Základna USA v Přerově či Mošnově? Zatím jen pěkná představa, uklidňuje Fiala

Americký bombardér B-52 na mošnovském letišti

Americká armáda by mohla na území ČR získat stálou základnu. Ministr práce Marian Jurečka označil jako vhodná místa Přerov nebo Mošnov. Podle premiéra Fialy je ale celá záležitost otázkou budoucích jednání.

Probíhající ruská invaze na Ukrajině oživila záměr na vybudování základny NATO v ČR, na které by stálou přítomnost získala armáda USA. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) začal na konci minulého týdne v pořadu Partie CNN Prima News hovořit o možných lokalitách. Podle něj by se nacházely v moravské části republiky. Patrně by šlo o Přerov nebo Mošnov.

Ministerstvo obrany na Jurečkovy výroky reagovalo prohlášením, že o konkrétních lokalitách pro případnou vojenskou základnu se nyní nejedná. Šéfka resortu Jana Černochová (ODS) uvedla, že po Velikonocích bude jednat v USA se svým protějškem Lloydem Austinem. Chce otevřít i americké vojenské přítomnosti v ČR.

Podle ministryně černochové by mohla Česká republika uzavřít podobnou dohodu jako Slovensku, na jejímž základě může USA využívat dvě slovenské vojenské základny. Přínosem dohody o obranné spolupráci by mohla být i modernizace tuzemské armády. Jak ale upozornila, nalézt dohodu bude nějakou dobu trvat a navíc ji musí schválit obě komory Parlamenty.

Fiala: Základna je otázkou budoucích jednání

S komunikací záměru vyjádřil nespokojenost vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti). Zdůraznil, že o návrhu ještě nediskutovala vláda ani koalice. “Stejně tak není v programovém prohlášení vlády. Považuji za velmi nešťastné téma otevírat tímto způsobem skrz výroky do médií. Něco takového nejde dělat vůči občanům na sílu, nahodile a bez potřebných analýz a debat,” sdělil Bartoš na dotaz novinářů.

Záměr obecně podpořili moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO) či místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová (STAN). Podle obou je ale potřeba vést celospolečenskou diskuzi, protože jde o mimořádně citlivou otázku. Naprostou podporu americké základně vyjádřila senátorka Miroslava Němcová (ODS).

Rozbouřené vášně se snaží mírnit předseda vlády Petr Fiala (ODS). V televizních debatách zdůraznil, že se jedná o záležitost budoucích jednání. Zatím se podle něj celá záležitost jeví jen jako pěkná představa. “Hledáme všechny prostředky pro to, abychom zajistili naši bezpečnost, abychom posílili východní křídlo Severoatlantické aliance a dokázali čelit takové agresivní politice, jakou dnes předvádí Rusko Vladimíra Putina,” uvedl Fiala.

Přečtěte si  Olomoucká radnice vyhlašuje humanitární sbírku pro obyvatele Ukrajiny, která jim pomůže přečkat zimu

Podle premiéra bude ministryně obrany Černochová se svým americkým protějškem jednat o celé řadě záležitostí. Mezi nimi například o vojenských nákupech České republiky nebo o převozu ostatků někdejšího velitele československé rozvědky Františka Moravce do rodné Čáslavi.

Autor: pjk, zdroj: Ministerstvo obrany, Vláda ČR, foto: Czech Air Force

Doporučujeme

8 Comments

  1. Jaké budoucí jednání? Jak nejde dělat vůči občanům na sílu?
    Jaké analýzy a debaty? Na Slovensku to šlo rychle:
    3. února 2022 letěli Naď a Korčok do Washingtonu, v noci ze 3. na 4. byl návrh obranné dohody podepsán a 9. února 2022 byla dohoda o obranné spolupráci (Defence Cooperation Agreement – DAC) schválena ve Slovenské národní radě.

    Minister obrany Jaroslav Naď a americký minister zahraničných vecí Antony Blinken v noci na piatok nášho času podpísali vo Washingtone zmluvu o vojenskej spolupráci medzi USA a Slovenskom.
    https://spravy.pravda.sk/domace/clanok/615753-podpis-zmluvy-s-usa/

    Poslanci hlasovali a obranná dohoda Slovenska s USA bola schválená. Prítomných bolo 140 poslancov, za hlasovalo 79, proti 60 z nich a hlasovania sa zdržala jedna osoba.
    https://www.startitup.sk/aktualne-parlament-definitivne-schvalil-obrannu-dohodu-s-usa/

  2. Já bych zval cizí armádu až tehdy, budou-li ji mít na svém území státy jako Švýcarsko, Rakousko, Švédsko, Finsko, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Slovinsko, apod., případně zde akceptoval švýcarskou gardu jako ji má Vatikán 😉 A to nemluvím o státech, jako USA, ČLR, Indie, Brazílie, Rusko apod., které zřejmě neakceptují cizí armády do doby, než tyto říše zaniknou vlastním přičiněním.

    • Základna cizí armády nebo základna NATO jejichž jsme součástí ? Za povšimnutí také stojí to , že padá železná opona a začíná studená válka, nemusí se to líbit , ale je to fakt.

      • Na Slovensku jde v případě letišť Kuchyňa a Sliač o mezivládní dohodu SR – USA.

        Jednotka NATO na Slovensku se rozšíří na 3000 vojáků
        https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/jednotka-nato-na-slovensku-se-rozsiri-na-3000-vojaku-40393655

        Předsunutá jednotka Severoatlantické aliance na Slovensku se rozšíří z původně plánovaných 2100 na 3000 vojáků. V úterý o tom rozhodla vláda premiéra Eduarda Hegera (Obyčejné lidé a nezávislé osobnosti OľaNO).
        „Němci požádali o navýšení o 500 vojáků, Spojené státy o 200 vojáků, Česká republika a Slovinsko o sto vojáků.
        NATO dodalo na Slovensko tři baterie systému protivzdušné obrany Patriot a očekává se dodávka čtvrté baterie. Slovensko minulý týden darovalo Ukrajině systém protivzdušné obrany S-300.

      • Když přátelé v rámci smlouvy NATO, tak recipročně, jejich základna u nás a naše u nich. A za stejných podmínek, tzn. naši vojáci u nich ne pod jurisdikcí jejich státu, ale pod jurisdikcí státu vysílajícího, jako to dělají oni. Viděl jsem smlouvy, připravované pro pobyt zahraniční obsluhy nakonec neuskutečněného radaru v Brdech. My vůči tomu vojsku nemůžeme nic, ale oni vše, co jim toleruje vysílající stát. To se opravdu líbit nemusí. V praxi “noha” vojáka z ciziny, i když pod smlouvou jako je NATO, je pořád jen “noha” vojáka z ciziny.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*