Za Moravu bude bojovat další strana s názvem Morava 1918. Podle přípravného výboru se bude jednat o konzervativní stranu usilující o emancipaci Moravy. Její spoluzakladatel Jiří Novotný uvedl, že se nejedná o štěpení, ale o vyjádření přirozené názorové odlišnosti. V současnosti existuje více moravských stran.
Nová strana zpestří nabídku moravských subjektů
Vznik nové moravské strany je poměrně překvapivý, protože už existují minimálně dva subjekty hlásící se k boji za autonomii Moravy. Jsou jimi radikální euroskeptická strana Moravané a umírněné proevropské Moravské zemské hnutí.
Strana Moravané dlouhou dobu představovala subjekt zastřešující celou politicky organizovanou část hnutí za obnovení samosprávy Moravy. Moravské zemské hnutí se od Moravanů odštěpilo v roce 2017 kvůli příklonu strany k hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury před posledními volbami do poslanecké sněmovny. Obnovu samosprávy Moravy má ve svém programu také hnutí Starostové a osobnosti pro Moravu, které se však výrazněji neangažuje ve veřejném prostoru.
Teď přišel vznik další moravské strany. V přípravném výboru figurují jména dvou bývalých předsedů strany Moravané. Jsou jimi Jiří Novotný a Milan Trnka. Podle přípravného výboru název “Morava 1918” odkazuje na to, že obnova Moravy musí začít od samých základů. Symbolické je také oznámení vzniku strany k výročí vzniku Československa 28. 10. “Vznik Československa vnímají zakladatelé strany jako dějinnou událost v mnoha ohledech nedemokratickou, netransparentní a nelegitimní. Anexe Moravy a pošlapání jejích tisíciletých práv trvá dodnes a nejeví se ani minimální snaha centralistického státu o nějakou revizi,” stojí v prohlášení přípravného výboru.
Neštěpíme, odlišné názory jsou přirozené
Podle spoluzakladatele Jiřího Novotného za vznikem nové strany nestojí záměr štěpit moravský politický proud. “Každý člověk má nějaké hodnoty a nějaké názorové směřování, lidé v populaci jsou různí a vytvářejí názorově spřízněné skupiny. Představa, že moravské hnutí by mělo být výjimkou z tohoto pravidla a mělo by být homogenní, je více než naivní,” uvedl Novotný.
Projekt nové strany, podle zakladatelů, reaguje na nespokojenost části moravské veřejnosti, které podobná konzervativní strana chybí. “Vyšli jsme vstříc poptávce té části moravské veřejnosti, která je už delší dobu nespokojená s výběrem toho, co jí politická scéna nabízí. To jest názorově vyprofilované konzervativní strany s postojem k emancipaci Moravy, který by odpovídal aktuálnímu stavu poznání,” doplnil Novotný.
Uvidíme, s čím přijdou
Zprávám z Moravy se podařilo získat vyjádření dalších promoravských politických subjektů. “O přípravě projektu jsem delší dobu věděl, proto mne jeho začátek nepřekvapil a přeji členům přípravného výboru mnoho úspěchů. Zdá se mi ovšem, že na rozdíl od našeho Moravského zemského hnutí, které prosazuje obnovu moravské samosprávy na územním a občanském principu, a to v duchu hodnot liberálně-demokratického evropského regionalismu, nevidím v jejich prohlášení ani personálním zastoupení nic moc nového,” odpověděl na dotaz redakce předseda Moravského zemského hnutí Ondřej Hýsek.
Moravské zemské hnutí slovy svého předsedy vznikající stranu zatím nebere jako konkurenci. Čekají na konkrétní program a fungování. “Zatím nevím, čím vším se budou odlišovat od četných minulých či současných radikálnějších promoravských politických subjektů. Členové přípravného výboru dávají do souvislosti moravanství se slovanstvím, národovectvím a státní samostatností, čímž se dost podobají politické straně Moravané,” uvedl Hýsek.
Zástupci strany Moravané nepovažují další štěpení moravské politické scény za šťastné a nevzdávají ani možný návrat svých bývalých předsedů do strany. “Představitelům této aktivity jsme nabídli obnovení členství ve straně Moravané a možnou kandidaturu na předsedu a do vedení strany na lednovém sjezdu strany Moravané. Nabídli jsme jim také možnost zpracovat nový, nebo upravený, program strany ke schválení na jednání sjezdu. Důvodem této nabídky je, aby se netříštily síly mezi více promoravských subjektů při podpoře voličů u voleb,” sdělil předseda politické strany Moravané Tomáš Ingr.
Autor: pjk, foto: redakce
Související články
KOMENTÁŘ: Morava uspěje jen v sjednocené Evropě, návrh na rušení krajů je šance
Putinova invaze na Ukrajinu? Přirozená reakce, tvrdí předseda Moravanů. Moravské hnutí se distancovalo
Českým národním stromem je lípa, ale jak je tomu na Moravě? Odpověď přinese konference
Kvíz: Jak znáte politiky z Moravy
Tedy v příštím roce až dvou uvidíme, zda dojde k personálnímu posílení politické strany Moravané o její dva bývalé předsedy a jim blízké bývalé členy, nebo vznikne politický subjekt nový, s novým myšlenkovým pojetím a novou nabídkou pro voliče z Moravy.
Je to štěpení. Moravanství je sice na mírném vzestupu , ale určitě podle výsledků nestoupá moravská politika. Partaje ať už MZH nebo p.s. Moravané dostávají ve volbách tak málo hlasů , že další politický subjekt , který horko těžko při jakýchkoliv volbách uhraje sotva něco málo do 1 % ,opravdu není momentálně potřeba.
A co když může jít vývoj takovým způsobem, že budou vznikat nové a nové moravské politické subjekty, až se některý z nich tak říkajíc ujme a získá potřebný elektorát v řádech spolehlivě nad 5%?
Ano to může , ale dle mého to není na pořadu dne. Současné Moravanství je sice na vzestupu, ale na hodně mírném. Vyvěšujeme vlajky občas se někdo k Moravě přihlásí a zdaří se i nějaký pochod, ale na 4 mil obyvatel to je hodně málo a navíc pořádají to a účastní se pořád stejní lidé . Nemáme media a nejsme schopni širšího a masivnějšího názorového záběru k podchycení obyvatelstvu ( např. takové Slezsko se spíš separuje než podporuje ). Jak na tom opravdu jsme nám pravdivě ukáže až jarní sčítání lidu . Obávám se ,že k číslu ze začátku devadesátek 1,6 mil přihlášených k moravské národnosti se nepřiblížíme ani omylem. Přiznejme si otevřeně i jednu tvrdou realitu, že zemské uspořádání v ČR se nedá protlačit politicky pokud se k této myšlence nepřipojí prago-české pol. subjekty viz. neúspěch z devadesátých let .
Dlouhodobě zhoubná tendence v moravském hnutí: “mnoho náčelníků, málo indiánů”. Myslím si, že to Moravě ani Moravanům neprospěje. K vašemu článku, nenálepkujte prosím: “radikální euroskeptická strana Moravané”. Je otázka zda strana Moravané je “radikální”, média to používají v hanlivém smyslu, politologicky to znamená, že taková skupina jde ke kořenu problému a chce ho od základu změnit (od latinského radix – kořen). V tomto smyslu jsou Moravané radikální, ale stejně tak Moravské zemské hnutí, protože obojí jdou ke kořenu problému Moravy – k zrušení její politické autonomie a hodlají ji obnovit. Dále nemyslím si, že strana Moravané je prvoplánově “euroskeptická”, pouze je kritická k současnému typu eurointegrace, ale názory ve straně i na toto téma jsou různé, spíš by se dalo hovořit o tom, že je eurokritická.
Politická reprezentace Moravy? Zatím čekání na Godota, na charismatickou osobnost stmelující různosti ve vidění moravské reality v jednolitý tah na bránu, tedy čekání na týmového hráče. Je s podivem, jak strany “na jedno použití” (v jejich ústřední myšlence) jsou schopny sebe navzájem nálepkovat atributy “euroskeptismu, eurohujerství, radikalismu, nácovství, extrémismu …”. Že by se již slušnost a obyčejná úcta ani na Moravě nenosila? V Čechách už dávno.
Je to štěpení a tříštění moravských sil.
A dlouhodobé výsledky nikde.
V souvislosti se snahami a výsledky jsem našel starší článek z roku 2018:
“Moravané navrhují k hymně přidat zmínku o zemi moravské”
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/moravo-moravo-moravane-navrhuji-k-hymne-pridat-zminku-o-zemi-moravske-40264226
—
“Moravské zemské hnutí úsilí o přidání druhé sloky interpretuje „jako zoufalý a k neúspěchu odsouzený pokus o oživení deformovaného a vyčpělého českého nacionalismu“. „Je to pokračování přejmenovávací mánie, na jejímž začátku stojí v roce 1969 pookupační Česká (socialistická) republika a na konci loňský zemanovský paskvil Czechia,“ uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě za přípravný výbor hnutí Ondřej Hýsek.”
“Moravané a Slezané při odpovědi na otázku „Kde domov můj?“ odmítají podle něj lhát, že bydlí v sousedních Čechách, navrhují přidat ke státní hymně takový text, který bude v duchu Ústavy ČR odkazovat nejen k občanům ČR v Čechách, ale i na Moravě a ve Slezsku. Hnutí dodává, že hudební podoba hymny je v nové verzi „zbytečně rozplizlá a nezřetelná“ a Škroupovo zhudebnění s Jeremiášovou úpravou jsou mnohem lepší.”
—
Jak to celé dopadlo? Vyšumělo do ztracena, jako obvykle?
Ano ve své podstatě máte pravdu , téměř vše vyšumuje do ztracena. Ovšem jak dál – co se dá dělat – jaké jsou možnosti obnovy Moravy ? Politicky Čechy nikdy nepřehlasujeme ( viz 90 roky, kdy byla Morava politicky silná a stejně to nestačilo ),proto je celkem jedno zda je na Moravě jeden pol . subjekt nebo deset. Peníze na media a na protičeskou mediální kampaň nejsou a cpát se do čecháčkovských medií je celkem zbytečné neb Praha bude stejně cenzurovat. Ekonomicky silní taky nejsme a popravdě ekonomická likvidace Moravy a návaznost na bohatou Prahu ( viz vylidňování Moravských regionů )se jim povedla dokonale . Tak vzniká “deprese – nezájem – posměch”, kdy spousta lidí si řekne nemá to smysl , no tak co, budu Čechem nebo na to kašlu. Navíc moravské snahy o zemské uspořádání nemají velkou podporu ani ve Slezsku. Potom se mnohdy stává , že Moravané jenom ublíženecky fňukají co jim zase Češi udělali, přesněji co moravského bylo zrušeno či nazváno českým. Což si sympatie u mnohých obyvatel taky moc nezíská. Co konkrétně navrhujete kromě mravenčí téměř sisyfovské práce ? Osobně postrádám vize kam směřujeme, protože federaci po zkušenostech se Slováky Čech nikdy chtít nebude a samostatnost zase ( alespoň prozatím ) nemá oporu u obyvatel Moravy. Pro srovnání Češi když se obrozovali věděli co chcou a dosáhli toho , Slováci věděli co chcou a dosáhli toho , my to nevíme a plácáme se.
To, že se periférie vylidňují a metropole bobtná, je obecný úkaz všude – ve všech zemích. Někde tomu předešli tak, že hlavní město vybudovali na zelené louce a není to automaticky největší město (Austrálie – Canberra, Kanada – Ottawa, Brazílie – Brazilia …)
Kromě mravenčí téměř sysifovské práce každého jednotlivce by se především měly VŠECHNY moravské strany dohodnout na jednotné strategii – ano, mohou si úkoly rozdělit, ale vše by mělo směřovat k většímu sebevědomí Moravy a Moravanů, prosazování atributů Moravy a Slezska na stejné úrovni s českými (zrušení malého státního znaku, hymna … ), následně pak k obnovení historického členění státu s rovnocennými celky (včetně Slezska). Při neprůchodnosti těchto standardních řešení zbývá pak už jen deklarace nezávislosti a samostatnost. Ostatně deklaraci z roku 2016 už máme – zde:
https://www.moravskynarod.cz/deklarace/
P.S. pro redakci / webmastera:
Malé písmenko “f” k komentářích (ne ve formuláři – až po odeslání) jaksi přesahuje spodní účaří a vypadá to podivně. Dělá mi to ve všech prohlížečích (Chrome-like i Firefox).
No dobře , ale i když se všichni spojí a dohodnou na společné strategii tak JAK TOHO DOSÁHNOUT KDYŽ ČECH NECHCE A MORAVU POVAŽUJE ZA SVÉ ? To je největší problém , pokud by Čech měl zájem něco řešit a posunout tak sedí u jednacího stolu a nechová se tak jak se chovají posledních 30 roků. Nezbývá než trpělivě přesvědčovat Moravany ( tam strategie nehraje takovou úlohu ) , ale naděje , že získáme většinu je hodně malá a pokud nebudou moravská media tak téměř nulová.
Slovák sklízel po staletí v rámci Uher jen posměch a ignoranci, neměl vlastní dějiny, jazyk, národ, průmysl, elity, nic. Když v polovině 19. století hrstka Slováků vyhlašovala první deklaraci slovenského národa, v Budíně a v Pešti se jen smáli, až se za břicha popadali… Pak v rámci Republiky Česko-Slovenské a jejích nástupců byli zpočátku v podobné situaci. Až přišel jejich JUDr. Gustáv Husák a prosadil federální uspořádání …
Větším sebevědomím myslím zejména živnostníky a podnikatele, kteří se bojí označit své produkty označením moravského původu a raději píšou, že jde o “český výrobek”.
Na jaře jsem zaznamenal u jogurtů z Olmy, že byly vyrobeny z mléka z moravských pastvin – po čase se ale firma vrátila k nic neříkajícímu “regionálnímu produktu” – což je tak hyperkorektní jako když se v USA neposílají vánoční přání, ale “Season’s Greetings” – aby se ostatní menšiny se svými svátky (třeba Chanuka) neurazily …
Názorný příklad:
Firma Badeko, takto se sídlem v Brně, nabízí na svém e-shopu “Česká” rajčátka Strabena z Mutěnic … viz:
https://www.badeko.cz/eshop/ovoce-a-zelenina/
Možná by stačilo napsat Moravská rajčátka z České republiky / ČR, aby tam měli něco českého.
Na příspěvek Jiřího nejde reagovat tak alespoň takto : jsme ve zcela odlišné situaci 1) Morava měla svůj parlament -svoji ústavu – svoji zem a většině Moravanů autonomie nebo samospráva neschází ( což považuji za katastrofu a největší problém Moravy ) 2) Ke Slovensku : nikoliv soudruh Husák , ale Slováci k sebeurčení potřebovali 1 sv válku, miliony mrtvých a likvidační Trianonskou dohodu ( sv válku si snad nikdo nepřeje ) . 3) nebýt toho ,že zde byla komunistická diktatura tak k federaci nedošlo viz ” demokratická ” 1 republika a nároky Slovenska potažmo ostatních zemí na federativní uspořádání ČSR. JSME V ODLIŠNÉ SITUACI a náš problém začíná rokem 1918 – pokud budeme chtít něco získat musíme jít proti Praze.
Popisovaný vývoj vedoucí ke vzniku Slovenské republiky samozřejmě nelze kopírovat obdobně, nikdo soudný si nemůže přát dvě světové války k návratu zemské autonomie Moravy. Osobn+ však věřím, že vývoj v jiných zemích Evropy, které nemají v rámci svého státu buď žádnou autonomii, jako Morava, nebo je dokonce jejich existence státem popírána, nebo naopak země, které v rámci svého státu parlamentem disponují, se neustále někam posunuje. Některá nesamosprávná nebo formálně neexistující země je na tom lépe jak Morava, některá hůře, ale víme o sobě navzájem a za předpokladu, že dlouhodobě se má prosadit pravda a láska nad lží a nenávistí, což uznávají navenek i Pragočeši, je budoucnost naše, otázka je jen jak dlouhý čas do návratu zemských práv uplyne. Není vyloučeno, že našich několik generací se změny ještě nedočká.
Díval jsem se na “Rozsudek jménem České republiky: Moravané nejsou národem ani národnostní menšinou” – viz zde:
https://www.moravskynarod.cz/rozsudek-jmenem-ceske-republiky-moravane-nejsou-narodem-ani-narodnostni-mensinou/
—
Soudce podle mého argumentuje velmi chabě – vlastním pomýleným úsudkem – například v bodě 41:
“41 … Podle zdejšího soudu tvoří Moravané, respektive občané České republiky na Moravě, konstitutivní část českého národa, která má jednak plná a neomezená práva coby občané České republiky a která nenaplňuje znaky národnostní menšiny ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o právech příslušníků národnostních menšin.”
nebo v bodu 42:
“42.Jinými slovy,tito občané České republiky nejsou (na rozdíl např. od občanů České republiky polské národnosti, romské, vietnamské, apod.) národnostní menšinou,přičemž ve shodně s názorem žalovaných má zdejší soud za to, že v tomto směru přihlášení se k moravské národnosti lze chápat i jako výraz teritoriální, historické či kulturní sounáležitosti s Moravou coby regionem (či jejími jednotlivými regiony) se specifickou kulturou či nářečím. Již z preambule Ústavy České republiky plyne, že Moravané, Češi a Slezané dohromady tvoří společný národ, v rámci něhož jsou si rovni.”
– přičemž z preambule Ústavy České republiky nikterak neplyne, že “Moravané, Češi a Slezané dohromady tvoří společný národ, v rámci něhož jsou si rovni.”
Takový vývod je snad zbožným přáním soudce.
Preambuli Ústavy všichni znáte – i v rozsudku je citována:
“My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií,
odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky.”
Ano případ znám a je to přesně o čem píši. Tento stát nedodržuje vlastní ústavu a soudy tomu ještě napomáhají , stejně jako politici. Co můžeme jako Moravané dělat ? Nejsme v právním státě , ale to bohužel už od r. 1918. V právním státě by bylo možné se obrátit na soud, ale má to tady v republice nacionalistických Čechů smysl , když si ten rozsudek přečtete ? Potom JAK DÁL MORAVO , i když se spojíme tak prostě proti takové státní svévoli nelze rovnocenně bojovat . Navíc většině lidí na Moravě to je jedno a ještě vás začnou napadat , že rozdělujete republiku, možná i proto si to soudy mohou dovolit. Nechci aby to vyznívalo depresivně či negativisticky , ale delší dobu pozoruji ,že dohoda s Čechy není možná.
Nevidím potenciálně novou moravskou politickou stranu tak černě. Volební úspěch jistě nelze čekat, ale část pro moravsky smýšlejících lidí se v tom jistě najde. Navíc oba pánové a zejména pan Novotný se v boji pro Moravu vyždímali na 100%. Myslím, že přes všechny chyby byl pan Novotný nejlepší představitel moravského hnutí hned po Boleslavu Bártovi. Návrat na politickou scénu Moravy si jistě zaslouží. Věřím, že se pan Novotný poučil ze svých chyb (např. výroky o ateistických prasatech) a že bude mnohem lepším lídrem než dříve a pan Trnka neméně dobrým sekundantem. Roztříštěnost to nyní možná je, ale třeba se tyto strany stanou protostranami budoucí stabilní moravské politické scény. Přeju jim hodně úspěchů.
Osobně jsem z moravské politické scény zklamaný a nechci nic menšího než moravský stát a moravský pas. Ano jsem separatista a nestydím se za to. Vnitřně neuznávám suverenitu České republiky nad Moravu (i protože je to fakticky suverenita Čech), ale je mi jasné, že mi to je asi málo platné. Pořád nicméně tvrdím, že mojí vlastí je Morava, žádná Česká republika, žádné České, žádné Čechy.
PS: Žiji už více než šest let mimo území Moravy a ČR. A když tak sleduji vývoj, tak nabývám pocit, že se stát nejspíš přejmenuje na Republika Agrofert. Tak aspoň bude neutrální název. Nebo ne?
Vloudila se mi tam chybička, mělo tam být “žádné Česko” v posledním řádku prvního odstavce. Tak dík za pochopení.