Úžasný objev ve Znojmě: Nalezená rotunda nemá na Moravě obdoby

Archeologové objevili pod znojemským kostelem sv. Hippolyta rozsáhlou románskou rotundu.

Archeologové hlásí převratný nález na znojemském Hradišti. Pod základy kostela svatého Hippolyta objevili rotundu, která svými rozměry nemá na Moravě obdoby. Přesné datování jejího vzniku je otázkou dalšího výzkumu. V úvahu připadá 11. století.

Objevená rotunda podle archeologů představuje nález, který předčil očekávání. Výzkum v areálu Hradiště sv. Hippolyta na území Znojma potvrdil, že zdejší kostel pochází z druhé poloviny 13. století. Daleko převratnějším zjištěním ovšem je, že leží na základech nejstarší křesťanské svatyně ve Znojmě a na jihozápadní Moravě vůbec.

Rotunda objevená dva metry pod současným kostelem dosahuje ohromujících rozměrů. Vnitřní průměr činí 13,5 metru. Lze ji tak srovnat pouze s hlavním knížecím kostelem sv. Víta na Pražském hradě. Například hradní kaple Panny Marie a svaté Kateřiny, známá jako “znojemská rotunda” má rozměry o polovinu menší než nově nalezená rotunda na Hradišti.

Přesné datování vzniku rotundy je otázkou dalšího výzkumu, archeologové zatím hovoří o 11. století. Podle historika a znojemského zastupitele Jiřího Kacetla není náhodou, že ve Znojmě stál zrovna takto velký kostel. “Po dobytí Moravy českým knížetem Oldřichem a jeho synem Břetislavem I. bylo velkomoravské hradiště “Znojem” obnoveno či využito jako jedno ze tří hlavních sídelních center země vedle Olomouce a Brna. Jeho hlavní dominantou byl právě románský, resp. předrománský kostel sv. Hippolyta,” předestírá historik.

Význam nálezu potvrzuje Bohuslav Klíma, který se ve zdejším Muzeu Velké Moravy zabývá archeologickým výzkumem už téměř čtyři desítky let. „Nález doplňuje mezeru, kterou jsme doposud měli mezi nálezy z třináctého a devátého století. Tento zásadní objev rotundy dokládá, že Znojmo bylo vždy významné církevní centrum,“ citoval Klímu Znojemský Deník.

Na starou rotundu navázaly další stavby

Další osudy kostela pravděpodobně ovlivnilo vyplenění znojemské rezidence moravského knížete Konráda II. českými vojsky roku 1146 a církevní emancipace za olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. “Tehdy došlo k potřebě ústřední znojemský kostel přestavět,” uvažuje Jiří Kacetl. Rotunda byla zcela zbourána a na jejím místě vyrostla centrální čtvercová stavba, která byla na východě opatřena apsidou s hlavním oltářem. Vrcholně románské zdivo tohoto chrámu je součástí západní stěny dnešního kostela.

Přečtěte si  Archeologové na Znojemsku objevili unikátní sošku berana. Je dokladem rituálních aktivit souvisejících s plodností

V období nedlouho před založením města Znojma v roce 1222/1226 převzal hlavní farní církevní funkci kostel sv. Mikuláše ve Znojmě a hradišťský kostel se ocitl mimo hlavní dění. Kostel s proboštstvím král Václav I. na přímluvu své sestry sv. Anežky roku 1240 daroval pražským křižovníkům s červenou hvězdou. Ti dodnes areál s kostelem sv. Hippolyta spravují.

Archeologové ze společnosti Archaia, která několikaletý výzkum provádí, mluví o objevech na znojemském Hradišti jako o převratné záležitosti, která povede k přepsání poznatků o raném středověku na Moravě. Podle Jiřího Kacetla je nyní na místě, aby byl svatohippolytský kostel s proboštstvím co nejdříve prohlášen za národní kulturní památku. “Je důležité, aby mohl archeologický výzkum pokračovat v předsíni kostela, kde lze očekávat další upřesnění poznatků o podobě raně středověkých fází stavby,” dodal na závěr Kacetl.

Autor: pjk, foto: Jiří Kacetl

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*