Výstava Čas rytířů dalekých moří seznámí s výjimečným cestovatelem, sběratelem a mecenášem Jindřichem Vávrou

Obavy z koronavirové nákazy nedovolují lidem o letošních prázdninách cestovat tak, jak bylo v posledních letech běžné. Naskytla se ale příležitost poznat krásy naší země. K tomu se bezprostředně pojí návštěvy výstav a zhlédnutí různých expozicí. S mimořádnou nabídkou, která je pro prázdniny jako stvořená,  nyní přichází Moravské zemské muzeum (MZM) v Brně. Návštěvníci mohou od čtvrtka navštívit Pavilon Anthropos, kde se  prostřednictvím právě otevřené výstavy s názvem Čas rytířů dalekých moří seznámí s výjimečným cestovatelem, sběratelem a mecenášem v jedné osobě Jindřichem Vávrou.

Ojedinělé dílo brněnského rodáka mapují dvě knihy

Představuje zajímavý život brněnského rodáka, námořního lékaře a přírodovědce Jindřicha Vávru. Možná jen málokdo ví, že patřil mezi první cestovatele naší země, který cíleně sbíral fotografické doklady ze zámořských cest. Jeho fotografická dokumentace z let 1865 až 1879 je zcela mimořádná a nebyla doposud jako fotografický celek nikde prezentována.  Na vernisáži byly zároveň představeny i dvě publikace věnované Vávrovi a jeho dílu. Brněnský rodák Jindřich Vávra (1831–1887) byl významnou osobností a také mužem mnoha nadání.

Byl lékařem, přírodovědcem a sloužil na lodi

Již od mládí se s nadšením věnoval přírodovědě, vystudoval medicínu a poté nastoupil k námořnictvu. Právě služba na lodích mu dala příležitost k prohlubování jeho znalostí.

Vávra svými odbornými aktivitami upoutal mimo jiné pozornost bratra rakouského císaře Františka Josefa I., arcivévody Ferdinanda Maxmiliána. Poté jako lodní lékař doprovázel členy panovnického rodu na plavbách do mnoha často velmi vzdálených a exotických zemí. Během nich sbíral a zpracovával botanický materiál, přivážel ale také mince a další doklady svých cest“ upozornila kurátorka výstavy Hana Dvořáková.  Druhý kurátor Petr Kostrhun doplnil, že na Vávrovi je výjimečné i to, že byl prvním cestovatelem z českých zemí, který ze svých zámořských cest cíleně sbíral fotografické doklady.  Podle jeho mínění patří k nejpůsobivějším záběry z východní a jihovýchodní Asie, Austrálie a severní Afriky. Vedle řady anonymních děl zahrnuje Vávrova sbírka také albuminové pozitivy z éry mokrého kolodiového procesu od fotografů světové proslulosti, jakým byl Samuel Bourne či Wilhelm Burger.

Velkou část své sbírky daroval Moravskému zemskému muzeu

Jindřich Vávra svůj bohatě strukturovaný odkaz sbírek souvisejících s botanikou, numismatikou, zoologií, etnologií a fotografií daroval muzejním institucím, zejména však Františkovu, dnes Moravskému zemskému muzeu, které o část jeho odkazu pečuje. Za své zásluhy v oblasti vědy byl Vávra honorován čestným titulem rytíř Dalekých moří. Právě tento titul dal výstavě název. Kniha Jindřich Vávra, Sběratel a mecenáš je dílem týmu špičkových badatelů, z nichž se každý věnuje Vávrovu odkazu z pohledu své vědní disciplíny. Souběžně vyšla i sesterská publikace Čas rytířů dalekých moří, která detailně a v dosud nepublikované šíři představuje Vávrovu fotografickou sbírku.  Kmotrem obou publikací, jejichž představení bylo součástí vernisáže, se stal významný historik fotografie Pavel Scheufler. Výstavu je možné v brněnském Pavilonu Anthropos navštívit do 24. ledna 2021. Dětské muzeum MZM k výstavě připravuje i výukové programy pro školy.

Přečtěte si  Výzkumníci z Masarykovy univerzity se připravují na expedicí do Antarktidy, doprovodí je také ukrajinský vědec

Autor: Lenka Fojtíková Foto MZM/ Filip Fojtík

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*