Unikátní klimatická oáza u Mohelna poskytovala útočiště pravěkým lovcům

Moravští archeologové zkoumají naleziště v místě unikátní klimatické oázy, která je součástí dnešní vodní nádrže Mohelno. Díky specifické podobě okolní krajiny se na lokalitě udržuje vyšší teplota. Toho využívali pravěcí lovci poslední doby ledové, kteří zde měli své útočiště, jak dokládají nálezy. Výzkumníci musejí pracovat v náročných podmínkách prostoru vyrovnávací nádrže sloužící pro přečerpávací vodní elektrárnu Dalešice. O stavu i složitostech výzkumu jsme hovořili z Petrem Škrdlou z brněnské pobočky Archeologického ústavu AV ČR.

Místo výzkumu představuje unikátní klimatickou oázu

Významné naleziště skrývající stopy pravěkých lovců se nachází v místě původního hlubokého kaňonu řeky Jihlavy (dnes zaplavený vodní nádrží Mohelno), které díky specifickému tvaru okolní krajiny a strmým skalním stěnám funguje jako “klimatická oáza”. Tmavé horniny v době, kdy na ně svítí slunce, akumulují teplo, které postupně po západu slunce uvolňují. Díky delší době zahřívání se lokalita se vyznačuje oproti okolí teplejším prostředím. Místo bylo také chráněno ze tří směrů proti větru. Toto využili pravěcí lovci, kteří zde měli své útočiště.

Vyšší teplotu lze cítit i v současné době. “I dnes, když se do prostoru opře slunce, tak člověk cítí tu sílu,” dosvědčuje Petr Škrdla. V době ledové, byl nicméně teplotní rozdíl zcela zásadní, vysvětluje.

Lokalitu využívali pravěcí lovci buď trvale, nebo sezónně

Dostupné nálezy dosud poskytly nemnoho informací o místních pravěkých lovcích. Není jasné, zda místo sloužilo jako trvalé či pouze sezónní sídliště. Lovci zřejmě lovili v blízkém okolí, na plošinách nad údolím, kde byly rozsáhlé pastviny s koňmi a soby. Daná zvířata archeologové zachytili v kosterním materiálu, konkrétně díky zubům. Lovci dobře znali blízké okolí, což lze doložit i širokou škálou kamenných surovin.

Výzkumníkům se podařilo zdokumentovat nejstarší osídlení z období maxima (před zhruba 23 000 lety) poslední doby ledové. Objevili také zatím nedatovanou mladší fázi osídlení související s oteplováním v průběhu pozdního glaciálu i stopy kultury moravské malované keramiky (před 6 500 lety) a pozdějších období.

Výzkum se zaměřuje především na tři objevené kruhové struktury vyskládané z plochých kamenů, které poukazují k primitivním obydlím nejstaršího osídlení. V prostoru těchto tří dlažeb se ve vysoké míře koncentrují archeologické nálezy. Naopak v bezprostředním okolí se hustota nálezů prudce snižuje. To poukazuje na dřívější přítomnost nějaké stěny, velmi pravděpodobně se tedy jednalo o skutečná obydlí. Dlažby si místní populace vyrobila kvůli permafrostu, jehož vrchní vrstva se kvůli vyšší teplotě měnila na bahnité prostředí.

Výzkum bude na místě pokračovat další desetiletí

Archeologové se chystají příští rok na výzkum ještě jednoho místa mezi kruhovými strukturami, které na základě obdobné koncentrace nálezů patrně představuje čtvrté obydlí. Drobnou záhadou je zvláštní typ ohnišť, které nebyly zahloubeny do země (kvůli permafrostu), ani nebyly otevřené. Nálezy z pozdní doby ledové výše ve svahu, popřípadě z dalších období, představují další předmět zájmu výzkumníků. Výzkum staršího období je z praktických důvodů upřednostňován, nejstarší nálezy jsou totiž nejvíce ohroženy erozí sedimentů.

Celková plocha potenciálních nálezů je velká asi dva hektary. Eroze v budoucnu odhalí další nálezy. Lokalitu přitom nelze preventivně prozkoumat. Dá se předpokládat, že výzkum bude pokračovat po celá příští desetiletí.

Výzkum komplikuje prostředí přepouštěcí vodní nádrže

Naleziště se nachází v prostoru vodní nádrže Mohelno, která slouží jako vyrovnávací nádrž vodní elektrárny Dalešice. Archeologové svým způsobem hrají o čas, neboť eroze spojená s přepouštěním vody výrazně poškozuje nižší polohy lokality, kde se nacházejí paleolitické nálezy, jejichž počet není s největší pravděpodobností konečný. “Vůbec bych se nedivil, kdybychom v budoucnu nalezli ještě něco dalšího,” říká Petr Škrdla.

Kvůli energetické bezpečnosti nelze domluvit dlouhodobou odstávku vodní nádrže, která by výzkumníkům poskytla dostatek času pro pořádné prozkoumání oblasti. Musejí čekat na plánované krátkodobé odstávky, kdy mají zpravidla pouze několik málo hodin na práci – v časných ranních hodinách. Před samotným průzkumem musejí také “vykýblovat” vodu a sediment z jednotlivých sond. Archeologové uvítají pomoc dobrovolníků, kteří se mohou přihlásit na e-mailové adrese skrdla@arub.cz.

Autor: pjk, foto: Ústav archeologie Brno AV ČR