V Tupesech u Uherského Hradiště vzniká nový relikviář pro Jana Bulu a Václava Drbolu, kteří budou 6. června blahořečeni v Brně. Autorem díla je akademický sochař Otmar Oliva, relikviář po slavnosti zamíří do Jaroměřic nad Rokytnou.
Ve středu odlili v Tupesech u Uherského Hradiště první část relikviáře pro Jana Bulu a Václava Drbolu. Oba kněží patří mezi první mučedníky moderních českých a moravských dějin a 6. června budou slavnostně blahořečeni na brněnském výstavišti.
Relikviář je symbolicky určen pro oba muže, fyzicky však ponese pouze ostatky Václava Drboly. Ostatky Jana Buly se nikdy nepodařilo nalézt. Po slavnosti se relikviář přemístí do kostela svaté Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou.
Hliníkové části vznikají ve slévárně Alucast v Tupesech. Bronzové prvky odleje společnost Přesné odlitky v Popovicích a následně je doplní zlacení a stříbrné detaily. Skleněné ampule z křišťálového skla, v nichž bude uložena část ostatků Václava Drboly, vyrobí firma Glass Ladislav Breznický z Květné na Uherskobrodsku.
Autorem návrhu je akademický sochař Otmar Oliva. „Já sám jsem za minulého režimu ve vězení byl, jsem pamětník těchto hrůz. I proto je mi příběh Jana Buly a Václava Drboly velmi blízký a cítím vděčnost, že na tomto díle mohu pracovat,“ uvedl Oliva. Pro kostel v Jaroměřicích nad Rokytnou už vytvořil ambon, křtitelnici, oltář i věčné světlo. Relikviář podle něj vzniká ve stejném výtvarném jazyce, aby přirozeně zapadl do interiéru.
Mezi zemí a nebem
Relikviář bude umístěn vpředu vpravo od hlavního oltáře. Schránka zavěšená na stříbrných stuhách spuštěných z klenby se bude vznášet mírně nad úrovní očí. Směrem dolů povedou lana, která mají připomínat roztrženou síť.
Symbolika vychází mimo jiné ze Žalmu 124, jenž mluví o osvobození z protržených sítí zla, a z myšlenky blízkosti mučedníků nebi. Vnější plášť tvoří pozlacený bronz. Uvnitř bude menší schránka s popelem Václava Drboly a částí dochovaného oděvu Jana Buly, konkrétně jeho primičního ornátu.
Nové místo památky
Jaroměřice nad Rokytnou zvolili jako cílové místo i kvůli místní historii. V 50. letech zde působili kněží Jan Podveský a Josef Valerián, kteří Jana Bulu a Václava Drbolu upozorňovali na nebezpečí spojené s Ladislavem Malým. I oni následně čelili perzekuci v rámci takzvaných babických procesů.
„Jaroměřice jsou místem, kde se zajímavým způsobem potkávají příběhy různých kněží z regionu, kteří byli v letech 1951 a 1952 pronásledováni komunistickou diktaturou. Jsem moc rád, že právě zde vznikne prostor pro modlitbu, památku i hlubší porozumění jejich svědectví,“ uvedl místní farář Tomáš Holcner.
V blízkosti kostela má v kapli svatého Josefa vzniknout také moderní interaktivní expozice věnovaná životním příběhům obou kněží a dalším obětem babických procesů.
Kostel svaté Markéty prošel v roce 2022 rozsáhlou rekonstrukcí včetně obnovy interiéru a unikátní fresky. Projekt získal ocenění Stavba roku 2023 za mimořádně zdařilou rekonstrukci.
autor: ČŠ, zdroj: Biskupství brněnské, foto: Biskupství brněnské
Buďte první kdo přidá komentář