V lese u Brna bylo objeveno 274 stříbrných mincí z 15. století

V sobotu 14. 11. v odpoledních hodinách při rodinné vycházce v lese nedaleko Brno objevila paní Jitka z Brněnska detektorem kovů desítky stříbrných mincí a torzo keramické nádoby. Nálezkyně objev okamžitě na nález upozornila archeology z Ústavu archeologické památkové péče (ÚAPP) Brno. Ti následně potvrdili, že se jedná o 274 stříbrných minci z 15. století.

Protože k nálezu došlo krátce před soumrakem, domluvila se nálezkyně s archeology, že bude místo zakryto a s ohledem na nadcházející soumrak proběhne vyzvednutí pokladu následující den. Pracovníci ÚAPP Brno a Moravského zemského muzea další den místo nálezu odborně prozkoumali, protože očekávali i další možné nálezy v okolí.

Všechny mince byly soustředěny v těsné blízkosti menší keramické nádobky umístěné dnem vzhůru, v níž byly nepochybně původně uloženy. Po náležité fotografické i kresebné dokumentaci bylo torzo nádoby i s blokem hlíny vyzvednuto, zabaleno do fólie a odvezeno k odbornému laboratornímu zpracování. V okolí se podařilo objevit ještě středověký železný tesák, nůž a podkovu pocházející ze středověkého období.

Překvapení čekalo na archeology v laboratoři

Při pečlivém rozebírání bloku hlíny v laboratoři bylo konečně obnaženo celé torzo nádoby. Jednalo se o část malého keramického hrnku s ulomeným ouškem, který byl navíc do hlíny vsazen dnem vzhůru, přičemž dno nádoby se nedochovalo.

Při vyjímání zbylých mincí došlo k dalšímu překvapení. Pod nejníže položenou vrstvou mincí (v horní části nádoby) se podařilo odkrýt zbytky dochované textilní tkaniny s útkovou vazbou, která ucpávala ústí nádoby. Zabalení keramické nádoby s pokladem do textilie nebylo ve středověku ničím neobvyklým. Torzo tkaniny bylo zakonzervováno a bude podrobeno dalšímu zkoumání pod mikroskopem.

274 mincí: Groše Václava IV. i vídeňské feniky

Po vyjmutí zbylých mincí se jejich konečný počet ustálil na 274 kusech. Celkem 69 mincí představují groše z období vlády Václava IV. (1. pol. 15. stol.), které se projevují velmi nekvalitní setřelou ražbou. Další součást pokladu tvoří soubor celkem 205 kusů převážně vídeňských feniků ze stejného období, přítomnost dalších ražeb, např. moravských, bude po očištění a konzervaci nálezu předmětem dalšího zkoumání.

Jaký je příběh pokladu?

Za jakých okolností došlo k zakopání hrnku s mincemi do země? Co se tedy stalo s majitelem pokladu? Zahynul během následného neklidného období nebo si prostě jen nepamatoval přesné místo uložení? Místo nálezu pokladu nepochybně souvisí s využíváním jedné z větví tradičního obchodního koridoru mezi důležitými obchodními centry. Jaké dramatické události vedly k uložení mincí do země nevíme, majitel již však své jmění znovu nevyzvedl. Jak už to u podobných nálezů bývá, nález přinesl více otázek, než odpovědí. Souvisí nález středověkého tesáku s depotem? Kdo ví.

Autor: rer Zdroj a foto: Ústav archeologické památkové péče Brno