Uprchlíci z Ukrajiny jsou pro ČR velká příležitost, říká expert na migraci

Současná uprchlická vlna z válkou zasažené Ukrajiny přerůstá dostupné ubytovací kapacity v České republice. Počet uprchlíků navíc zřejmě ještě poroste. Nejedná se ale přitom jen o zátěž, ale také o ekonomickou příležitost, tvrdí odborník na migraci Robert Stojanov z Mendelovy univerzity.

Stát by se měl připravit na více než čtvrt milionu uprchlíků. Zároveň by měl vysvětlit domácímu obyvatelstvu, že masivní příchod Ukrajinců mohou brát jako přínos. Takovou perspektivu vnímání válečné katastrofy a uprchlické krize nabízí ekonom Robert Stojanov.

Fialova vláda podle něj také bude velice pravděpodobně muset přijít s pokornou žádostí vůči západním členům Evropské unie o sdílení uprchlíků „Unie to bude vnímat jako omluvu chování předchozích vlád a prezidenta, kteří tvrdě vystupovali proti tomuto solidárnímu systému. Příště by představitelé ČR měli být více pokorní před žádostmi o pomoc,” říká odborník.

Ekonomická i morální příležitost

Vysvětlit, že ukrajinští uprchlíci jsou pro ČR příležitost lze podle něj ve třech rovinách. Tím prvním je krátkodobý humanitární pohled. Ten je přitom velmi důležitý, protože umožnil změnit pohled domácí veřejnosti na migraci. Tuzemská společnost dnes potřebám uprchlíků rozumí. Chápe, co znamená válka, protože ji může sledovat v přímém přenose.

„Konflikt na Ukrajině je pro obyvatele ČR mnohem lépe čitelný, než například válka v Sýrii. K tomu je třeba říct, že zvýšení cen energií, paliv i inflace cen v ČR nemají nic společného s příchodem ukrajinských imigrantů,” popsal Stojanov.

Z dlouhodobého ekonomického pohledu může být ukrajinská migrace do ČR win-win strategií pro všechny. „Získáme poměrně rychle dosti kvalifikovanou a mladou generaci lidí, která nám pomůže řešit problém stárnutí populace, částečně i důchodů a především chybějící pracovní sílu,” vysvětlil odborník.

Samotným Ukrajincům podle něj pobyt v ČR také pomůže. “Kromě toho, že se zachrání, získají kvalitnější vzdělání pro své děti, více dostupnou lékařskou péčí, na jiné úrovni jsou ekonomické možnosti i sociální systém, do kterého budou také přispívat,” doplnil Stojanov. Jak připomněl, už dnes se ukazuje, že Ukrajinci, kteří zde zůstávají, mají zájem o práci.

Třetí pohled na věc je podle Stojanova morální, na Ukrajině se podle něj bojuje i za Českou republiku. „Je to boj mezi svobodou, možnostmi se svobodně a demokraticky rozhodovat na jedné straně a téměř absolutistickou diktaturou, okupací a závislostí na straně druhé. Je zde jasná strana temna, tedy Rusové, kteří napadli zemi, která je ničím neohrožovala, snad jen svou touhou po svobodné volbě,” míní Stojanov.

Nejrychlejší migrační vlna v dějinách Evropy

Celkový počet Ukrajinců utíkajících ze své země před boji podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) překročil počet tří milionů. Přitom do vypuknutí války tvořila ukrajinská diaspora žijící v zahraničí 6,1 milionu lidí. Během necelých tří týdnů se tento počet navýšil o padesát procent.

Jedná se tak o největší jednolitý migrační proud za posledních sedmdesát let a v případě jeho pokračování se tak bude jednat o největší mezinárodní migrační proud v dějinách Evropy. „Již dnes víme, že se jedná o zcela nejrychlejší migrační vlnu v dějinách našeho kontinentu,” upozonil Stojanov.

Největší počty ukrajinských uprchlíků překročilo hranice Polska (více než 1,8 mil.), Rumunska (přibližně 450 tis.) a Moldávie (340 tis.). Je jasné, že významná část z nich míří dál, například i do České republiky, kde je aktuálně přibližně dvě stě tisíc ukrajinských uprchlíků. Největší dosavadní úprk z Ukrajiny byl ve dnech 6. a 7. března, kdy počty příchozích překročily dvě stě tisíc každý den. I když počty příchozích z dalších dnů jsou již výrazně menší (kolem 140 tis. denně), nelze s jistotou říct, že došlo ke kulminaci této migrační vlny.

Stát	Počet uprchlíků z Ukrajiny (přibližný odhad k 15. březnu)
Polsko	1,8 milionu
Rumunsko	450 tisíc
Moldávie	340 tisíc
Maďarsko	270 tisíc
Slovensko	200 tisíc
Česká republika	200 tisíc
Rusko	140 tisíc
Bělorusko	1,4 tisíc

Podle odborníka z Mendelovy univerzity lze očekávat nárůst poštu ukrajinských utečenců až k sedmi až osmi milionům lidí dle současného trendu, možná i více v závislosti na eskalaci konfliktu. “V tomto směru bych chtěl upozornit, že máme poměrně málo informací co se děje na venkově. Mediální pozornost se soustředí především na napadená velká města, odkud přichází většina uprchlíků. Je otázkou, co nastane, když se pozornost ruských vojsk soustředí na menší města a venkov, kde je většinou mediální pokrytí menší a rabování a další válečné zločiny jsou tak více skryty,” dodal Stojanov.

Zdroj a foto: Mendelova univerzita