Zachraňují hraniční kameny na pomezí Čech a Moravy. Co nezvládá stát, zkoušejí zvládnout nadšenci

Na historické zemské hranici se nachází velké množství hraničních kamenů

Také zemská hranice mezi Čechami a Moravou má své hraniční kameny. Po celé délce historické hranice je jich veliké množství. Veřejná moc je až na několik výjimek prakticky vůbec nechrání. Umožňuje tak jejich poškozování a krádeže, k čemuž čas od času dochází. Několik nadšenců se proto rozhodlo o zemské hraničníky pečovat. Mapují je, provádějí jejich zajištění a usilují o přiznání statusu chráněné kulturní památky.

Historická památka bez ochrany státu

Tento kámen stojí na původním místě, v případě některých zahrad však jde o dekoraci nenáhodnou

Hraniční kameny na historické zemské hranici mezi Čechami a Moravou nejsou prakticky vůbec chráněny ze strany veřejné moci. Výjimku tvoří pouze například čtyři hraniční pylony na území Jihlavy z doby vlády Marie Terezie. Umožnilo se tak beztrestné poškozování a kradení hraničníků, k čemuž občas dochází. Existují dokonce kuriózní případy, kdy někteří lidé přemístili kámen z původní polohy na svou zahradu, aby jim tam sloužil jako dekorace.

 

 

Vzácný hraniční pylon stojící nedaleko Jihlavy

Hraniční objekty přitom představují unikátní historickou památku a v některých případech umělecky velmi hodnotná díla. Nedbalost ze strany státu podpořil i vznik krajů v roce 2000, které výrazně nerespektují zemskou hranici.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Co nezvládl stát, zachraňují nadšenci dobrovolnou prací

Obnovený hraniční kámen

Nedbalost státu a případy poškozování podnítily nadšence, aby začali o hraniční kameny pečovat. Nejedná se přitom pouze o patrioticky naladěné Moravany, ale i například osoby z řad odborné veřejnosti. Zájem o ochranu vzácné historické památky je přítomný na obou stranách zemské hranice.

Ve věci zajišťování kamenů proti jejich kradení je velmi aktivní Jaroslav Nesiba z Brna. Sám nebo s pomocí druhých zabetonovává opravené či nově vyhotovené hraničníky ve vybraných lokalitách. Vše přitom obstarával z vlastních prostředků.

 

 

 

Původní kámen zajištěný zabetonováním

Také další nadšenci pomáhají uchovávat živou paměť na zemskou hranici a na tradiční země Čechy a Moravu jako takové. Objevují se iniciativy za označování hraničních přechodů, pořádají se vlastivědné výlety k hranici. Výzkumníci podrobně mapují rozložení hraničníků a zaznamenávají je do speciálních databází.

 

Hraniční kámen poškozený zřejmě nárazem auta

Hudebník prošel celou zemskou hranici

Tomáš Kočko zakončil svou pouť fotkou s moravskou vlajkou

Známý moravský hudebník Tomáš Kočko, který se ve své tvorbě inspiruje folklórními i starobylými slovanskými motivy, úspěšně nadvakrát (první část na podzim 2016, druhá na jaře 2017) prošel celou trasu zemské hranice. Začal na česko-moravsko-slezském trojmezí “Smrk – hraničník” nedaleko vrcholu Králického Sněžníku a skončil na trojmezí česko-moravsko-rakouském pod Číhadlem.

Přečtěte si  Moravské náměstí prošlo zásadní proměnou. Podívejte se, jak vypadá

 

 

 

Hraniční kámen nedaleko Žďáru nad Sázavou

Výlet po místy poměrně náročném hraničním terénu může sloužit jako zajímavá výzva pro turisty. K zemské hranici, která skýtá zvláštní genius loci, se pořádají různé výlety. Ty organizuje například spolek Moravská národní obec. První spolková výprava mířila před dvěma lety k oblasti kolem Žďáru nad Sázavou, letos výletníci navštívili část hranice blízko Svitav.

 

 

 

 

 

 

 

 

Česko-moravská zemská hranice se formovala a stabilizovala v průběhu raného a vrcholného středověku. V průběhu dalších let docházelo k jejím korekturám. Hraničníky pocházejí z různých období, což se odráží na jejich nestejné podobě. Významná část hraničních kamenů, popřípadě pylonů vznikla v době vlády Marie Terezie. Kameny z předmoderního období zároveň stanovovaly hranici mezi jednotlivými panstvími, na řadě z nich se proto objevují názvy panství a jména jejich tehdejších držitelů. Administrativní funkci přestala zemská hranice plnit k 1. 1. 1949 po zrušení zemského zřízení komunistickou mocí. Hraniční kameny jako celek ani zemská hranice jako taková nepatří mezi chráněné kulturní památky.

Autor: pjk, foto: Tom Kočko, Moravská zemská hranice, Wikipedia

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*