Zastavte ničení Králického Sněžníku, vyzývají ekologické organizace ministra Brabce

Výsledky práce těžké techniky na vrcholu Králického Sněžníku

Pět ekologických organizací vyzvalo dopisem ministra životního prostředí Richarda Brabce a ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou, aby neodkladně zastavili financování výstavby rozhledny na vrcholu Králického Sněžníku. Důvodem je podle nich porušování podmínek stavebního povolení a smlouvy o udělení dotace, stejně jako závažné poškozování výjimečné přírody na vrcholu hory.

O výstavbě rozhledny na Králickém Sněžníku jsme naposledy psali v tomto článku.

Výstavba 34 metrů vysoké rozhledny je součástí přeshraničního projektu a probíhá na polské straně, bezprostředně u hranice s Českou republikou. Fotodokumentace stavby z konce května podle kritiků dokládá intenzivní rozsah poškozování vrcholu hory těžkou technikou a výkopovými pracemi.

“Je to jen začátek masivní devastace unikátní horské přírody. Pokud bude rozhledna skutečně zprovozněna, dojde k výraznému nárůstu počtu turistů a pravděpodobně i kničení unikátního ekosystému alpínského bezlesí,” uvedly tiskové zprávě Společnost přátel Jeseníků, Česká společnost ornitologická, ČSOP Šumperk, spolek Malínské aleje a Hnutí DUHA Jeseníky. Odpor proti stavbě rozhledny je i na polské straně Králického Sněžníku, kde vznikla petice „Sněžník bez rozhledny!“.

Realizaci projektu umožnilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, které na něj poskytlo dotaci z evropských fondů. Projekt finančně nákladné rozhledny počítá s investičním rozpočtem zhruba 77 miliónů korun, podle ekologických organizací upřednostňuje finanční zájem nad zachováním vzácné a přísně chráněné přírody.

“Situace je o to absurdnější, že ke stavbě dochází v době, kdy je horská příroda u nás přetížena nadměrným a neudržitelným turismem. Paradoxně, jedno z posledních nepoškozených míst v našich horách se nyní ničí výstavbou rozhledny, aby jej pak zaplavily davy turistů,” kritizují organizace.

Rozhledna je přitom podle signatářů dopisu zcela zbytečná, protože vrchol hory je přirozeně bezlesý a poskytuje krásné výhledy. Upozornili také, že v blízkém okolí stojí už několik rozhleden a na vrcholu Větrov se dokonce staví přesná replika bývalé rozhledny na Králickém Sněžníku.

Těžká technika ničí cenný biotop

V dopisech organizace upozorňují ministra Richarda Brabce a ministryni Kláru Dostálovou, že investor (polská obec Stronie Śląskie, pozn. red.) hrubě porušuje stavební povolení vydané Regionálním ředitelství ochrany životního prostředí ve Wrocławi. Fotodokumentace situace mimo jiné odhaluje čerstvé erozní rýhy vzniklé aktivním pohybem těžké techniky po zelené turistické stezce z Chaty Pod Sněžníkem podél hranice na polské straně hory.

“V rozporu s povolením i v rozporu s projektem došlo k vybudování provizorní komunikace na vrchol hory a k opakovanému využití těžké techniky, zřejmě i k přepravě části materiálu,” upozorňují organizace. Povolení přitom nařizuje přepravu materiálu vzdušnou cestou s využitím helikoptéry. Z fotodokumentace navíc podle kritiků vyplývá zničení povrchu arkto-alpínské tundry těžkou technikou i v širším okolí mimo oplocením vymezený stavební prostor.

Příjezdová cesta v okolí staveniště

Organizace upozorňují také na to, že schvalování projektu proběhlo v rozporu s požadavky evropské směrnice o ochraně přírodních stanovišť. Vrchol hory je totiž pro svou výjimečnost na obou stranách hranice chráněn touto směrnicí prostřednictvím státních předpisů jako evropsky významné území Natura 2000. K záměru výstavby rozhledny byla v roce 2013 v Polsku zpracována analýza možných vlivů na předměty ochrany Natura 2000, ta ovšem podle kritiků zcela nedůvěryhodně vyhodnotila a podcenila předpokládaný vývoj návštěvnosti a související dopady.

Přečtěte si  Tornádo ve Zlíně? Větrnou smršť prověřují odborníci

Navíc nebyla zohledněna takzvaná kumulace negativních vlivů výstavby rozhledny v návaznosti na řadu podnikatelských projektů, které se v oblasti Králického Sněžníka souběžně realizují například v Dolní Moravě v čele se Stezkou v oblacích nebo na polské straně hory v rezortu Czarna Góra. “Výstavba rozhledny na vrcholu se s těmito projekty doplňuje a povede k neúnosné zátěži nejcennější vrcholové části hory, navíc s vysokým rizikem výstavby dalších objektů po dokončení rozhledny,” uvádí se v dopisu.

„Jedno z posledních nepoškozených míst v našich horách se nyní ničí nesmyslnou výstavbou, aby jej pak zaplavily davy turistů. Je to příklad perverzní dotace, kdy za veřejné peníze vzniká stavba, která upřednostňuje byznys nad zachováním vzácné a čisté horské přírody,“ kritizoval předseda Společnosti přátel Jeseníků Ondřej Bačík.

“Jde o čistě ekonomický kalkul, ve kterém příroda nemá místo. O výhled rozhodně nejde, protože z vrcholu Sněžníku je krásně vidět na všechny strany i bez rozhledny,“ vyjádřil své mínění ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

Netransparentní schvalovací proces

Kritika míří i na samotné Ministerstvo životního prostředí. K záměru výstavby rozhledny totiž proběhla pouze základní forma mezistátního procesu posuzování z hlediska dopadů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Toto posuzování bylo ukončeno stanoviskem Ministerstva životního prostředí z února 2014, ve kterém ministerstvo konstatuje, že při dodržení stanovených podmínek Česká republika dále netrvá na mezistátním procesu posuzování a ukončuje jej.

“Místo jednoznačného nesouhlasu se stavbou zbytečné rozhledny, stanovilo ministerstvo jen tři podmínky, z nichž tu nejdůležitější polská strana neakceptovala a dvě zbývající jsou spíše kosmetického charakteru,” vadí ekologickým organizacím.

V současnosti Ministerstvo životního prostředí komunikuje s polskou stranou, ale i přes vznesené protesty stavba pokračuje. Podle ekologů je zarážející i skutečnost, že evidentní a zdokumentované porušování platného stavebního povolení doposud není pro Ministerstvo pro místní rozvoj dostatečným argumentem pro zastavení financování kontroverzního projektu.

“Je neuvěřitelné, že na základě doslova zfixlované Zprávy o vlivu stavby na životní prostředí se použijí peníze EU na zničení jednoho z posledních koutů neporušené přírody. A to za aktivní asistence úřadů dvou států Evropské unie. Polsko a Česká republika zatím nejeví zájem o dodržování zákonnosti v této věci. V případě pokračování ničení hory lze očekávat zahájení aktivních veřejných protestů,” doplnil předseda spolku Malínské aleje Miroslav Vinkler.

Společnost přátel Jeseníků natočila krátké video zachycující stavební práce na vrcholku Králického Sněžníku

Zdroj a foto: ČSO, video: Společnost přátel Jeseníků

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*