Vítej, nový živote! Zavítalo k nám jaro

Po lehké zimě jsme se dočkali jara. Do vsi zavítalo provázeno studeným severákem v neděli podvečer v okamžiku jarní rovnodennosti. Jako mávnutím kouzelného proutku se během posledního teplého týdne ještě nedávno šedivá tráva na zahradě začala zelenat.

Na trsech jeteliny se od země zvedly nové lístky, mízou a teplem nalité pupeny ozdobily keře černého rybízu, zvětšují se i červenofialové kuličky budoucích květů meruněk. Nad stále ještě studenou zemí zvedají sytě žlutou krásu svých květů narcisy, různobarevné krokusy. Naopak dávno odkvetlé sněženky se hluboce sklání až k zemi.

Jaro přišlo do zahrad a polí. Na jeho počest jsem vztyčil nad dvorem na stožár, původně starou oj od vozu, a na ní k radosti dětí vlajku s dřevěným letadélkem na vrcholu. Větrem čechraná bíločervená zástava s modrým klínem u nás již léta označuje a vítá nové období teplých měsíců, květů a úrody zahrad i polí. V silnějším větru roztočená dřevěná vrtule letadélka dětem zvesela hlásí blížící se bouři nebo alespoň životodárný déšť, který po zimě beze sněhu příroda a země s rostlinami a semeny tolik potřebuje.

Jaro vítám vyskladněním zahradních židlí a stolíku, u něhož si rok co rok rozkrojím z loňské úrody krásné, zdravé, stále šťavnaté a nyní slaďoučké jablko odrůdy Jonathan. Vzpomenu přitom na tchána, který jabloň na našem dvoře vysadil před čtyřiceti léty při nastěhování se do nového domu a narození prvorozené dcery Lucie. Velká žlutočervená jablka po sklizni začátkem října dozrávají v chladném prostředí po celou zimu a chuťově jsou nejlepší právě v čase příchodu nového jara.

Byl lásky čas

Přitom pozoruji, jak z korun holých stromů nebo z okolních střech zalétají nad zahradu i dvůr dvojice zamilovaných ptáčat, která své milostné vzdušné honičky provádí s nesmírnou zkušeností a nadšením pro akrobacii. Znaveni společným dováděním usedají do koruny vzrostlého smrku nebo hledají zrníčka slunečnice ve stále hojně zásobeném krmítku. Nejčastějšími hosty jsou zde čtyři páry krásně vybarvených stehlíků obecných. Někdy jich krmítko před sýkorkami i neodbytnými vrabci chrání až desetičlenná hlídka. Na své námluvy vyrazila na okraj sluncem vyhřáté zahrady i naše králičí rodinka. Budky na nedalekém stromě si prohlížel párek špačků, do husté koruny smrku k odpočinku usedají hrdličky. Z nejvyšších míst štítů střech, komínů nebo vrcholů stromů se občas ohlásí zpěvný kos. I on ze své rozhledny vyhlíží a zpěvem láká samičku. Jen naši kocouři nás opustili a na několik dnů vyrazili za svou jarní kočičí povinností.

Přečtěte si  Smrt v přímém přenosu

Mám velkou radost z této pravidelně se v cyklu dvanácti měsíců opakující přírodní proměny, která s sebou přináší naději teplých slunečných dnů i nové životodárné síly zvířatům, rostlinám i lidem v jejich domovech. Konečně dobrá zpráva! Teplo slunečních paprsků přináší zdraví, zahání stres a podporuje dobrou náladu. A tak – odhoďte starosti. Vítej, nový živote!

Autor textu a foto: František Synek

František Synek je etnograf a historik. Čtrnáct let působil jako vedoucí Slovanského hradiště v Mikulčicích. Unikátní velkomoravský památník se za tu dobu výrazně rozrostl, dvakrát proběhl pokus o zápis do seznamu UNESCO.

Doporučujeme

1 Comment

  1. Současná vlajka ČR je vlajka již neexistujícího státu a nástupnický stát si měl zvolit vlajku jinou – tak jako Slovensko.

    „Česká republika a Slovenská republika nesmějí po zániku České a Slovenské Federativní Republiky užívat státních symbolů České a Slovenské Federativní Republiky“: ústavní zákon 542/1992 Sb., čl.3/2 o zániku ČSFR.

    Mít doma stožár, tak vyvěsím vlajku Moravskou.
    To, že jsou o její podobě spory, nevadí – dá se střídat zlatě šachovaná orlice se stříbrně kostkovanou, modrý nebo žluto/modrý podklad či žluto/červeno/modrá vlajka s ozbrojenou orlicí, představená hnutím Moravská trikolora.

    Byť nesdílím volbu vlajky, děkuji panu Synkovi za pěkné články, které přinášejí trochu nadhledu do každodenního shonu.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*