
V soboru 25. března se uzavřela dlouhá a bohatá životní cesta válečného veterána Emila Bočka. Jako příslušník RAF společně s dalšími československými letci a vojáky zásadním způsobem za druhé světové války přispěl k definitivní porážce nacistického Německa. Jeho rodné město Brno, kde prožil celý svůj život, si ho vážilo jako jednoho z nejvýznamnějších občanů a svou úctu mu vyjádřilo udělením Ceny města Brna a poté i čestného občanství.
Emil Boček se narodil 25. února 1923 v Brně. V září 1938 se začal učit strojním zámečníkem. V roce 1939 však ilegálně opustil protektorát a podařilo se mu vstoupit do československé zahraniční armády ve Francii. Po francouzské kapitulaci byl evakuován do Velké Británie a stal se jedním z nejmladších příslušníků britského Královského letectva (RAF). Působil zde nejdříve jako letecký mechanik, po absolvování leteckého výcviku byl v říjnu 1944 přidělen k letce B slavné 310. československé stíhací perutě RAF, se kterou absolvoval 26 operačních letů. Za bojovou činnost byl oceněn britskými a československými vyznamenáními.
Vyznamenán Řádem bílého lva a držitel Ceny města Brna
Jako příslušník nekomunistického odboje se však po válce stal nepohodlným a v březnu 1946 byl z armády na vlastní žádost propuštěn. Poté v Brně pracoval jako automechanik a později jako soustružník. Po listopadu 1989 byl Emil Boček v rámci morální a politické rehabilitace postupně povyšován až do hodnosti armádního generála. V roce 2010 ho prezident Václav Klaus vyznamenal Řádem bílého lva III. třídy a v roce 2019 mu prezident Miloš Zeman propůjčil Řád bílého lva I. třídy.
Dokud to generálu Bočkovi dovolilo zdraví, byl stále činný v Československé obci legionářské a ve Sdružení bývalých příslušníků RAF a aktivně se podílel na dění v Brně. S nevyčerpatelnou energií předávat své zkušenosti z boje za obnovení naší svobody a demokracie na setkáních a besedách mladé generaci a přispívat tak k reflexi a pochopení novodobých dějin naší země. V roce 2016 mu byla udělena Cena města Brna za zásluhy o svobodu a demokracii a v roce 2017 se stal čestným občanem města Brna.
Autor: red Zdroj a foto: Město Brno
Psát, že se arm. gen. v. v. Emil Boček narodil v Brně, je sice korektní, ale lehce zavádějící. Šlo o kluka z vesnice, ne z města. Narodil se v Brně-Tuřanech pouhé čtyři roky potom, co byly Tuřany v rámci ustavení tzv. Velkého Brna k městu formálně připojeny. V době narození pozdějšího generála byly Tuřany od Brna odděleny několikakilometrovým pásem polí a městská hromadná doprava do Tuřan vůbec nejezdila, muselo se jít z Tuřan pěšky do tehdejších Nenowitz (dnes Brněnské Ivanovice) nebo do Slatiny na vlak. Ještě v 70. letech minulého stolení, v zhruba v době, kdy gen. Boček odcházel do penze, nepovažovala většina prostých Brňanů i část obyvatel Tuřan tyto za součást města…
To není podstatné , mnohem podstatnější je , že to nebyl Moravan , ale Čech na Moravě narozený – alespoň se tak za života prezentoval.
Snad máte pravdu k tomu, co je nebo není podstatné. Já jen doplňoval dobové reálie. No a pokud jde o generálovo češství, tak bych mu částečně odpustil. V dětství a mládí byl obyčejným “vidlákem” z Tuřan, později směřoval k strojařině, letecké strojařině, motocyklům a samozřejmě k extrémní pilotáži. Jeho zájmy tak byly soustředěny jinam než k abstraktní problematice národnosti. Když mu československé školství nabulíkovalo, že je Čechoslovák, tak jím prostě byl a nepřemýšlel o tom příliš. No a později se asi transformoval na moravského Čecha – takových jsou dnes zhruba nižší jednotky milionů Moravanů, aniž by to nějak řešili. Proč by to měl řešit válečný hrdina, jakým se rády chlubí mocenské elity státu a češství přitom stařičkému generálovi i veřejnosti vytrvale podsouvají. Centrálně regulované školství, státní ideologie a propaganda musí mít nějaké účinky, byl by zázrak, kdyby to tak nebylo.