Tři králové odstartovali čas plesů

Skončil první týden nového roku. V časech běžných se během ledna i února vždy v sobotu večer rozzářily vyzdobené taneční sály. Nastala krásná doba masopustních veselic.

Moje maminka na ty časy vzpomínala: „Po dlouhé době adventní, která se obešla bez zábav, přinesl nový rok uvolnění a možnost radovánek a tanečního veselí. V tom čase zábavy, plesů, bálů či merend, které se konaly až do fašaňku, se lidé rádi setkávali při tanci za doprovodu živé hudby“.

Plesy, pořádané ve městech od poloviny 19. století, se výrazně lišily od lidových zábav zvaných na Moravě ostatky, fašank či končiny. Jejich rámec byl slavnostnější, hosty vítaly bohatě vyzdobené sály, jimž vévodily na vyvýšeném pódiu v popředí sálu vystavené hodnotné ceny tomboly. Prodej výherních lístků byl vedle vstupného dalším z příjmů pořadatelů, jimiž byly různé spolky, cechy, profesní nebo stavovská společenství občanů.  Pozvánky zvaly na taneční večer hasičský, kominický, moravský, hanácký, valašský, horácký nebo slezský bál i národní ples krojový. Velmi oblíbený byl ples maškarní, mezi studenty maturitní.

Plesy pořádali věřící, politické strany, sportovní kluby, a tak se tančilo a společensky bavilo na plese katolickém, lidovém, též komunistickém, lépe řečeno dělnickém, při tanci se scházeli fotbalisté, baráčníci. Oblíbený byl ples Svazu družstevních rolníků, v poslední době pořádají plesy i města. Známý je třeba Ples jako Brno!

Plesy se od běžných zábav lišily také bohatým a rozmanitým programem. Začátek večera byl spojen s vyhráváním fanfár a slavnostním uvítáním zakončeným zpěvem oblíbené lidové písně nebo hymny společenství. Součástí úvodu i průběhu večera byla předtančení. A jenžto mne tanec provázel celý život, zavzpomínám si také.

Jako vedoucí týmu mladých folkloristů jsem dbal o to, abychom pro masopustní období měli připravené předtančení nejen Českou, Moravskou nebo Slováckou besedou, ale také například valčíkem. Jedno z nejkrásnějších období souboru bylo spojeno s nácvikem a uváděním předtančení valčíku na hudbu Johanna Strausse ml. Na krásném modrém Dunaji. Vytvořil jsem choreografii pro osm párů a mladí na oblíbenou hudbu úspěšně předtančení prováděli několik plesových sezón.

Klíče, Mobil a Brýle

Ovšem koronavirová doba zaťala pořadatelům pořádnou pifku a taneční sezóna opět neběží. Alespoň že krásné tancování nám zprostředkovává televize svým pořadem StarDance… Moje vzpomínání na dávné doby plesové přerušil hlas domácího zvonku.

Přečtěte si  FEJETON: Agent s povolením…

Za dveřmi se ozývá pro tento den typické „My tři králové jdeme k Vám, štěstí, zdraví, vinšujeme Vám…!“. Vítám veselou partu tří malých mudrců, přispívám potřebným a na ostění dveří již svítí posvěcenou křídou vepsané známé K+M+B. A propos, Víte co to znamená? S vysvětlením rychle přispěchala má vnučka: „Dědo, to abys nezapomněl Klíče, Mobil a Brýle!“, líčí s šibalským úsměvem.

Autor a foto: František Synek

František Synek je etnograf, historik a fejetonista. Čtrnáct let působil jako vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích. Unikátní velkomoravský památník se za tu dobu výrazně rozrostl, po dvou pokusech má nyní šanci na zápis do seznamu UNESCO.

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*