Zachraňují hraniční kameny na pomezí Čech a Moravy. Co nezvládá stát, zkoušejí zvládnout nadšenci

Na historické zemské hranici se nachází velké množství hraničních kamenů

Také zemská hranice mezi Čechami a Moravou má své hraniční kameny. Po celé délce historické hranice je jich veliké množství. Veřejná moc je až na několik výjimek prakticky vůbec nechrání. Umožňuje tak jejich poškozování a krádeže, k čemuž čas od času dochází. Několik nadšenců se proto rozhodlo o zemské hraničníky pečovat. Mapují je, provádějí jejich zajištění a usilují o přiznání statusu chráněné kulturní památky.

Historická památka bez ochrany státu

Tento kámen stojí na původním místě, v případě některých zahrad však jde o dekoraci nenáhodnou

Hraniční kameny na historické zemské hranici mezi Čechami a Moravou nejsou prakticky vůbec chráněny ze strany veřejné moci. Výjimku tvoří pouze například čtyři hraniční pylony na území Jihlavy z doby vlády Marie Terezie. Umožnilo se tak beztrestné poškozování a kradení hraničníků, k čemuž občas dochází. Existují dokonce kuriózní případy, kdy někteří lidé přemístili kámen z původní polohy na svou zahradu, aby jim tam sloužil jako dekorace.

 

 

Vzácný hraniční pylon stojící nedaleko Jihlavy

Hraniční objekty přitom představují unikátní historickou památku a v některých případech umělecky velmi hodnotná díla. Nedbalost ze strany státu podpořil i vznik krajů v roce 2000, které výrazně nerespektují zemskou hranici.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Co nezvládl stát, zachraňují nadšenci dobrovolnou prací

Obnovený hraniční kámen

Nedbalost státu a případy poškozování podnítily nadšence, aby začali o hraniční kameny pečovat. Nejedná se přitom pouze o patrioticky naladěné Moravany, ale i například osoby z řad odborné veřejnosti. Zájem o ochranu vzácné historické památky je přítomný na obou stranách zemské hranice.

Ve věci zajišťování kamenů proti jejich kradení je velmi aktivní Jaroslav Nesiba z Brna. Sám nebo s pomocí druhých zabetonovává opravené či nově vyhotovené hraničníky ve vybraných lokalitách. Vše přitom obstarával z vlastních prostředků.

 

 

 

Původní kámen zajištěný zabetonováním

Také další nadšenci pomáhají uchovávat živou paměť na zemskou hranici a na tradiční země Čechy a Moravu jako takové. Objevují se iniciativy za označování hraničních přechodů, pořádají se vlastivědné výlety k hranici. Výzkumníci podrobně mapují rozložení hraničníků a zaznamenávají je do speciálních databází.

 

Hraniční kámen poškozený zřejmě nárazem auta

Hudebník prošel celou zemskou hranici

Tomáš Kočko zakončil svou pouť fotkou s moravskou vlajkou

Známý moravský hudebník Tomáš Kočko, který se ve své tvorbě inspiruje folklórními i starobylými slovanskými motivy, úspěšně nadvakrát (první část na podzim 2016, druhá na jaře 2017) prošel celou trasu zemské hranice. Začal na česko-moravsko-slezském trojmezí “Smrk – hraničník” nedaleko vrcholu Králického Sněžníku a skončil na trojmezí česko-moravsko-rakouském pod Číhadlem.

Přečtěte si  Slovácké slavnosti v Uherském Hradišti proběhly po vynucené pauze opět ve víru vína a tance

 

 

 

Hraniční kámen nedaleko Žďáru nad Sázavou

Výlet po místy poměrně náročném hraničním terénu může sloužit jako zajímavá výzva pro turisty. K zemské hranici, která skýtá zvláštní genius loci, se pořádají různé výlety. Ty organizuje například spolek Moravská národní obec. První spolková výprava mířila před dvěma lety k oblasti kolem Žďáru nad Sázavou, letos výletníci navštívili část hranice blízko Svitav.

 

 

 

 

 

 

 

 

Česko-moravská zemská hranice se formovala a stabilizovala v průběhu raného a vrcholného středověku. V průběhu dalších let docházelo k jejím korekturám. Hraničníky pocházejí z různých období, což se odráží na jejich nestejné podobě. Významná část hraničních kamenů, popřípadě pylonů vznikla v době vlády Marie Terezie. Kameny z předmoderního období zároveň stanovovaly hranici mezi jednotlivými panstvími, na řadě z nich se proto objevují názvy panství a jména jejich tehdejších držitelů. Administrativní funkci přestala zemská hranice plnit k 1. 1. 1949 po zrušení zemského zřízení komunistickou mocí. Hraniční kameny jako celek ani zemská hranice jako taková nepatří mezi chráněné kulturní památky.

Autor: pjk, foto: Tom Kočko, Moravská zemská hranice, Wikipedia

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*