Uplynulo sto let od úmrtí Jana Kotěry, průkopníka moderní architektury a tvůrce Národního domu v Prostějově

Jan Kotěra byl všestranným autorem. Byl nejen architektem, ale také urbanistou, teoretikem architektury, designérem, výtvarníkem, autorem výstav a zařízení interiérů. Jeho stavby najdeme nejen u nás, ale také v Rakousku a Chorvatsku.

Rodák z Brna ( *18. 12. 1871) absolvoval v roce 1890 studia na odborné škole stavitelské v Plzni. Studia na vídeňské akademii mu umožnil jeho mecenáš a podporovatel baron Jan Mladota ze Solopysk. Zde jej výrazně ovlivnil profesor Otto Wagner. Zvlášť to byla jeho teze, že účelem a hlavní funkci architektonické tvorby je v první řadě tvoření prostoru, v druhé řadě okrášlení. Získal u něj široký evropský rozhled a organizační schopnosti. Seznámil se zde také například s Josefem Maria Olbrichem, Josefem Hoffmannem, Jože Plečnikem, Josefem Urbanem a Adolfem Loosem.

Potom působil jako profesor na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Od roku 1910 až do své smrti byl profesorem speciální školy architektury na AVU v Praze. Zde vychoval řadu vynikajících architektů. Byli jimi například Bohuslav Fuchs, František L. Gahura, Josef Gočár, Jaromír Krejcar, Pavel Janák, Kamil Roškot a Otakar Novotný. Podnikl řadu studijních cest do Itálie, Paříže, Velké Británie, Belgie a Německa.

Jeho stavby můžeme obdivovat v mnoha moravských i českých městech, včetně Prahy

Jan Kotěra byl všestranným autorem. Byl nejen architektem, ale také urbanistou, teoretikem architektury, designérem, výtvarníkem, autorem výstav a zařízení interiérů. Jeho stavby najdeme nejen u nás, ale také v Rakousku a Chorvatsku. Navrhoval rodinné vily, muzea, hotely, obchodní domy, hrobky, výstavní a průmyslové objekty. K těm nejvýznamnějším patří Peterkův dům na Václavském náměstí, Trmalova vila ve Strašnicích, Suchardova vila s ateliérem v Bubenči, Baťova vila ve Zlíně, Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Laichterův dům na Vinohradech, Máchova vila v Bechyni, Urbánkův obchodní dům – Mozarteum, dělnické kolonie pro železniční zaměstnance v Lounech a vršovická vodárna v Michli.

Opomenout samozřejmě nemůžeme jeho nejcennější stavbu – Národní dům v Prostějově, národní kulturní památku (projekt z roku 1905, realizace v letech 1906 – 1907). Národní dům představuje dovršení jeho první tvůrčí etapy. Představuje i jakousi syntézu, ve které propojil prvky secese, lidové architektury i moderní impulsy.

Plán Národního domu v Prostějově

Uplatnil zde řadu poznatků moderny o nové koncepci a podobě stavitelského díla. Objekt vytvořil ze tří hmotových celků, přičemž restaurační křídlo a spolkový dům navázal k dominantní divadelní budově příčně. Byla to největší stavba tehdejší doby a zároveň i stavba multifunkční, která propojovala různé funkce: víceúčelový sál, restaurace, kavárna, salónky, byt. Zvolil proto dvoukřídlý objekt ve tvaru L s jasně oddělenými provozy.

Přečtěte si  Nadšenec vyšel po stopách Cyrila a Metoděje z Konstantinopole na Moravu. Chce oživit jejich odkaz i přispět na opravu kostela

Interiérům Národního domu věnoval mimořádnou péči

Mimořádnou péči věnoval interiérům s bohatou dekorací a řemeslným prvkům. Všechny důležité výtvarné detaily včetně doplňků (například ozdobné mříže, štukové stropy, dlažby) vykreslil z větší části sám nebo na jejich provedení dohlížel. Významně inovoval sedací nábytek dodaný Thonetovou továrnou.

Do vrcholné etapy jeho tvorby patří Památník manželů Vojáčkových (1910), který dotvořil předprostor Národního domu v ose divadelní budovy.

Jan Kotěra zemřel 17. dubna 1923 po těžké nemoci ve svých jednapadesáti letech v Praze. Je pohřben na Vinohradském hřbitově. Do naší architektury se zapsal jako vůdčí osobnost architektonické moderny, jako muž noblesní duše a světového rozhledu. Jeho díla si zachovala svou životnost až do dnešních dnů.

Autor: red Zdroj a foto: Město Prostějov

Doporučujeme


Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*