Mimořádná bezpečnostní opatření provázela převoz Věstonické venuše do brněnského pavilonu Anthropos. Zdejší výstava vedle nejstarší keramické sošky na světě ukazuje prastaré ozdoby a lidská vyobrazení. Expozice se otevírá v pátek 19. srpna.
Nová výstava „Nejstarší šperky a ozdoby těla” v Anthroposu ukazuje, jak se zdobili a jak vypadali lidé doby kamenné. Autoři expozice z Moravského zemského muzea shromáždili unikátní nálezy včetně Věstonické venuše či torza loutky z hrobu brněnského šamana. Ve všech případech se jedná o originály.
Největším lákadlem výstavy je právě Věstonická venuše, která je k vidění jen při výjimečných příležitostech. Originál nejstarší známé keramické sošky na světě bylo naposledy zapůjčeno před třemi lety do Vlastivědného muzea v Olomouci.
Expozice také srovnává další venuše neboli stylizované ženské figurky. K vidění budou venuše z Pavlova, Předmostí nebo Petřkovic. Nálezy zobrazení můžu jsou vzácná, výjimkou je torzo z Dolních Věstonic nebo právě šamanova loutka, naposledy v originále vystavovaná před více než deseti lety.
Většina vystavených exponátů pochází z doby přibližně 25 tisíc let před naším letopočtem, z období gravettienu. Podle autorů výstavy byla tehdy Morava významným kulturním centrem v Evropě.
Pravěké ozdoby nesly hlubší význam
Pradávné ozdoby uvidí návštěvníci výstavy rozčleněné podle materiálu, zpracování a pravděpodobného způsobu používání. Autoři expozice zároveň upozorňují, že tyto dekorace neměly jen zdobný a estetický význam. Lovci mamutů jim přikládali hlubší symbolický, rituální nebo statusový význam, který lze s odstupem mnoha tisíc let jen těžko odhadovat.
Jejich výroba přitom byla pro člověka doby kamenné důležité a věnoval jim hodně energie. „Překvapující je množství forem a typů ozdob, pro jejichž výrobu lidé využívali vedle takzvaného bílého zlata prehistorie – mamutoviny – dostupné přírodní materiály. Kvůli některým schránkám, ulitám a lasturám lidé z Moravy křižovali Evropu, opracovávali je, ztráceli, hromadili a vyměňovali,“ vysvětlila kurátorka výstavy Martina Galetová.
Zároveň připomněla, že archeologové mají k dispozici jen předměty z materiálů, které přetrvaly věky, jako jsou kosti, kameny či keramika. Pravěký člověk ale využíval řadu organických materiálů, jejichž nálezy jsou velmi vzácné. Lze jen odhadovat, jaká používal barviva, tetování nebo jizvení kůže. Vodítkem jsou jen dochovaná zobrazení postav.
Výstava “Nejstarší šperky a ozdoby těla” v brněnském Anthroposu se veřejnosti otevírá v pátek 19. srpna. Potrvá do února příštího roku.
Zdroj: Moravské zemské muzeum, foto: Jan Cága
Buďte první kdo přidá komentář