Zlín vzpomínal na rozmnožitele obuvnického impéria. Jan Antonín Baťa zemřel před 55 lety

Jan Antonín Baťa mezi spolupracovníky rodinného obuvnického impéria

Město Zlín věnovalo tichou vzpomínku světově proslulému podnikateli Janu Antonínu Baťovi. Nástupce Tomáše Bati a rozmnožitel rodinného obuvnického impéria zemřel v Brazílii 23. srpna 1965.

Pietního aktu s položením květin u sochy Jana Antonína Bati zúčastnili představitelé města, Nadačního fondu J. A. Bati i členové Klubu absolventů Baťovy školy práce.

Vyvolený nástupce

Jan Antonín Baťa se narodil v Uherském Hradišti 7. března 1898, pocházel z druhého manželství Antonína Bati staršího. V útlém dětství přišel o otce, proto si ho ještě coby školáka vyžádal starší bratr Tomáš Baťa k sobě do fabriky. Ve Zlíně Jan Antonín vyrůstal pod Tomášovým takřka otcovským dohledem, tady dokončil základní školu, a poté coby učeň nastoupil ve čtrnácti na praktický výcvik do továrny. V průběhu let prošel všechny výrobny v továrně, vyučil se řadě profesí a získával praxi v zahraničí. Později už úzce spolupracoval na vedení podniku, řídil zásobování a zakládání zahraničních poboček rodinného podniku.

Po tragické smrti jeho bratra Tomáše Bati v roce 1932 se stal Jan Antonín Baťa jeho nástupcem. Světové obuvnické impérium Baťa ve Zlíně převzal a úspěšně podle baťovských idejí a ve spolupráci s výkonnými řediteli firmy rozvíjel. Baťovy závody byly v té době na vrcholu prosperity; rozrostl se počet poboček a obchodů v zahraničí, a vyrábělo se v nových oborech. Za Janova vedení se produktivní Zlín stává také městem umění. Vznikl například Studijní ústav, Škola umění a založena byla tradice přehlídek moderního umění – Zlínské salony.

„Jan Antonín Baťa byl výjimečný a zároveň svérázný člověk, pokračovatel v díle svého nevlastního bratra Tomáše Bati-zakladatele. Z historie je známo mnoho příkladů, kdy se podařilo významným podnikatelům vybudovat velké dílo, ale jejich následovníci je zničili. Touto cestou nešel Jan Antonín Baťa. Dobře využil zavedenou organizaci a všechny řídící metody a pokračoval v zakladatelově díle tak, že jej přivedl k dalšímu rozvoji,“ uvedl pamětník a absolvent Baťovy školy práce Zdeněk Rybka.

Druhá světová válka znamenala zlom

Nástup druhé světové války a další události Janovi zásadně změnily život. Dne 13. března 1939 opustil Československo a odletěl se svými blízkými do Británie a později do Ameriky. Po druhé světové válce byl obviněn a odsouzen za údajnou spolupráce s nacisty k 15 letům vězení a propadnutí majetku. Marně se pokoušel očistit své jméno.

Přečtěte si  Před dvaceti lety zasáhla jižní Moravu povodeň, škody šly do stovek milionů

Nikdy jsem neudělal nic proti národu. Mým cílem je vrátit se do Zlína a sloužit národu,” uvedl Jan Antonín Baťa v jednom ze svých dopisů československým úřadům.

I s početnou rodinou se v té době uchýlil do Brazílie, kde v nepřístupných džunglích zakládal nová města podle vzoru Zlína – Matto grosso, Bataypora, Mariapolis a Batatuba a zároveň založit řadu nových obuvních a jiných společností. Jedním z jeho největších děl je most přes řeku Paraná, který spojuje brazilské státy Mato Grosso do Sul a Sao Paulo.

„Děda byl vizionář. Místa vybíral strategicky s ohledem na další rozvoj a propojení s okolím. Města byla jádra oblastí, které se měly rozvíjet a propojovat. Se svým týmem měli malé letadlo, ze kterého sledovali, kde je řeka. Sekerami v džungli otevírali cesty, aby se k místu dostali. Jako první se pak uspořádala mše svatá a v tom místě pak postavili kostel,“ popsala vnučka Jana A. Bati Dolores Ljiljana Bata Arambasic.

Jan Antonín Baťa byl v roce 1957 za své uskutečněné kolonizační projekty navržen na Nobelovu cenu míru, nicméně se kandidatury vzdal ve prospěch brazilského kandidáta. Za svoji činnost v Brazílii dostal také ocenění od papeže.

Je málo známo, že Jan Antonín Baťa kromě hospodářských studií a technických knih napsal řadu cestopisů, románů i poezie, které jsou prozatím v rodinném archivu.

Očištěné jméno

Rodina Jana Antonína Bati léta bojovala za obnovu soudního řízení a očištění podnikatelova jména. Satisfakce se dočkala až po šedesáti letech, když soud rozhodl, že Jan Antonín Baťa byl nevinný, a nikdy odsouzený být neměl. Ke zrušení původního rozsudku došlo v roce 2007.

Jan Antonín Baťa byl ženatý s Marií Gerbecovou, dcerou zlínského lékaře Rudolfa Gerbece). Narodilo se jim pět dětí, jejichž potomci žijí v Severní a Jižní Americe.

Pietní akt k 55. výročí úmrtí Jana Antonína Bati

Zdroj a foto: město Zlín

Doporučujeme

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*