předseda Moravského zemského hnutí, které usiluje o zavedení silné samosprávy v podobě zemského zřízení. Kraje podle něj tuto roli nedokážou plnit, jak dokazuje i tato kauza.

Autor a foto: pjk