Vědci v Chřibech zkoumají největší evropskou vážku. Páskovec velký byl na Moravě poprvé zaznamenán v roce 2009

Chřiby nejsou z pohledu výzkumu hmyzu příliš zajímavé, protože se jedná o relativně velký jednotvárný komplex bukových lesů. Vyskytuje se zde však pozoruhodná entomologická „rarita“ – největší evropská vážka páskovec velký (Cordulegaster heros).

Rod páskovec (Cordulegaster) zahrnuje velké druhy vážek, které jsou velmi pestře zbarveny – tělo mají černé s jasně žlutými pruhy, oči jsou za života svítivě zelené. V oblasti střední Evropě byly doposud zjištěny tři druhy – páskovec kroužkovaný (C. boltonii), p. dvojzubý (C. bidentata), a p. velký (C. heros). Na území ČR je znám výskyt všech tří druhů, přičemž páskovec velký byl zjištěn teprve v roce 2009 v oblasti Chřibů na jihovýchodní Moravě. Dospělci páskovce velkého svými rozměry patří k největším zástupcům vážek Evropy resp. samice tohoto druhu je největší evropská vážka (rozpětí dosahuje až 120mm).

Průzkum výskytu páskovce velkého, který autoři provádějí, probíhá intenzívně od roku 1998 na území celé jižní Moravy, v posledních letech se však soustředil do oblasti severních Chřibů. Výsledky dlouhodobého sledování výskytu v Chřibech byl shrnut v práci Holuši et Holušové (2022), z které vychází i tato zpráva.

Výskyt páskovce na našem území byl potvrzen až v roce 2009

Páskovec velký (Cordulegaster heros) byl popsán v sousedním Rakousku cca před 45 lety (Theischinger 1979), v době jeho objevení nebylo o jeho rozšíření v Evropě nic známo. Ještě v roce 1988 o jeho rozšíření byly znalosti velmi mezernaté, jelikož výskyt druhu byl znám z několika lokalit Rakouska, západního Maďarska a západní části bývalé Jugoslávie (Askew 1998). Nejaktuálnější rozšířeni bylo publikováno v Atlasu evropských vážek (Boudot & Holuša 2015), kde je již znázorněno plošné rozšíření po celém západním Balkánu, i když s doposud „hluchými“ místy v Albánii, Bosny a Herzegoviny a Srbska. V současnosti víme, že se druh vyskytuje v oblasti západní části Balkánského poloostrova (zahrnující území Řecka, Severní Makedonie, Černé Hory, Albánie, Chorvatska, Slovinska, Srbska, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, severovýchodní Itálie a Rumunska) až po střední Evropu – podhůří Alp ve východním Rakousku a Karpaty. Nicméně areál je značně disjunktní tj. nesouvislý. Nejsevernější arelou (drobnou oddělenou části) je tedy oblast Chřibů na území České republiky. Nejbližší výskyt v Rakousku je znám ve vzdálenosti 135 km a východním směrem pak na Slovensku ve vzdálenosti 70 km.

Výskyt druhu na území ČR byl potvrzen až v roce 2009 nálezem jedné mrtvé samice v Buchlovicích (Staufer & Holuša 2010). V té době byl tento nález zhodnocen jako “zálet”, i když autoři v Chřibech připustili potenciální výskyt nepočetné stálé populace. Výskyt larev byl zjištěn v roce 2011 u Jankovic a v Kudlovické dolině (Holuša et al. 2011). Páskovec velký byl až do dnešních dnů nalezen v 10 povodích lesních potoků v oblasti severních Chřibů v oblasti jižní Moravy.  Lokality leží v nadmořské výšce od 235 do 426 m n.m..

Pro kladení larev je nutný písčitý sediment

Biotopem druhu jsou meandrující lesní potůčky s přirozenými či polopřirozenými koryty. Většina aluvií potoků je pokryta vegetačním pokryvem s různou pokryvností obklopené lesními porosty s různým složením, ale převahou porostů buku lesního, s dubem zimním, širší aluvia potoků jsou pokryta lesními porosty s převahou olše lepkavé, jasanu ztepilého a javoru klene.

Pro výskyt larev Cordulegaster heros je nutná přítomnost vhodného sedimentu, do kterého se larvy zahrabávají a kde přežívají. Sediment v těchto biotopech je písčitý, dominuje střední písek, s příměsí jemného písku a s příměsí štěrku.

Doba líhnutí byla zjištěna od posledních dnů května do prvních dnů července. Doba letu dospělců probíhá od poloviny června, do první dekády srpna. Vrcholem letové aktivity jsou poslední červnové dny. Ze srovnání doby líhnutí a doby letu je zřetelné, že imága po vylíhnutí tráví cca 2 týdny mimo biotop, než se navracejí a začínají vlastní letovou aktivitu průlety ve svém “domovském” biotopu.

Stávající lesní hospodářství páskovce zatím neohrožuje

Druh je zanesen do evropské legislativy – je zařazen do Přílohy II – Druhy živočichů a rostlin v zájmu společenství, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních oblastí ochrany, a Přílohy IV – Druhy živočichů a rostlin v zájmu společenství, které vyžadují přísnou ochranu ke Směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 O ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. V Red listu vážek České republiky, podobně jako v Rakousku (Raab et al. 2006) je řazen do kategorie EN – „Endangered“ (Dolný et al. 2017), tudíž druh vyžaduje naší pozornost, ale i ochranu svých biotopů.

Dosavadní lesní hospodářství je vedeno takovým způsobem, které neovlivňuje stav populace a tedy je zde minimální ohroženost. Při lesnickém hospodaření lze očekávat jen minimální ovlivnění při těžbě dříví a dopravě přes koryto potoka. Výrazným ovlivněním a pro populace fatálním je zde potenciál jakékoliv stavby vodních děl (přehrad, rybníčků, polderů apod.), což vede k trvalé změně vodního prostředí a zániku populace v toku pod nádrží. Ohrožením, ale jen dočasným může být stavba či oprava lesní cesty vedoucí podél koryta potoka. Nicméně je nutné sledovat reakci populace na jakékoliv velké zásahy v povodích jednotlivých toků i případně sledovat trend abundance populace.

Autor: red Zdroj a foto: Holuša, O. & Holušová, K. 2022: Population Density and Abundance of the Northernmost Population of Cordulegaster heros (Anisoptera: Cordulegastridae) in Europe (Czech Republic) with Notes on Its Biogeographical Range