Věznice na Cejlu přiblíží osudy bojovníků proti totalitním režimům

Dvůr bývalé káznice na brněnském Cejlu

Ukázat věznici či káznici na Cejlu jako „místo paměti a utrpení“ a uctít památku těch, kteří zde byli vězněni, mučeni a popravováni za to, že se postavili zlu nacistického a komunistického režimu, si vytklo za cíl Občanské sdružení Paměť. Brněnští radní dnes zastupitelstvu doporučili schválit pro tento spolek z rozpočtu města Brna na rok 2021 individuální dotaci ve výši půl milionu korun na realizaci projektu „Cejl, místo paměti a utrpení“.

Od založení v roce 2008 Občanské sdružení Paměť připravuje a prezentuje projekty vycházející z příběhů druhé poloviny 20. století, které výrazně ovlivnily život české společnosti. Patří k nim také osvětový projekt „Cejl, místo paměti a utrpení“, který má veřejnosti, a zvláště mladým lidem osvětlit, jaké prostředky a mechanismy používaly totalitní režimy k likvidaci svých odpůrců.

Projekt se skládá z několika různých aktivit, k jejichž uskutečnění by měla přispět právě dotace od města. Jedná se o dokončení publikace s pracovním názvem Prezidentovi mrtví o popravených na Cejlu, dohledání politických vězňů z Cejlu a vytvoření jejich seznamu, stejně jako uspořádání brněnské konference na téma Věznice Cejl – místo paměti a utrpení. Konference se bude konat 14. října 2021 v prostorách Staré radnice, výstava Tváře Cejlu a Petr Křivka bude k vidění od 14. října do konce listopadu v pasáži Alfa. V plánu je také vytvoření multimediálního záznamu stezek Víra, Třetí odboj a Okupace 1968 v Brně jako výukového materiálu či označení míst piety a utrpení v prostorách bývalé věznice Cejl.

Káznice sloužila jako místo utrpění dvou diktatur

Historie káznice na Cejlu sahá až do druhé poloviny 18. století. Když byla v roce 1956 zrušena, využíval její prostory do roku 2006 Moravský zemský archiv. Za okupace se káznice stala vedle pevnosti na Špilberku a Kounicových kolejí dalším ze symbolů nacistické zvůle. Po převratu v únoru 1948 pak komunistický režim připravil svým ideovým odpůrcům v káznici opět tragický osud,. Za mřížemi na Cejlu se tak ocitli například básníci Jan Zahradníček či Zdeněk Rotrekl, smrt zde nalezl Jan Křižan, otec spisovatele a scénáristy Jiřího Křižana, a mnozí další.

“Je dobře, že se městu Brnu mimo jiné ve spolupráci s organizacemi, jako je Občanské sdružení Paměť, v současnosti daří tomuto objektu v centru města navracet jeho kulturně-historický význam. Odkaz obětí je třeba neustále připomínat,“ uvedla brněnská primátorka Markéta Vaňková.

Přečtěte si  Ivančice chtějí obnovit památník rodáka Alfonse Muchy, plánují prodávat pohlednice

„Snažíme se areálu káznice, který v sobě skrývá velký potenciál, vdechnout život. TIC BRNO tady pořádá tematické prohlídky, konají se zde workshopy, výstavy, koncerty, divadelní představení, jako zajímavé lokace si káznice všimli i filmaři, uvažuje se o její přeměně v kreativní centrum. Při tom všem ale stále vedeme v patrnosti, že se jedná o pietní místo s pohnutou historií, o níž je třeba zachovat povědomí i pro budoucí generace,” doplnil náměstek primátorky Tomáš Koláčný.

“Proto vítáme a také finančně podporujeme projekt Občanského sdružení Paměť, jehož součástí je mimo jiné označení míst piety a utrpení v káznici křížem pro kněze mučedníka Jana Bulu a mosaznou pamětní deskou věnovanou prvnímu, druhému a třetímu odboji,“ dodal Koláčný.

Zdroj: město Brno, foto: TIC Brno

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*