Vzácným druhům v Bílých Karpatech a Beskydech pomáhají pily, kosy a ovce

Jasoň dymnivkový

Rozkvetlé louky Bílých Karpat a Beskyd v těchto dnech nabízejí úchvatnou podívanou na jasoně dymnivkového a další vzácné druhy hmyzu. Kvůli změnám v obhospodařování krajiny v minulosti řada z nich téměř vymizela. O jejich záchranu se stará projekt Ze života hmyzu, který nyní v chráněných oblastech na východě Moravy probíhá.

„Obnovujeme desítky hektarů zarostlých pastvin a luk, aby mohl jasoň dymnivkový posílit své populace.  Prořezáváme tu náletové dřeviny, u luk pak hlídáme, aby se seč a pastva prováděly ve vhodných termínech a rozsahu. Výhodou je, že i to, co dnes vypadá jako les, je oficiálně vedeno jako travní porost a takzvaná lesní pastva tu tedy může bez problémů probíhat. Na lesních pozemcích je totiž zakázána již od dob Marie Terezie,“ vysvětluje Veronika Havlíčková, koordinátorka projektu z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Jasoň dymnivkový pro svůj život potřebuje poměrně pestré prostředí. Samičky po spáření nejdříve kladou vajíčka do půdy v podrostu světlého lesa. Vajíčka po nakladení čekají až do následujícího jara, než se z nich vylíhnou housenky, které se živí výhradně rostlinou dymnivkou. Po vykuklení je možné pozorovat dospělce od května do července na rozkvetlých loukách, kde se živí nektarem z květů a snaží se rychle spářit.

Nutnou podmínkou pro zdárný vývoj a přežití populací jasoně je návaznost květnatých luk na světlé lesy, kde samičky kladou vajíčka a vyvíjí se zde housenky. Problémem však je, že světlé lesy v ČR téměř neexistují.

Pomoc přinese obnova tradičního hospodářství

„Drobné tradiční hospodaření na loukách a pastvinách z naší krajiny téměř vymizelo. V minulosti bylo běžné hospodařit na daleko menších plochách, kde se pásla drobná stáda různých hospodářských zvířat. Louky se kosily postupně podle počasí a sil hospodářů. Právě tak přirozeně vznikala pestrá mozaika travních porostů s rozptýlenými keři a stromy,” vysvětluje Michal Plátek, projektový entomolog z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Zcela běžnou praxí bylo také ořezávání stromů na otop či krmivo pro dobytek, který se často pásl v lese. “Porosty stromů díky tomu nebyly husté, neexistovaly ostré přechody mezi loukou a lesem tak, jak to vidíme dnes. A právě pestrá mozaika různých stanovišť bez ostrých hranic vyhovuje celé řadě druhů rostlin a živočichů, které jsou dnes na pokraji vyhynutí. To vše se projektem snažíme nahrazovat a postupně tato stanoviště obnovit,“ dodal Plátek.

Přečtěte si  Do modernizace Dukovan letos ČEZ investuje přes 2 miliardy korun. Přibude také 100 zaměstnanců

Projekt Ze života hmyzu by měl obnovit celkem 510 hektarů stanovišť cílových druhů hmyzu (280 v ČR a 230 na Slovensku), z nichž přes 400 hektarů už bylo nějakým způsobem zasaženo. Jak ale vysvětlují ochranáři, potrvá ještě dlouhé roky, v některých případech i desetiletí, než budou nové plochy zcela přichystané k rozšíření nových hmyzích obyvatel.

Projekt nepomáhá jen jasoni dymnivkovému. Světlé lesy jsou domovem například roháče obecného. Tento největší evropský brouk potřebuje k dlouhému vývoji larev navíc dostatek mrtvého dřeva. Rozdílné životní nároky mají pak modrásci černoskvrnný, bahenní a očkovaný, pro něž jsou obnovovány suché pastviny či vlhké louky. Nejnáročnějším projektovým druhem je pak vzácný žluťásek barvoměnný, o jehož záchranu se snaží slovenští partneři projektu. Ten totiž vyžaduje kombinaci skoro všech výše uvedených typů prostředí rozložených na velkém území. “Obnova zmíněných stanovišť pomůže nejen projektovým druhům, ale celé škále dalšího, méně nápadného hmyzu, a tedy celkové biologické bohatosti v této oblasti,” dodala na závěr Veronika Havlíčková, koordinátorka projektu.

Zdroj a foto: AOPK ČR

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*